K tomuto článku poznamenal anonym "Ondřej" na diskusním föru:

"Jan Čulík neráčil zaznamenat, že na názorových stranách poskytuje MF Dnes před volbami prostor VŠEM politickým stranám. Nevím, proč kromě Koalice není zmíněný také "PR" článek Grebeníčka, Klause, Špidly, Lobkowicze, Pajerové... MF Dnes tím, že poskytuje předsedům všech politických stran jdoucích do voleb prostor, supluje veřejnoprávní službu."

Je to omyl. Prezentace tzv. "názorů" politiků (ve skutečnosti pečlivě psychologicky a manipulativně na občana zacílené propagandy) j v profesionálních novinách možná v drtivém množství případů jen v konfrontaci s kritickým rozborem jejich argumentace nezávislým novinářem. JInak to nemá žádný sdělný smysl a list to diskredituje.

Noviny ovšem mohou tisknout tuto propagandu pod hlavičkou "reklama", buď za honorář, jako třeba reklamu na dámské vložky, anebo zadarmo, jako dar politickým stranám, tzv. "veřejnou službu". V tomto případě však musejí být propagandistické články politiků jasně odděleny od normálního textu listu a čtenář musí být upozorněn, že nejde o normální novinářský text. Běžná praxe. Např. ve Velké Británii (ale i v ČR) se přede volbami i jindy vysílají v televizi stranickopolitické šoty přesně podle zákonné úpravy. V Británii jsou jasně odděleny od normálního vyslání strohým technickým titulkem s bílými písmeny na černém pozadí, upozorňujícím, že o normání vysílání nejde. Tyto propagandistické šoty mají minimální sledovanost a televize je vysílají velmi nerady, nebo odvysílání takového šotu záporně ovlivní sledovanost dané televizní stanice na celý zbytek daného večera.

Z hlediska předvolebního PR je zřejmě daleko nejhorší Mladá fronta Dnes. Soudě podle jeho úterního vydání, zdá se, že z listu v podstatě zmizely zprávy - list budí dojem, že jsou jeho politické stránky nyní víceméně vyplněny PR texty nejrůznějších politických stran. (Zprávy na jiná témata, jimiž jsou hlavní PR články obklopeny spíš jen jako výplň, se příliš neodlišují od toho, co najdeme v jiných novinách - v základním přehledu zpráv jsou české noviny pořád víceméně stejné. Jen mi připadá - a výrazné je to zejména, když studujete český tisk namátkou vždy po určitém časovém intervalu - že ty "normální zprávy dne" se stále více, nezadržitelně, v ČR přibližují k bulváru.)

Odpovídá právník Jaroslav Štemberk:

"Fabiano Golgo včera v BL kritizoval Václava Havla a Správu Pražského hradu, že odmítla povolit část jedné nové výstavy. Domnívám se, že nemá pravdu," píše Jaroslav Štemberk. "Problém je v tom, že Správa Pražského hradu tento projekt vůbec neměla přijmout, neboť podle mého názoru, a myslím si, že není osamocený, tam takovéto projekty prostě nepatří. Souhlasím, že "je nutno tolerovat určitá díla, která můžeme shledat urážlivými, šokujícími, anebo prostě špatnými", ale na druhou stranu to nemůže zakládat právo umělce instalovat své dílo tam, kam si on usmyslí. Navíc jde o akci s určitými politickými konsekvencemi, přičemž by to u části návštěvníků mohlo vyvolat dojem, že se prezident ztotožňuje s názory, které jsou v dílech vyjádřeny.

Pokud by se akce měla konat například na Výstavišti v Holešovicích, pak bych její zákaz opravdu považoval za cenzuru umění. I umělec je povinen respektovat práva jiných. Jsem přesvědčen, že nádvoří Hradu nejsou prostory, které by měly sloužit tomuto druhu umění a turista, který přijede do Prahy, má právo vidět Hrad v jeho architektonické podobě nezkreslené krátkodobými instalacemi."

To je sice pravda, jenže Jan Paul upřesňuje, že spolupořadatelem tohoto projektu je přímo Správa Pražského hradu. A to je pak jiná věc. Pokud se totiž Správa Pražského hradu jednou rozhodla, že areál Pražského hradu je pro výstavy či kulturní akce prostorem vhodným, nemůže pak rozhodovat, že je Pražský hrad prostorem vhodným jen pro ty kulturní akce, které si sám schválí a jiné potlačí - zejména, pokud se chce prezident Havel i nadále honosit svou pověstí jako obránce svobody. Jan Paul konstatuje (JČ):

"Výstavu POLITIK-UM / New Engagement pořádá Centrum pro současné umění Praha. Spolupořadatelem je Správa Pražského hradu a Goethe-Institut Praha. Podle slov kurátora výstavy Ludvíka Hlaváčka, ředitele Centra pro současné umění Praha, je výstava u nás první skupinovou iniciativou v oblasti politického umění. Reaguje jednak na živý vývoj světového politického umění v posledním desetiletí, jednak na domácí situaci v umění, politice a občanských aktivitách. Účastní se jí 28 umělců a uměleckých skupin z Čech, Evropy, USA a Asie.

Ludvík Hlaváček v informacích k výstavě velmi výstižně uvedl: "Umění nedokáže uchopit politickou moc. Fašistické umění a socialistický realismus nás však poučily, že výměnou za svobodu osobního názoru dává umělec politikům mimořádně účinný politický prostředek k udržení moci. Jako služebný nástroj získává umění politickou moc, ale přestává být uměním."

Zatím není zřejmé kdo přesně odmítl některá díla instalovat v areálu Pražského hradu (zda přímo Václav Havel a nebo Ivo Mathé), ten kdo to ale udělal každopádně nepochopil myšlenku, pod kterou se jako spolupořadatel podepsal! To samo o sobě je dostatečná (mezinárodní) ostuda bez ohledu na to,jak kvalitní - či nekvalitní - práce výstava politického umění vlastně prezentuje."

V chytlavých superlativech presentovaný salónní spisovatel, který vnikl do dámských ložnic fotoaktem a nedávným románem "pro ženy", dopsal svoji předvolební agitku Báječná léta s Klausem. Literární superman rozdávající rozhovory, autogramy i rány pěstí svým o hlavu menším kritikům (v ČR stále osvědčená norma vzájemné komunikace) ji stihl za několik měsíců po reklamní kampani, ohlašující o čem asi bude: "Jeden z nejpopulárnějších českých spisovatelů současnosti by rád stihl román vydat ještě před parlamentními volbami, jako svůj osobní příspěvek k předvolební kampani", vysvětluje 20.7.2001 v Lidových novinách Jana Ciglerová. "Viewegh by se měl rozhodnout, jestli chce agitovat v předvolební kampani a nebo jestli je jeho cílem propagace nové knížky" argumentuje naopak v rubrice Úhel pohledu v Lidových novinách 6.5.2002 Miloš Ćermák. - (Vieweghova kniha vyšla před čtrnácti dny. Vrátíme se k ní recenzí. JČ)

Ve čtvrtek se konají paralelně dva literární pořady: v 18. hodin začíná v Antikvariátu Fiducia beseda s Vladimírem Justlem a ve stejnou dobu začíná v restauraci Televizní klub autorské čtení básnířky Soni Záchové z její nově připravované básnické sbírky Pryč.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.