17. 12. 2001
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 12. 2001

Blairova New Labour: primitivové u moci

Britský, poněkud neostalinský ministr vnitra David Blunkett, který neuspěl v Horní sněmovně se svým polototalitním protiteroristickým zákonem, se hrubě obořil na jednoho starého ctihodného právníka - člena Horní sněmovny, že není žádný dělnický "hej-počkej", na něhož se pan lord může vytahovat. Komentátor Nick Cohen srovnal ve včerejším týdeníku Observer politiky, jako je Blunkett, s americkým prezidentem Richardem Nixonem a v podstatě argumentoval, že to jsou zakomplexovaní primitivové, kterým se zachtělo moci za každou cenu.

Vezměte si případ muže zvaného "David Blunkett". Chtěl rozšířit své už tak obrovské pravomoci tím, že bude mít právo internovat cizince, které on sám "podezřívá", že mají blíže nespecifikované styky s terorismem, chtěl suspendovat zákon habeas corpus (podle něhož nesmí být v Británii nikdo zadržován bez zahájení trestního stíhání), chtěl monitorovat internet a komunikace několika milionů občanů mobilními telefony. Blunkett tvrdil, že se Británie stane terčem teroristického útoku, jestliže bude Horní sněmovna trvat na tom, aby uvalování vazby bylo podřízeno inspekci nezávislých soudců.

Lord Ackner konstatoval v BBC, že takovéto vyhrožování rubášem je "poněkud neinteligentní přístup vůči tomu, co jsou opravdu velmi umírněné úpravy" [Blunkettova návrhu protiteroristického zákona]. Ackner je právník, bývalý člen Horní sněmovny bez jakékoliv moci kromě síly argumentů. Blunkett je britský ministr vnitra. Blunkett se ale přeměnil v údajného chudáka, když slyšel, jak ho Ackner v rozhlase kritizuje svým vysoce kultivovaným přízvukem vyšších tříd, který získal na univerzitě v Cambridgi v Clare College a u londýnských soudů.

"Jeho lordstvo se může vytahovat na nějakého dělnického chlapce ze sídliště jak chce," vykřikl Blunkett v rozhlase svým charakteristickým hlasem. "Já protestuju proti tomu, že lidi, kteří nerozumí systému, předstírají, že mu nerozumím já." Bohužel, ve čtvrtek, kdy procházel jeho návrh zákona sněmovnou, neprokázal Blunkett, že rozumí vůbec něčemu. Jeho výbuch byl skrytým výkřikem o pomoc.

Nic, ani 3000 mrtvých v New Yorku, ani válka v Afghánistánu, nedokáže přimět britské ministerstvo vnitra, aby se začalo chovat seriózně. Britská státní služba využila tisíce amerických mrtvých jako záminky k tomu, aby přistrčila na stůl poslušného ministra vnitra celou řadu nedovařených autoritářských návrhů. Horní sněmovna donutila Blunketta, aby zrušil svůj plán zavést trestný čin vyvolávání náboženské nenávisti. Argumentovala, že politika prázdných gest nemá nic společného s mimořádným zákonem proti terorismu.

Blunkett přijal svou porážku bez šarmu a vulgárním jazykem. Opoziční strany si stěžovaly na jeho způsob vyjadřování a on odpověděl: "Když mi někdo na znamení nesouhlasu prdí do ucha, mám tendenci používat své hlasivky."

Později téže noci byl Blunkett donucen ustoupit ohledně policejního monitorování internetu. Zachoval si svou hrdost tím, že tvrdil, že nijak neustoupil. "Jak jsem se snažil několikrát vysvětlovat," prohlásil, "není to možné to takhle provádět, ale paradoxně, protože to není možné dělat, není rozumné tvrdit, že to nemůžeme dělat. Proto jsem tedy ochoten přijmout změny, které navrhuje parlament."

I jestliže se vám podařilo tento výrok pochopit, jistě budete souhlasit, že Blunkett potřebuje mentorování. (...)

Dělničtí hrdinové nynější Blairovy vlády Nové Labouristické strany - jako Blunkett - nejsou členové kategorie superbohatých lidí, tedy alespoň zatím. Jejich předchůdcem je americký prezident Richard Nixon

Během celé své zločinecké kariéry nenáviděl Nixon příslušníky americké elity, onen "Ivy League Eastern Establishment". Podle všech racionálních měřítek byl představitelem establishmentu právě Nixon. Podporovaly ho velké korporace a kapsy mu naplňovali úplatky Howard Hughes, mafie, řečtí plukovníci a íránský šach. Ale Nixonova nenávist vůči elitnímu americkému establishmentu byla autentická. Naléhal na kolegy, aby si vybírali spolupracovníky "nikoliv z řad dětí elity, ale mezi lidmi, kteří se museli hodně snažit, aby udělali kariéru, jako já nebo vy." Na audiozáznamech z Bílého domu nadává Nixon na "hnusné" členu své vlády, "kteří lezou do zadku té elitě z Georgetownu". Ve svém životopise Richarda Nixona cituje Anthony Summers Andrewa Butterfielda, Nixonova poradce, který řekl: "Nixon se mě jednou zeptal: 'pozvaly mě ty svině aspoň jednou do toho jejich posranýho elitního klubu?' Třásl se při tom vzteky. Nebylo to, že by mu jen americká elita nebyla sympatická - on ji doslova nenáviděl."

Ministři nynější labouristické vlády se neodváží zrušit britské soukromé školství, ale budou útočit na Oxford a Cambridge tak, jak Nixon útočil na Harvard. Tito dělničtí chlapci mají tak úzké styky se zbrojním průmyslem a s Murdochovým [bulvárním] mediálním impériem, jaké měl Nixon s Hughes Corporation a Los Angeles Times. Vznikají u nich nyní nixonovské tendence odposlouchávat své spoluobčany bez povolení soudů, a litovat samy sebe, ale nikoliv jiné.

Proboha, pomozte ji v jejich i ve svém vlastním zájmu. Jestliže jim nemůžete věnovat peníze anebo větší množství času, tak alespoň zkuste šokovou terapii.

Až si vám bude příště Blunkett stěžovat, že se na něho vytahujete, odpovězte: Ano, vytahuju se, a je od tebe, chlapče, vlastně chytré, že sis toho dokázal i všimnout.

                 
Obsah vydání       17. 12. 2001
17. 12. 2001 Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně?
16. 12. 2001 Poslední Osamovo video je "výsledkem akce CIA"
16. 12. 2001 Sílí tlak na Spojené státy, aby vysvětlily původ posledního Osamova videa
16. 12. 2001 Britská vláda prosadila v parlamentě jen velmi omezenou verzi protiteroristického zákona
17. 12. 2001 Blairova New Labour: primitivové u moci
17. 12. 2001 O nadávce politické korektnosti
14. 12. 2001 Postscript z pátku dopoledne: Naučíme se logicky uvažovat? Jan  Čulík
17. 12. 2001 Di do prdele, ty komouši! Jak se dnes lidé vyjadřují Miloš  Kaláb
17. 12. 2001 Čechy krásné, Čechy mé? Pavel  Fidler
17. 12. 2001 Petice výrobců svíček, svícnů, voskovic, lamp, lustrů, svítilen, kandelábrů, kratiknotů, zhasínadel, jakož i výrobců loje, oleje, pryskyřic, alkoholu a obecně všeho, co souvisí s osvětlením
14. 12. 2001 Ladislav Zajíček - Elzet Jiří  Kofránek
17. 12. 2001 "RRTV za nic nemůže - vždy jednala korektně" Martin  Muchka
27. 11. 2001 ÚOOÚ ignoruje zákon o svobodném přístupu k informacím Tomáš  Pecina
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
17. 12. 2001 Václav Žák: Privatizace Mladé fronty byla v pořádku! Nikdo ty noviny neukradl, protože když je kradli, nebyli si vědomi, že je to krádež... Tomáš  Pecina
17. 12. 2001 Blairova New Labour: primitivové u moci   
17. 12. 2001 O nadávce politické korektnosti   
17. 12. 2001 Působí al Qaeda i mezi Albánci v UCK na Balkáně?   
16. 12. 2001 Poslední Osamovo video je "výsledkem akce CIA"   
14. 12. 2001 Postscript z pátku dopoledne: Naučíme se logicky uvažovat? Jan  Čulík
14. 12. 2001 O svobodě projevu a o právu na samostatný názor Jan  Čulík
14. 12. 2001 Záhady kolem nového Osamova videa   
14. 12. 2001 Výročí: Jak se stal George W. Bush za pouhých 365 dní pánem vesmíru   
13. 12. 2001 Jiří Potužník z ČT o Billu Gatesovi: "Rád se přiučím, nic revidovat nehodlám" Petr  Nachtmann
13. 12. 2001 Británie a Amerika: Jednou ztracené občanské svobody se už nevrátí   
13. 12. 2001 Media Observatory ČR: Policie zřejmě obvinění proti Pecinovi uměle vykonstruovala   
13. 12. 2001 Knížák poškozuje Národní galerii Jan  Paul
12. 12. 2001 Znovu připomínáme: Pozor na ztrátu svobody projevu Jan  Čulík
12. 12. 2001 Grossův zákon o shromažďování je v rozporu s Listinou práv a svobod Hynek  Hanke