Human Rights Watch: Blokování hranic ohrožuje lidská práva

2. 3. 2016

Dopoledne dne 29. února 2016 použila makedonská policie slzného plynu a ochromujících granátů proti žadatelů o azyl, kteří zaútočili na bránu na hranici. Humanitární nevládní organizace Lékaři bez hranic po střetech ošetřila 22 osob, včetně 18 lidí s problémy s dýcháním v důsledku slzného plynu a čtyři osoby, které zasáhly gumové projektily a hole. Mezi zraněnými bylo deset dětí, několik z nich mladších pěti let.

Organizace Human Rights Watch neměla možnost zjistit, zda použití síly policií bylo při tomto incidentu ospravedlnitelné. Avšak HRW v minulosti zdokumentovala případy nepřiměřeného násilí, které na hranici s Řeckem páchala makedonská policie proti žadatelům o azyl, včetně nepřiměřeného užívání slzného plynu a ochromujících granátů. Policie by nemělů používat síly, pokud to není nutné.

V Idomeni uvízlo asi 7000 lidí, včetně rodin s dětmi a stovky dalších osoby uvízly uvnitř jiných balkánských zemí. Oficiální tábor v Idomeni byl postaven jen pro 2500 osob, a tak tam setrvává mnoho lidí v blátě kolem tábora a cestou z vesnice Polycastro na hranici, bez potravin a bez přístřeší.

Bránit lidem žádat v podání žádosti o azyl na základě jejich určitého občanství je porušením mezinárodního práva. Evropská komise odsoudila limit na počet uprchlíků, který zavedlo Rakousko, a poukázala, že je "neslučitelný s evropským i mezinárodním právem. Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie by měly rychle skoncovat s blokováním hranice, konstatuje Human Rights Watch.

Evropská komise nutí Řecko, aby podniklo takové kroky, aby bylo možno uprchlíky vracet do Řecka podle Dublinského předpisu Evropské unie. Podle tohoto předpisu mají být odpovědny za zpracování žádostí o azyl první země Evropské unie, do níž uprchlíci vkročí, a ostatní země EU mají mít právo vracet uprchlíky do první země EU. Tyto návraty však byly drtivou většinou suspendovány, protože v lednu 2011 rozhodl Evropský soud pro lidská práva, že podmínky pro žadatele o azyl v Řecku se rovnají ponižujícímu zacházení.

Země Evropské unie musejí rychleji splnit své povinnosti ohledně přesunování uprchlíků do dalších zemí, aby ulehčily Řecku v jeho břemenu. Dublinský systém musí být nahrazen spravedlivnějším mechanismem pro určování, který členský stát EU má být odpovědný za zkoumání konkrétních žádostí o azyl.

"Je absurdní vidět na jedné straně relokační plán, který má ulehčit břemeno Řecku, a na druhé straně úsilí některých členských zemí EU, které chtějí proměnit Řecko v obrovský uprchlický tábor," varovala Cossé. "Ale především, vlády ignorují reálné riziko utrpení statisíců mužů, žen a dětí, které nedostanou ochranu, kterou potřebují."

Podrobnosti v angličtině ZDE