Asad padne z rozhodnutí Íránu, nikoliv Ruska

15. 9. 2015 / Karel Dolejší

Moskva není hlavním sponzorem syrského režimu Bašára Asada. Tím je Teherán. Přesněji řečeno, Teherán už není ani tak sponzorem, jako v mnoha ohledech syrský režim, který přestává fungovat, sám převzal a spravuje.

Proto je velmi pochybné, zda Moskva mohla někdy v minulosti reálně nabízet odchod Asada, jestliže to není v její moci, což také mimochodem opakovaně tvrdí.

Írán počátkem srpna vyslal do Moskvy generála Kásima Sulejmáního, který má na starosti ozbrojené operace v Iráku a Sýrii ZDE. Odletěl tam demonstrativně, všem na očích, komerčním letem, třebaže se na něj vztahují sankce OSN. O týden později začala Moskva stupňovat vojenskou podporu Asada, kterou předtím utlumovala. Mezitím vycházelo jinými kanály najevo, že Írán je připraven Asadův režim odpískat a přejít k rozdělení Sýrie ZDE. Moskva však zasáhla a nechce nechat Asada padnout, protože by v průběhu rozpadu Sýrie mohla přijít o své základny. Podle všeho tedy nyní došlo k dělbě práce mezi interventy a Moskva již také netrvá na tom, aby Teherán za Asada okamžitě platil všechny dodávky zbraní. Írán se bude věnovat spolu s libanonským Hizballáhem a dalšími zahraničními složkami působícími v konfliktu situaci na jih od Damašku. Rusové převezmou sever, kterého má Írán plné zuby a chystal se tam k čistkám a vyhánění sunnitského obyvatelstva před rozdělením země, o němž prokazatelně jednal se syrskou opozicí.

Představa, že Rusko drží v ruce diplomatický klíč k ukončení syrské války, je jen zrcadlovým převrácením absurdní představy, podle níž nese za válku hlavní odpovědnost. Ve skutečnosti ale Moskva nemůže slibovat věci, které nemá pod kontrolou a nejsou v její moci.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.9. 2015