Nejvyšší čas srovnat si hodnoty

6. 3. 2016 / Karel Dolejší

Další výraz hodnotové schizofrenie "asymetrických" kritiků spočívá v tvrzení, že pokud Západ na 100 % nevyhoví vlastním hodnotovým měřítkům, jimž nikdy v historii na 100 % nevyhovoval, nestojí za to starat se o jeho další přežití. To v podstatě znamená říci, že lepší než plnit očekávání na 50 % je, když je plníte pouze na 5 %.

To je podobné jako říci, že pokud se nemůžete najíst dosyta, je tedy lepší nejíst vůbec.

Nihilismus skrytý v takovýchto přístupech, který si nedělá žádné starosti s tím, co se stane, pokud se to co se již téměř rozpadá skutečně rozpadne (část "asymetrických" kritiků směšně a neobhajitelně věří v mýtus revoluce z 19. století...), rozkryl už v 50. letech minulého století Albert Camus. Revolta není sekulární verzí Apokalypsy, a nikdy jí nebyla. "Nejelementárnější forma vzpoury paradoxně vyjadřuje aspiraci k řádu," napsal Camus. Začít můžete od elementární logiky. Nelze věrohodně tvrdit věci, které jako argumenty nedávají žádný smysl.

Osud Západu se samozřejmě nerozhodne v České republice, ani náhodou. Ta je součástí evropské semiperiferie a stále více se posouvá na periferii. Během jedné generace se společenské prostředí může velice podobat dnešnímu Balkánu či Moldávii. Ale může to být dokonce ještě mnohem horší. Záleží, jak až moc se budou bourači stávajících pořádků snažit.

Anne Applebaum upozorňuje, že lidé na Západě si zvykli celou řadu věcí považovat za naprostou samozřejmost a ani je nenapadne, že by mohly přestat existovat ZDE. Možná je ale problém v tom, že už jim na těchto záležitostech ve skutečnosti nezáleží. Nejsou ochotni angažovat se ve prospěch toho, aby to v jejich zemích vypadalo jinak než v Rusku, Turecku či Íránu. Přejí si naopak, aby Západ, který dokonale neuspokojuje všechna jejich očekávání, raději zmizel. V důsledku si však přejí, aby vypadal mnohem více jako Rusko, Turecko či Írán.

Je opravdu nejvyšší čas srovnat si pořadí hodnot.

Vytisknout