14. 7. 2015
Ve Vídni bylo dosaženo podrobné dohody s Íránem o jaderném odzbrojení. Mělo by to znamenat ukončení dvanáct let trvajícího konfliktu, který hrozil vznikem nové války na Blízkém východě a mohlo by to být potenciálně začátkem nové éry mezi Íránem a Západem.
Dohoda byla uzavřena po téměř 17 dnech nepřetržitého vyjednávání ministrů zahraničí ze sedmi zemí - z Íránu, z USA, Velké Británie, Ruska, ČÍny, Francie a Německa a šéfky EU pro zahraniční záležitosti Federicy Mogherini.
Rozhovory skončily v úterý v časných ranních hodinách a diplomaté "pročišťovali" text přes noc, odstraňovali z něho chyby a nedůslednosti.
Text stostránkové dohody má být zveřejněn během několika dnů. Má se stát součástí plánované rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Írán v rámci dohody souhlasí s omezením svého jaderného programu, ale klíčově důležité politické podrobnosti mají být teprve zveřejněny.
Embargo na konvenční zbraně má trvat dalších pět let a omezení technolobie balistických střel dalších osm let. Porušení dohody by vedlo k znovuzavedení sankcí.
Dohoda bude terčem bezprostředního a zuřivého útoku jejích odpůrců, zejména z USA, z Íránu a z Izraele, avšak její obhájci ji líčí jako snad nejvýznamnější dohodu o omezení zbraní moderní doby a jako vzácný diplomatický úspěch na Blízkém Východě.
Izraelský premiér Binjamin Netanjahu, který čelí v Izraeli rostoucí kritice ohledně toho, jak se staví k diplomatickému úsilí ohledně Íránu, dohodu odsoudil ještě před jejím zveřejněním.
Největší překážkou bude americký Kongres, kde mají Republikáni většinu a očekává se, že budou hlasovat proti této dohodě. Budou se snažit získat na svou stranu 12 Demokratů, aby porazili prezidentské veto.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout16.7. 2015
Dohoda s Íránem na omezení jeho jaderného programu bude čelit možnému vetu v americkém kongresu. Zásadnější problém pro Obamovu administrativu ale představuje reakce arabských zemí na Blízkém východě, které se obávají výraznější role Íránu v místních...