Posnídáme na starém pódiu
Mastném ještě
Od posledních předehrávek
S ulepenou flaškou pod
Ochranným Křídlem

Před několika málo lety se v okresním týdeníku Mělnicko objevila výzva ke sbírce na vyplacení místa posledního odpočinku Viktora Dyka.

Ctitel básníkova díla se ocitl na hřbitově v okamžiku, kdy tam probíhalo jakési necitlivé vyměřování. Nelenil a zjistil: hrob nebyl od r. 1986 placen, a tak v době, kdy se ve zboží proměňuje vše, včetně věcí v životě člověka posledních, nenechal běh věcí náhodě a za pomoci regionálního tisku pomohl zjednat nápravu.

Prý žádné nebezpečí nehrozilo, ale co kdyby?

Hrob malíře Jakuba Schikanedra takto "zmizel".

V případě operní pěvkyně Podvalové se nenašel nikdo, kdo by zabránil penězchtivé neoprávněné osobě z širšího příbuzenstva jednat proti poslední vůli umělkyně. Hrobka na Vyšehradském hřbitově změnila majitele.

Poté, co se současní spolupracovníci Britských listů Tomáš Pecina a Štěpán Kotrba zdiskreditovali neprofesionální medializací nesmyslného osobního sporu (za což se čtenářům omlouváme) hledáme nové spolupracovníky.

Britským listům se za šest let své existence podařilo to, co se v současnosti nepodařilo snad žádnému časopisu: shromáždit rozsáhlou, inteligentní a vlivnou čtenářskou obec. Novináři a intelektuálové si po pádu komunismu stěžovali, že když už není nic zakázáno, "slovo ztratilo váhu", občan se přestal zajímat o podnětné myšlenky a vrhl se na povrchní, únikovou zábavu. Argumentuji, že to není úplně pravda a Britské listy to do určité míry dokázaly: slovo neztratilo váhu, informujete-li otevřeně, upřímně, zajímavě a neúplatně o důležitých věcech. V současnosti mají Britské listy přibližně šest až sedm tisíc čtenářů denně a celkový dosah čtenářské obce třicet až čtyřicet tisíc čtenářů měsíčně. Během domácích či zahraničních krizí se počet čtenářů zvyšuje: během televizní krize koncem roku 2000 se více než zdvojnásobil proti normálnímu průměru, během války o Afghánistán, během celého loňského podzimu se ztrojnásobil až zčtyřnásobil. - Jiný pozorovatel tento týden poznamenal: "Pracuji se spoustou lidí, kteří čtou Britské listy denně - nedovedete si představit, jak obrovskou čtenost máte například u lidí z FAMU, u pracovníků tištěných sdělovacích prostředků a mezi politiky." Lidi Britské listy čtou, protože v nich nacházejí, co v českém jazykovém prostředí jinde není.

Hledám spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji. Chci se pokusit napravit trapas, způsobený spolupracovníky, další vlastní prací ve veřejném zájmu.

(PS. Šéfredaktor z časopisu samozřejmě nikoho nevyhazuje: snaží se list řídit co nejliberálněji. Tomáš Pecina se rozhodl odejít dobrovolně, z vlastní vůle. Britské listy zůstávají oběma dosavadním spolupracovníkům otevřeny - chtějí i nadále publikovat podnětné, kontroverzní myšlenky - i když zastává šéfredaktor názor, že v důsledku nynější trapné epizody a způsobu, jak oba reagovali, by si Tomáš Pecina i Štěpán Kotrba, měli v zájmu vlastní pověsti i pověsti časopisu dát od zveřejňování svých textů v BL po určitou dobu nyní pauzu.)

Šéfredaktor

PS. Tomáš Pecina oznamuje, že se rozhodl přestat vykonávat funkci správce serveru Britských listů, redakční systém nedopracuje do konečné podoby, (jde o vyhledávání a některé jiné funkce) a upozorňuje veřejnost, že od nynějška nenese žádnou odpovědnost za případné výpadky a jiné technické nedostatky na serveru Britských listů. - Funkci správce redakčního systému přislíbil převzít jiný počítačový odborník, Dominik Joe Pantůček.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.