Nekecáme. Stalo se to minulý týden ve Filadelfii.

Neil Godfrey dorazil ve středu 10. října asi v 9. 30 ráno na Philadephia International Airport. Dovezla ho tam přítelkyně jeho bratra tak, že měl před svým letem v 11. 40 s aeroliniemi United Airlines dost času. Godfrey chtěl cestovat do Phoenixu, kde bydlí jeho otec. Odtamtud chtěla celá rodina jet na dovolenou do Disneylandu.

Je nutno říci, že Godfrey - bratr webmastera stránek City Paper Ryana Godfreyho - nevypadá na dvaadvacetiletého kluka, žijícího v Center City, nijak neobvykle.

Onoho dne byl oblečen zcela typicky, černé dockers, tričko s logem nyní už nevycházejícího listu Phoenix Gazette a tenisky firmy New Balance. Je asi středně vysoký, nedávno si nechal nabarvit vlasy na černo a chová se tiše.

Když přistoupil Godfrey k přepážce, účednice firmy United Airlines ho informovala, že byl náhodně vybrán pro prohlídku svých zavazadel.

"To není problém," nechal si odbavit tašku a dostal palubní vstupenku. Teď už neměl nic jiného než román na čtení, nejnovější číslo časopisu The Nation, a tak se vydal letištní halou ke stojánce svého letadla.

Když procházel detektorem kovu, bezpečnostní pracovník na letišti se zamračil, když viděl, co Godfrey čte - knihy na běžícím pásu zmizely v rentgenovém přístroji.

Na obálce románu Hayduke Lives! od Edwarda Abbeyho je ilustrace mužské ruky, držící několik tyčí dynamitu. Tento román z roku 1991 pojednává o radikálním ekologovi Georgi Washingtonu Haydukovi III, který vyhazuje do povětří mosty, vypaluje traktory a provádí sabotáž i vůči jiným projektům, o nichž zastává názor, že kazí nádhernou krajinu Jihozápadu.

"V tu chvíli mě poprvé napadlo, že by tak kniha mohla být problémem," vzpomíná Godfrey.

Prošel bezpečnostní kontrolou a sedl si u východu k letadlu a dal se do čtení. Uplynulo asi deset minut a ke Godfreymu přistoupil člen Národní stráže.

"Řekl mi, abych s ním šel stranou," říká Godfrey. "Pak mi vzal tu knihu a ptal se mě, proč ji čtu.

Během několika minut, svědčí Godfrey, se k němu připojili policisté z filadelfské policie, vojáci z Pennsylvania State Troopers a bezpečnostní pracovníci letiště. Asi 10 - 12 lidí zkoumalo ten román tři čtvrtě hodiny a vypisovalo si z něho poznámky. Také se Godfreyho ptali na účel jeho cesty do Phoenixu.

Godfrey nedávno přerušil studium na Temple University a nenašel si ještě zaměstnání. To zřejmě také vyvolalo podezření bezpečáků.

"To, že nestuduju, ani ještě nepracuju, možná je vedlo k dojmu, že nemám pro co žít," spekuluje Godfrey.

Nakonec mu jeden bezpečák oznámil, že jeho kniha je "nevinná" a že bude moci nastoupit do letadla.

"Byl jsem dost otřesen," řekl. "Ale měl jsem také pocit viny, že jsem si neuvědomil, že přinést si takovouhle knihu na letiště bude problém."

Uplynulo další asi deset minut, během nichž Godfrey seděl v čekárně. Pak k němu přistoupila zaměstnankyně firmy United Airlines - Godfrey si nepoznamenal, jak se jmenovala - a informovala ho, že do letadla nebude vpuštěn, a to "ze tří důvodů".

Prvním důvodem, uvedla, je to, že četl knihu, na jejíž titulní stránce byla ilustrace s bombou. Zadruhé, uvedla, si koupil letenku 11. září (Godfrey si ji zakoupil na internetových stránkách Priceline.com těsně po půlnoci, nejméně osm hodin před útokem na Světové obchodní středisko). A posledním důvodem bylo, že Godfreyho řidičskému průkazu z Arizony vypršela platnost. Zaměstnankyně ukázala na datum na průkazu, aby to potvrdila.

"Ne," řekl jí Godfrey. "To je datum, kdy byl ten řidičský průkaz vydán."

Žena tedy ukázala na jiné datum na průkazu, 17. února 2000, a tvrdila, že to je datum, kdy vypršela jeho platnost. Godfrey jí ukázal, že toto datum ho do té doby identifikovalo jako "osobu mladší 21 let".

"Nedá se nic dělat, je už příliš pozdě," informovala ho pracovnice.

Poražený a zklamaný Godfrey si vzal své zavazadlo a za oficiálního doprovodu opustil letiště.

Když dorazil domů, udělal to, co dělá mnoho mladých mužů, když potřebují utěšit - zavolal mamince.

Ta se nabídla, že zatelefonuje letecké společnosti a pokusí se záležitost vyřešit. Úřednice z úřadu centrálních rezervací ji ujistila, že jejímu synovi nebylo navždy zakázáno létat se společností United Airlines. Rezervovala mu místo v jiném letadle do Phoenixu, tentokrát odlétalo z Philadelphie v 15. 04 toho odpoledne.

Godfrey odspěchal zpátky na letiště a román od Abbeyho nechal doma. Vyměnil ho za zdánlivě nevinnou knihu Harry Potter a vězeň z Azkabánu.

Když Godfrey dorazil na letiště asi ve 13.15, znovu mu prohledali zavazadla. Ale jak Godfrey procházel kovovým detektorem, poznal ho jeden policista. Vzal ho stranou a začal telefonovat. Nakonec řekl, že všechno je v pořádku. Ale člen Národní stráže, který stál vedle, s tím nesouhlasil.

"Tentokrát vzali mou knihu o Harry Potterovi a asi čtyři lidé ji studovali 20 minut," svědčí Godfrey.

Nakonec asi ve 13.45 se pracovníci letiště cítili spokojeni, že Godfrey není bezpečnostní hrozbou. Sdělili mu, že mu bude dovoleno nastoupit do letadla, ale až ve 14.30.

V určenou dobu provedla eskorta Godfreyho bezpečnostní kontrolou. Přihlíželo tomu alespoň patnáct různých policistů a bezpečáků. Avšak Godfreyho neodvedli k letadlu, ale do místnosti, určené pro výslechy.

"Osahali mě a nenašli nic," říká Godfrey. Ale když z této místnosti Godfrey vyšel, Burt Zastera, šéf letištního provozu, Godfreymu sdělil, že do letadla nastoupit nesmí.

"Neřekli mi důvod, sdělil mi jen, že mě o tom informuje," vzpomíná Godfrey. Zastera dal Godfreymu telefonní číslo, kde se mu mělo dostat podrobnějšího vysvětlení.

Godfreyho otec na to číslo zatelefonoval a bylo mu řečeno, že jeho syn byl vyloučen z letecké dopravy firmy United protože "dělal vtipy o bombách".

"To je absolutní lež," brání se Godfrey a vysvětluje, že nikdo na letišti s tím na něho nepřišel. A kromě toho, předpisy Federal Aviation Administration požadují, aby cestující, který dělá vtipy o bombách, byl na místě zatčen. Godfrey nebyl ani obviněn z žádného trestného činu, ani mu nikdo nenamítl, že porušuje zákon. Filadelfská policie ani o tom incidentu nesepsala protokol, jak nás informoval mluvčí policie Jim Pauley.

Ostatní bezpečnostní a letištní pracovníci se k tomuto incidentu nechtějí vyjadřovat.

Zastera tvrdí, že se "vyjadřovat nesmí" k tomu, co se stalo, protože je to bezpečnostní záležitost. Mluvčí firmy United Airlines Chris Bradwig konstatuje, že o incidentu z 10. října "nic neví".

"A i kdybych věděl, k bezpečnostním záležitostem se nevyjadřujeme," řekl.

Vedoucí pracovník firmy Aviation Safeguard, společnosti, kterou používají aerolinie United k bezpečnostním prověrkám na letišti ve Filadelfii, odmítl odpovědnost za vyloučení Godfreyho z letecké dopravy.

"Letecká společnost si sama určuje, kdo smí a kdo nesmí do letadla," sdělil nám pracovník této firmy, který odmítl uvést své jméno. "My nikoho kvůli knihám z dopravy nevylučujeme."

Mluvčí letiště Philadelphia International Mark Pesce souhlasí, že pouze jednotlivé letecké společnosti rozhodují o tom, zda dovolit cestujícímu nastoupit do letadla.

"Když projde cestující bezpečnostní kontrolou, octne se v jurisdikci letecké společnosti, My do toho nezasahujeme," řekl a dodal, že příběhy, jaký vyprávěl Godfrey, jsou poslední dobou stále častější.

Federal Aviation Authority konstatovala, že nijak nereguluje "specifické druhy materiálu ke čtení," zdůraznila mluvčí Arlene Salacová.