Kde je nyní hlavní město Řecka?

14. 7. 2015



Jon Snow: Máme tu dnes americko-italskou profesorku Marianu Mazzucato a Arthura Fischera, spoluředitele berlínské burzy. Paní profesorko, kde je dnes z finančního hlediska hlavní město Řecka: v Aténách, v Bruselu, nebo v Berlíně?


Mariana Mazzucato: No, svým způsobem, je v bankách. Někdy zapomínáme, že z předchozího záchranného balíčku pro Řecko připlynulo jen 10 procent peněz do řecké ekonomiky. Ostatní peníze šly na záchranu bank, které půjčovaly řecké ekonomice. Byli to špatní věřitelé a nebyli za to nijak potrestáni. A to je skutečný problém. Po druhé světové válce nejenže bylo odpuštěno 60 procent dluhů Německa, a nadto byl ještě realizován takzvaný Marshallův plán, který poskytl investice. To dnes vůbec nemáme. Žádný investiční balíček, který by pomohl Řecku, aby se vzchopilo, aby mohlo v budoucnosti splatit ty dluhy. Takhle problém jen odkládáme na příští záchranný balíček.

Arthur Fischer: Nesouhlasím, to vás asi nepřekvapuje. Zaprvé, myslím, že existuje investiční balíček, 35 miliard z EU a včera bylo také dohodnuto, že se uskuteční privatizace, která doufejme přinese 50 bilionů euro. A z toho se použije asi 25 miliard na investice.

Jon Snow: Ale pan Tsipras hovoří jen o 7 miliardách euro.

Mariana Mazzucato: Jen se podívejte na privatizace, které se už uskutečnily. Jak po celé jižní Evropě a ve Velké Británii. Privatizace není nutně doprovázena zvýšením investic. Je zapotřebí koherentního balíčku, který by vytvořil zaměstnanost, investice a který by umožnil řeckým podnikům, aby konkurovaly německým podnikům.

Arthur Fischer: Dobré argumenty, to jsou dobré argumenty. Jedním z hlavních problémů Řeků je, že nemají co vyvážet, mají jen turistiku, a těch peněz bude využito k vytvoření konkurenceschopné infrastruktury. V minulosti jsme byli svědky tolika investic, které byly k ničemu. Viděl jsem v Portugalsku mosty bez silnic. Viděl jsem fotbalové stadiony, kam nikdo nechodí. O tom nejsou investice. Je potřeba vytvořit infrastrukturu, která umožní, aby přišel průmysl a choval se konkurenceschopně.

Jon Snow: Ale Řecko je naprosto na kolenou. Je úplně v bankrotu. Nemají co investovat a ty balíčky, o nichž hovoříte, jsou tak trochu teoretické. Otázka, kolik vlastně je možno zprivatizovat a jakou to bude mít hodnotu, je velmi nejasná.

Arthur Fischer: To je pravda, ale nikdy nesmíte prodávat, když je cena nízká. Proto je dobré, že majetek bude přesunut do fondu a fond bude mít dost času na to, aby počkal, až cena toho majetku bude daleko vyšší, než je dnes. Chci se vrátit na okamžik k tomu, co jste říkala před chvílí. Souhlasím s vámi, že většina peněz pro Řecko skončila v západních bankách, které jsou v Německu, ve Francii a jinde. Do určité míry to byla sebeobrana. S tím souhlasím. Zároveň ale řecká vláda vydala obligace, protože neměla dostatečné množství daňových příjmů k uhrazení dobrých věcí, které poskytují svým vlastním občanům, aby byla znovuzvolena. A německé a jiné západní banky ty obligace koupily. Takže můžete obviňovat německé banky, že si koupily ty obligace v době, kdy vládní obligace nebyly rizikové.

Mariana Mazzucato: Ne, musíme se poučit u Keynese. V Německu byl problém s agregovanou poptávkou. Po Schroederových reformách, kdy došlo k obrovskému omezení platů. Německé banky najednou měly přebytek peněz. Německé banky ty peníze půjčily řeckým bankám, které je půjčily řeckým podnikům, které pak nakoupily zboží od německých firem. Bylo to součástí německé exportní strategie. A tentýž problém s agregovanou poptávkou nyní vznikl v Řecku, kde nyní byly zaškrceny platy mnoha různých druhů zaměstnanců, kteří nemají možnost využívat prospěchu z investičních balíčků, které by zvýšily nejen počet pracovních příležitostí, ale i jejich kvalitu.

Jon Snow: Podívejme se na makroekonomiku. Co to nyní máme za Evropu? Věci se změnily.

Arthur Fischer: Máte pravdu. Bohužel se něco změnilo. Osobně jsem tím trochu znepokojen. Nelíbí se mi, jak svět nyní pohlíží na Německo. Nelíbí se mi, jako vedeme diskuse a jakou jsme si vytvořili kulturu. Ale nezapomínejme, že jsme byli velmi úspěšní ve Španělsku, v Portugalsku, i v Řecku jsme vytvořili daleko lepší prostředí a pak se dostala k moci vláda, která to všechno zničila. Nejen veškerou hodnotu, ale i veškerou důvěru. Nikdo už řeckým politikům nevěří.

Mariana Mazzucato: To je přehnané. Řecko za vlády Syrizy mělo hospodářský přebytek. Přebytek ve výši 2 miliard. Dělali radikální reformy. Nedostali na to dost času. To neznamená, že byli dokonalá vláda. Udělali řadu chyb.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Úterý 14.7. 2015