Publikum v pražské Městské knihovně "otráveně vzdychalo nad Chomského levicovostí"

6. 6. 2014

Také jsem byl v městské knihovně na Chomském. Nemůžu úplně souhlasit s M. Polreichem, že "v knihovně [..] bylo nabito sympatizujícími, převážně studenty, s velkým zájmem a dobrou angličtinou," píše Richard Veverka.

Publikum bylo naopak - podle mě - deprimováno (krajně) levicovými názory a nevybíravou kritikou USA. Svědčí o tom mj. šum a nevěřícné (!?) vzdechy po každé Chomského odpovědi (každá odpověď = nejméně 15minutový monolog). (Když se podívame na videozáznamy z Chomského přednášek, sympatizanti mu běžně i v průběhu tleskají. V Praze byl naopak i závěrečný potlesk velmi rozpačitý (několik lidí se po poslední Chomského větě zvedlo a demonstrativně ze sálu odcházelo)).

Rovněž nevím, co podle M. Polreicha svědčí o velkém zájmu publika. Všechny otázky byly vlastně jednou otázkou: "Co máme dělat, abychom pomohli..." (místo tří teček se dosadí situace na Ukrajině, v pásmu Gaza, v Kongu apod.). Diskusi zachraňoval přirozeně Chomsky, ne tazatelé (představující se obyčejně jako političtí aktivisti).

A angličtina? Jednoduché dotazy byly formulovány zbytečně složitě (čirý snobismus), a tudíž nesrozumitelně i pro samotného Chomského. Moderátor musel všechny (!) dotazy přeformulovávat.

Vytisknout