(Poznámka: 7.5. 2001 uvedly deníky České slovo a Zemské noviny, že pražský Vrchní soud zabránil bývalé předsedkyni kontrolní komise ODS v Praze 1 Lence Habové, aby vypovídala o daňových podvodech, a poté L. Nováka pro nedostatek důkazu zprostil viny.)

Druhým a zásadním důvodem bylo, že vzhledem k novele zákona nemůže být od 1.1. 2001 nikdo za neplacení darovací daně politické straně nebo politickému hnutí potrestán.

Změna od 1.1. 2001

Od 1. 1. 2001 došlo skutečně na základě novely Zákona o sdružování v politických stranách i ke změně Zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. (Do zákona se v § 20 odst. 4 k písmenu c) za slovo "společnostmi" vkládají slova "a politickými stranami a politickými hnutími".)

Nyní jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená nejen pro humanitární akce, státem registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy a obecně prospěšné společnosti, ale i pro politické strany a politická hnutí. Je to sice zvláštní společenství subjektů, ale je tomu tak.

Podíváme-li se do databáze Poslanecké sněmovny, zjistíme, že takovou úpravu zákona nikdo nikdy původně nenavrhoval. Zákon byl přitom projednáván poslaneckou sněmovnou dokonce dvakrát - Sněmovní tisk 217 a Sněmovní tisk 513. (Další úpravy zákona byly provedeny v roce 2001.) První návrh podávali poslanci US a KDU-ČSL, druhý vláda ČSSD. Ke změně, která vedla ke shora zmíněnému postupu ministra Jaroslava Bureše, však došlo až dodatečně v Poslanecké sněmovně. Proto ani důvodová zpráva k zákonu neobsahuje o provedené změně žádnou zmínku. Obvyklé vyjádření ministerstva financí k daňovým úpravám chybí. Vzbuzuje to pochybnosti. Může se to stát.

Hypotézy

Kdo a kdy tedy tuto změnu navrhl a prosadil? Která politická strana anebo které politické strany to byly? ČSSD? KDU-ČSL? KSČM? ODS? US? (ODA a DEU neuvažujeme.)

ČSSD

Vláda složená ze zástupců ČSSD předložila návrh novely Zákona o sdružování v politických stranách 28.1. 2000. Ten uvedené ustanovení neobsahoval. Podle programového prohlášení vlády z r. 1998 cílem právní úpravy financování politických stran mělo být zvýšení průhlednosti a věrohodnosti hospodaření politických stran.

KDU-ČSL

Poslanec C. Svoboda předkládal jako spoluautor již první návrh novely Zákona o sdružování v politických stranách 24. 9. 1999. Smyslem této úpravy bylo učinit financování politických stran průhledným a vynutit si chování určitým způsobem. Návrh byl posléze vzat zpět. Ten uvedené ustanovení rovněž neobsahoval.

KSČM

KSČM nepodpořila přijetí novely Zákona o sdružování v politických stranách vůbec a hlasovala proti. Novelu označili poslanci za nepřijatelnou a s nemravnými a nemorálními prvky.

ODS

ODS žádný samostatný návrh novely k zákonu o sdružování v politických stranách nepředložila a nikde není uvedeno, že by uvedené ustanovení sama podala.

US

Poslanci US V. Krása a P. Němec předkládali jako spoluautoři s poslancem C. Svobodou první návrh novely Zákona o sdružování v politických stranách 24. 9. 1999. Návrh byl posléze vzat zpět. Ani ten uvedené ustanovení rovněž neobsahoval.

Žádná strana návrh na přijetí takového ustanovení tedy nikdy nepodala. Přece tam ale je. Je to záhada.

Vývoj po začátku roku 2000

Jaká byla situace na počátku roku 2000? Bylo známo, že v dubnu roku 2000 proběhne první část soudu s Liborem Novákem. Vzhledem k tomu, že se k soudu nedostavilo pět svědků, musel soud odročit jednání na počátek června 2000. 28. dubna 2000 uvádí německý Die Welt, že vedení české strany ODS trpí u soudu kolektivní ztrátou paměti. 25. května sněmovna schválila znění novely zákona. V červnu pak soud vynesl v případu Libora Nováka osvobozující rozsudek. Pouhý podpis pod daňovým přiznáním, které obsahuje nesprávní údaje, nestačí k uznání viny na zkrácení daně. Soudní jednání se však nezastavilo a případ byl předán další instanci. V Čechách je každý soudní případ letitou záležitostí.

Záhady a další údaje z databází Poslanecké sněmovny

Jak se tedy uvedené ustanovení v zákoně objevilo?

Návrh zákonů byl projednáván před schválením v rozpočtovém výboru, následně v ústavně právním výboru. Zpravodajem pro obě novely zákona o sdružování v politických stranách návrhy byl poslanec ČSSD ing. Jiří Václavek. Zpravodaj výboru je člověk, který je podle jednacího řádu sněmovny určen předsedou výboru, aby o věci podal zprávu. Zpravodaje určil organizační výbor. Předsedou organizačního výboru je V. Klaus.

Prohlédneme-li záznamy z jednání z rozpočtového výboru, zjistíme, že výbor se sešel několikrát, ale k žádnému konstruktivnímu stanovisku nedospěl. Ale konečně 22. března 2000 určený zpravodaj výboru ČSSD ing. Jiří Václavek zaujal náhle koncepční a rozhodné stanovisko a doporučil, aby se rozpočtový výbor zabýval pouze ekonomickými otázkami a navrhl souhrn změn. Mezi jiným i to, aby se současně změnil Zákon o dani dědické a darovací tak, aby ji politické strany neplatily. Od této chvíle se toto stanovisko objevuje jak v zápisech rozpočtového výboru, tak ústavně právního výboru. Následně při dalším projednávání se výraz politické strany rozšiřuje i na politická hnutí.

Protože zpravodaj je vlastně jakýsi koordinátor shrnující výsledky jednání, nemůžeme jednoznačně říci, že to byl právě zpravodaj, kdo uvedenou změnu navrhl.

Pátrání je tedy možné uzavřít s tím, že ačkoli byla navržena zásadní změna daňového zákona, k jejímu autorství se zatím nikdo nehlásí.

Důsledky změny zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí a ústavnost voleb

Příčinou uvedené situace však může být i to, že kromě praktických důsledků souvisejících s uvedeným výročím porušuje tato změna nesporně Listinu základních práv a svobod. Je to minimálně ustanovení (3) čl. 4, podle kterého Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. A ustanovení (21) čl. 17. Politických práv, podle kterého Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným funkcím.

Politické strany a politická hnutí totiž nejsou jedinými subjekty, které vyvíjejí politickou činnost a mohou se ucházet o volené a další funkce. Podle volebního zákona se mohou o funkce do Parlamentu ucházet i nezávislí kandidáti. Takovým případem je senátor V. Fischer. Bezúplatná nabytí majetku u nezávislého kandidáta však nyní nejsou osvobozena od daně dědické a daně darovací. Nezávislý kandidát tedy daň z jakéhokoli daru zaplatit musí.

V důsledku uvedené a patrně účelové změny, jejíž autorství je zahaleno tajemstvím, je tak možné pochybovat o ústavnosti samotných voleb.

Leda že by se na české farmě objevil nový transparent. Nápis na něm by mohl znít asi tak: Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným funkcím, ale politické strany a politická hnutí mají podmínky pro přístup k voleným a jiným funkcím rovnější.

Zdroje:

Databáze Poslanecké sněmovny - zde České slovo

Zemské noviny

Tiskové prohlášení ministerstva spravedlnosti je zde

Zápis rozpočtového výboru s první zmínkou o změně Zákona o dani darovací je na adrese: zde

Text volebního zákona je zde