Pavel Bratinka o českých disidentech v normalizaci

8. 6. 2014

Dovoluji si přispět k diskusi o výrocích Noama Chomského a Alexandra Vondry o východoevropských disidentech poukazem na rozhovor s Pavlem Bratinkou v knize "Viděno deseti" autorů Dušana Spáčila a Karla Sýse (nakl. Bondy-Polart-Futura, Praha 2009). Z 12-stranového rozhovoru s někdejším disidentem a později poslancem a ministrem ODA uvádím čtyři citáty:

O předlistopadovém režimu v dobách, kdy byl Pavel Bratinka v disentu, tj. o 70. a 80. letech:

"Problém bylo, na čem ten režim stál. Proč byl tak pevný? Protože si lidé mysleli, že pevný je. A přitom nepoužíval žádný teror. V 70. a 80. letech neprobíhaly popravy ani mučení, mučidla byla papírová. Obstavený plat, děti se nedostali na školu, vypnuli vám telefon. To je úplně směšné z hlediska jiných tyranií v historii. Tohle byl jenom stín." (str. 187)

a 50. a normalizační, přičemž o normalizačních uvedl:

"Z hlediska lidí, kteří bojují proti nějakým opravdovým diktaturám, kde se mučí a střílí, jsme byli naprostí zbabělci. Naprosto směšní." (str. 188)

O riskování posrpnových disidentů:

"Ano, protože ten risk byl směšný. Někde člověka mučí elektrickým proudem - a nám vypínali telefony." (str. 188)

O postoji Západu k československému disentu:

"Jsem naprosto přesvědčený, že naše role byla pro Západ nesmírně důležitá, protože tam to posilovalo vůli lidí financovat silné armády, nevolit komunisty." (str. 188).

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 6.6. 2014