11. 1. 2014 / Daniel Veselý
Netvrdím, že se to nedalo očekávat, ale myslím, že je nutné tuto skutečnost zdůraznit. Všimněme si rozdílů v diskusích pod články na serverech českého mediálního establishmentu o úmrtí skutečného "hrdiny" Nelsona Mandely a úmrtí Ariela Šarona. Je to skutečně k nevíře.
Zatímco Mandela byl po svém úmrtí mnohými diskutéry, ale i některými komentátory běžně zatracován coby "komunista", "terorista", nebo dokonce "masový vrah", Šaronovi se v diskusích pod články o jeho úmrtí často vyjadřuje "úcta", "čest jeho památce", je nazýván "bojovníkem", "osobností" -- a nekrolog k Šaronově úmrtí publikovaný na serveru ihned.cz má dokonce název "Zemřel bývalý premiér, největší postava izraelské politiky".
Je pravda, že i český mainstream zesnulého Mandelu vynášel pomalu do nebes, aniž by bylo zdůrazněno, že ho "světový četník" ze seznamu teroristů škrtl až v roce 2008. Reakce diskutujících pod texty k Madibově úmrtí však byly hojně rasistické, lacině antikomunistické a často vulgární.
Je to paradoxní a smutné, protože "řezník z Bejrútu" má na rozdíl od jihoafrické ikony na svědomí válečné zločiny a počet obětí těchto zvěrstev jde do desítek tisíc. V některých případech podle mého soudu neplatí "o mrtvém jen v dobrém", nicméně radostně trojčit na jeho čerstvém hrobě také není východiskem. Uctěme alespoň památku obětí Šaronových zločinů, nikoliv "památku" jejich katana.
Vytisknout15.1. 2014 / Daniel Veselý
Účast českého premiéra v demisi a ministra obrany v demisi na státnickém pohřbu Ariela Šarona nebyla ničím neobvyklým, nicméně trapné lavírování české vlády před pohřbem Nelsona Mandely ukázalo, kam po ideologické linii patříme. Veřejnoprávní televiz...
13.1. 2014 / Daniel Veselý
Ariel Šaron zemřel de facto již před osmi lety, zanechán napospas kómatu. Pozitivně laděné nekrology a proslovy politiků, hemžící se jak u nás, tak v zahraniční, vesměs věnují " kontroverznímu válečníkovi", "buldozerovi", či familiárně "Arikovi" tich...