19. 10. 2001
Proti omezování svobody projevu v BritániiBritským ministrem vnitra nyní vynucovaná autocenzura nakonec nepřinese ani příliš velký prospěch muslimům, které má ochraňovat. Ti se dosud také v Británii těšili svobodě projevu. Až do nedávna využívali barvitější muslimští nadšenci, například Omar Bakri Mohammed, původem ze Saúdské Arábie, radostně tohoto svého práva a požadovali, mimo jiné, aby byla zahájena proti Británii svatá válka. Nebude i jim chybět Blunkettem zlikvidovaná svoboda projevu? ptala se včera komentátorka listu Guardian.
|
Shrnujeme komentář, který včera vyšel v deníku Guardian. Čiňme, jak nám před časem doporučoval Tony Blair, a dívejme se na svět optimisticky. Proto uvažujme, co dobrého všechno může povstat z rozhodnutí britského ministra vnitra hodit přes palubu svobodu projevu. Zaprvé, jeho nový trestný čin "podněcování k náboženské nenávisti" okamžitě osvobodí Speakers' Corner v Hyde Parku od všech těch podněcovatelů, kteří ho tam okupují už stovky let. Před nedávnem, když královské londýnské parky umístily nedaleko Speakers'Corner v Hyde Parku hlučný, ale výdělečný kolotoč, pravidelní debatéři z Hyde Parku si zuřivě stěžovali, že kolotoč omezuje svobodu projevu, tedy, přesně řečeno, že ji přehlušuje. Kolotoč zmizel po jediném létě. Teď, přestože debatéři v Hyde Parku brzo přijdou o právo hovořit o tom, co si myslí, protože by mohli za to být odsouzeni na sedm let do vězení, budou moci jezdit pořád dokola na namalovaných koních pana ministra vnitra. A co dál? No, zanedlouho budou muset zmizet agresivní rozhlasové a televizní pořady, jako je Moral Maze (Morální bludiště) anebo Question Time, které v minulosti tak často urážely. Budou se muset buď napravit, anebo prostě zmizí. Rozhlasový debatér, historik David Starkey, který byl dosud znám jako nejnezdvořilejší muž v Británii, se bude muset stát nejzdvořilejším mužem v Británii, anebo si bude muset najít novou kariéru. Místo televizního debatního pořadu Question Time se bude muset vysílat nový pořad, založený daleko více na společenském konsensu, něco jako "Hvězdy v jejich očích". A komentátor [bulvárního] deníku The Sun Richard Littlejohn se bude muset připravit na mlčení anebo na mučednictví. V určitých čtvrtích severoanglického města Bradfordu, kde nedávno došlo k rasovým nepokojům, se mnozí nyní jistě radují nad "zmodernizováním" slavného Voltairova výroku, jímž hájil právo na svobodu projevu až do smrti. Jeho nová verze podle Blunketta teď bude znít: "Nevím, jestli s vámi souhlasím nebo nesouhlasím, ale vytvořil jsem zákon, který vám odebírá právo mluvit." Konečně, dvanáct let poté, co poprvé na veřejnosti pálili fanatikové výtisky Rushdieho knihy Satanské verše, mají nyní šanci docílit toho, aby byla tato kniha v Británii navždy zakázána. Možná skončí Rushdie, jeho vydavatelé a distributoři jeho knihy na sedm let ve vězení! Pro stoupence méně populárních náboženství nabízí hrdé Blunkettovo odmítnutí osvícenství velmi podstatný prospěch. Blunkett nyní totiž vlastně rozšířil starodávný a nepoužívaný britský zákon o rouhání z křesťanství na všechny náboženské víry. Už nebudou mít monopol na to, urážet se, jen křesťané. Je pravda, křesťané moc často své rouhače nepronásledují - podle tohoto starého zákona byl za posledních více než 70 let stíhán jen jeden člověk, ale to není důvodu, proč by stoupenci citlivějších náboženských vyznání nemohli požadovat, aby byli jejich "rouhači" souzeni a uvrhováni do vězení. Blunkettův nový zákon nepřináší sice hned teď žádný viditelný prospěch zrzavým lidem, tlustým lidem, Velšanům, majitelům realitních kanceláří, novinářům či politikům či dalším kategoriím lidí, kteří bývají často vysmíváni a kteří jsou vystavováni ústrkům. Avšak jistě zanedlouho budou i tyto kategorie lidí moci vidět své mučitele na lavici obžalovaných, za to, že o nich řekli něco ošklivého. Proč by totiž měl být zvýhodňovány jen terče náboženské nenávisti před všemi ostatními obětmi nadávek a hrubých slov? Ale největší prospěch z toho všeho budou mít právníci, a to natolik, že by bylo záhodno, aby si ti podnikavější z nich rychle založili nové specializované právní kanceláře, tak jak to udělala manželka Tonyho Blaira se svou firmou Matrix včas před přijetím zákona EU o lidských právech. Právní odborníci v těchto nových kancelářích se budou specializovaně věnovat, zdlouhavým a nesmírně nákladným způsobem, jemným rozdílům mezi zesměšňováním a vyvoláváním nenávisti, projevem vlastního názoru a vyvoláváním nenávisti, napsáním románu a vyvoláváním nenávisti, praktikováním vlastního náboženství a vyvoláváním nenávisti. Samozřejmě, Blunkettův nový zákon není dobrou zprávou pro každého. Představte si, jak složité, ne-li nemožné to bude pro duchovní vymyslet si novou formu náboženství tak, aby to neuráželo příslušníky opačných věr. Pomyslete, jaké potíže budou mít nově zakládané náboženské školy. A pak pomyslete i na ty lidi, kteří si stále ještě cení svého práva vyjádřit ve svobodné společnosti vlastní svobodný názor. Blunketova vynucovaná autocenzura nakonec nepřinese ani příliš velký prospěch muslimům, které má ochraňovat. Ti se dosud také v Británii těšili svobodě projevu. Až do nedávna využívali barvitější muslimští nadšenci, například Omar Bakri Mohammed, původem ze Saúdské Arábie, radostně tohoto svého práva a požadovali, mimo jiné, aby byla zahájena proti Británii svatá válka. Nebude i jim chybět Blunkettem zlikvidovaná svoboda projevu? |