Česká pobočka Amnesty International nazvala své stránky, zabývající se mučením, "mučeníčko". Je to pozoruhodně cynický, hloupý a netaktní přístup. Viz http://www.amnesty.cz/01cosedeje/mucenicko.html. Stránky s tímto názvem byly na serveru české pobočky Amnesty International do dneška už od prosince 2000.

Hned po vydání této noticky webmaster českých stránek AI soubor přejmenoval, což kvitujeme, ovšem s podivem je, že nikoho za půldruhého roku nenapadlo, že něco takového je docela děsivé... A v záhlaví stránky cynický název "Mučeníčko" zůstal...

Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil neuvěřitelný rozsudek soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Ivany Podlipné nad Radkem M. Připomeňme, že ačkoli jedním z účastníků pořízený videozáznam při protestní akci v pasáži Světozor jasně prokázal, že Radek M. byl strážníkem městské policie napaden a zbit, soudkyně Podlipná tento důkaz nevzala v úvahu, uvěřila výpovědím policistů a aktivistovi uložila za "útok na veřejného činitele" roční podmínku. (Psali jsme o tom v Britských listech zde a zde.) Ve zdůvodnění, proč rozsudek ruší, Městský soud nyní v podstatě jen citoval odvolání Radka M., že videonahrávka obžalobu přesvědčivě vyvrací. Rozum se vrátil do justice.

Britské ministerstvo vnitra ve čtvrtek oznámilo nová opatření, v jejichž rámci zamýšlí okamžitě deportovat mimo britské území žadatele o azyl. Celkový počet žadatelů o azyl v Británii ve srovnání s předchozím rokem poklesl o 10 procent, avšak v prvních třech měsících roku 2002 stoupl ve srovnání s třemi prvními měsíci roku 2001 o 8 procent. To je především důsledkem rostoucího počtu uprchlíků z Iráku a ze Zimbabwe, kteří hledají v Británii útočiště. Ministr vnitra David Blunkett nyní oznámil, že britská vláda bude deportovat ze země všechny žadatele o azyl okamžitě poté, co bude jejich žádost odmítnuta - často během jednoho či dvou dnů. Dosud měli žadatelé o azyl v Británii právo zůstat v zemi až do doby, kdy proběhne v jejich případě odvolání. Podle Blunketta budou muset vyhoštění žadatelé o azyl nyní žádat o odvolání ze zahraničí. Pokud by byla deportace neúspěšného žadatele o azyl do jeho rodné země příliš nebezpečná, bude žadatel deportován do jiné země.

Ředitel Immigration Advisory Service Keith Best charakterizoval Blunkettovy návrhy jako "absolutní nesmysl". Konstatoval v rozhlase BBC: "Představa, že můžete deportovat žadatele o azyl do jiné země a přitom jim zajistit právo na odvolání je absolutní nesmysl. Právo a právníci jsou jedinou ochranou, která stojí mezi touto velmi zranitelnou skupinou osob a jejich právy a svobodami, a přebujelou mocí státu. Pokud respektujeme občanské svobody, a já se domnívám, že je respektuje drtivá většina britské veřejnosti, měli bychom se proti těmto opatřením postavit. Jsem těmito návrhy šokován, nikoliv však překvapen, neboť vláda se systematicky snaží zlikvidovat nezávislou právní kontrolu nad svým jednáním, což je strašlivé," konstatoval Best. Francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy Blunkettovy návrhy pochválil.

Nekupuji si žádné noviny a odhlásil jsem televizi. Jen v rádiu poslouchám některé politické debaty, ale to díky kvalitě ojedinělých moderátorů (znám dva). Z českých televizních pořadů vidím jen útržkovitě a zrnitě pár vteřin než mi naskočí satelit. Jsem s tím tak spokojen.

I útržek z debaty v České televizi mnou však otřásl a přinutil mě ji pár minut poslouchat - byla to debata o našem školství. Znám názory socialistů a komunistů, ale slyšet pravicového politika Nečase říkat (o vysokém školství), že "nějaká selekce bude muset probíhat, jde jen o to, aby byla fér", byl pro mě další šok.

Ptám se proto zcela zásadně: Existuje snad u nás nějaká prohibice vědomostí ? Předpokládám, že ne, tak jak to, že někteří stále chtějí rozhodovat o tom, jaké vědomosti mohu získat a jaké už ne? Jak se může někdo snažit mi bránit, pokud budu ochoten i zaplatit a třeba i půjčkou získávat jakékoli vzdělání, které považuji pro sebe za důležité, abych se mohl stát, čím chci ? Jak si někdo může myslet, že jiní mají takto rozhodovat o mém životě? V Česku, nikoli v temném středověku, ale ve 21. století? Bude existovat ve školství u nás nadále de facto stav nevolnictví ? Vždyť to ve svobodném světě vůbec nemá co dělat! Totalitní názory jsou samozřejmě zažrány hluboce v českém myšlení a mnoho Čechů pořádně ani neví, jaká by ta skutečně svobodná společnost vlastně měla být.

Jak může "liberální" politik mít v ČR takovéhle názory?

Einstein prý na střední škole propadal. Měl kliku, stát se mu to dnes v Česku, tak by nezabíral místo na vysoký škole.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.