Americké prezidentské volby: To, jak se média zprvu zamýšlela nad Hitlerem, může být ponaučením pro dnešek

4. 3. 2016

První text, který list The New York Times zveřejnil o Adolfu Hitlerovi, je fascinujícím a děsivým čtením ZDE. Tento článek napsal v listopadu 1922 Cyril Brown, který v něm uvádí, že Hitlerův antisemitismus nebyl zprvu tak agresivní a upřímný, jak se mohlo zdát, ale šlo spíše o taktiku, jak získat voliče mezi německým obyvatelstvem.

Brown o Hitlerovi doslova napsal, že pozdější nacistický válečný zločinec číslo jedna byl zprvu motivován povýšeneckým a nesobeckým patriotismem. Hitler pravděpodobně sám nevěděl, čeho chce dosáhnout. Leitmotivem jeho propagandy v psané a mluvené řeči byl agresivní antisemitismus. Hitlerovo hřímání proti Židům bylo natolik intenzivní, že řada prominentních židovských osobností vyhledala azyl v Bavorské vrchovině, odkud mohli dál do bezpečí odvézt své děti poté, co byli předem varováni, že se chystá antisemitská Bartolomějská noc.

Nicméně několik důvěryhodných a dobře informovaných zdrojů potvrdilo myšlenku, že Hitlerův antisemitismus nebyl tak upřímný a agresivní, jak by se mohlo zdát, ale že jej nacistický vůdce používal jako vábničku pro zástupy svých stoupenců, aby je udržoval rozohněné, zapálené a připravené na to, až bude jeho platforma připravená a zorganizovaná k převzetí moci.

Jeden zkušený politik tehdy poznamenal, že Hitler chytře kladl důraz na antisemitismus s tím, že masy nemohly dobře pochopit, jaký byl jeho skutečný cíl. Bylo třeba davy krmit neotesanými báchorkami a ideami, jako je antisemitismus. Z politického hlediska by bylo naprosto chybné jim otevřeně říct, kam je chcete vést.

Donald Trump opakovaně prohlásil, že Mexiko zaplatí výstavbu jím iniciované směšné zdi. Hrozil, že přinutí muslimy, aby nosili identifikační odznaky, a dokonce navrhoval, aby jim byl úplně znemožněn vstup na území Spojených států.

Sdělovací prostředky by se měly poučit ze svých chyb a neměly by si zahrávat s nebezpečnou rétorikou, zvláště když tato rétorika podněcuje trestné činy z nesnášenlivosti a násilnosti proti menšinám.

Lidé by si měli s konečnou platností uvědomit, že hrozba, již představuje Trumpovo „řečnické umění“ má zničující dopad na mnoho lidských osudů. Mnozí se domnívají, že by Donald Trump nebyl zas tak otřesným prezidentem, protože by nedokázal uvést v život své rasistické návrhy.

Těmto lidem nicméně nedochází, že i kdyby megalomanský miliardář nebyl zvolen do prezidentského úřadu, jeho činnost je plodnou půdou pro rasistické hlasy.

Ačkoliv Trump není tradičním fašistou, jakým byl Adolf Hitler, představuje extrémně nebezpečného pravicového populistu s rétorikou, jež hraje přímo do karet šovinistům, rasovým separatistům, fašistům a nacionalistům. Navíc má k dispozici obrovskou voličskou základnu, jež by jeho myšlenkám mohla nakonec vdechnout život.

Celý článek ZDE.

(Shrnutí připravil D. Veselý)

USA | Americké volby 2016
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 4.3. 2016