Zpráva Evropského parlamentu označuje masové špehování za ilegální

10. 1. 2014

Programy masového špehování využívané USA a Británií proti Evropanům byly v rámci prvního parlamentního šetření odhalených skutečností "nejsilnějšími možnými slovy" odsouzeny. Zpráva požaduje ukončení ohromných, systematických a nerozlišujících programů sběru osobních dat zpravodaskými službami.

Vyšetřování výboru EP pro lidská práva říká, že aktivity americké služby NSA a její britské kolegyně GCHQ, zřejmě porušují zákon a jejich operace "hluboce otřásly" důvěrou mezi zeměmi, které se považovaly za spojenecké.

Jednapadesátistránkový návrh textu získaný listem Guardian byl projednán včera. Claude Moraes, zpravodaj pověřený hodnocením dopadu skutečností odhalených Edwardem Snowdenem, současně odsuzuje obtěžování novinářů státními úřady.

V příštích týdnech europoslanci kontaktují Snowdena, který stále pobývá v Rusku, prostřednictvím videokonference. Včera výbor velkou většinou odhlasoval, že má Snowden svědčit, navzdory varování amerických kongresmanů, že to poškodí reputaci EP a spolupráci s Washingtonem.

Šestatřicet členů výboru hlasovalo pro Snowdenovo vystoupení, pouze dva britští konzervativci byli proti.

Návrh zprávy labouristického poslance Moraese popisuje některé z programů odhalených Snowdenem v posledních sedmi měsících - včetně programu Prism (NSA) a Tempora (GCHQ). První z nich umožňuje masové sledování občanů EU prostřednictvím serverů amerických internetových společností. Druhý získává data z kabelů, jimiž je přenášen internetový provoz do Británie a z Británie.

Zpráva říká, že západní zpravodajské agentury byly zapojeny do špehování v "bezprecentním měřítku a nerozlišujícím a na podezření nezaloženým způsobem". Je "velmi pochybné", že takové špehování je vedeno pouze z důvodu boje proti terorismu, a zpráva zpochybňuje "legalitu, nezbytnost a přiměřenost" programů.

Zpráva také vyzývá americké úřady a státy EU, aby zakázaly souhrnné masové sledování a hromadné shromažďování osobních údajů. Současně neschvaluje způsob, jakým zpravodajské služby odmítly spolupracovat při vyšetřování EP. Navíc trvá na tom, že masové sledování má potenciálně vážný dopad na svobodu tisku, stejně jako významný potenciál pro zneužití informací shromážděných o politických oponentech.

Poslanci požadují, aby Británie, Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko revidovaly zákony regulující aktivity zpravodajských služeb tak, že zajistí jejich soulad s Evropskou úmluvou o lidských právech.

Vyzývají také USA, aby revidovaly zákony a uvedly je v soulad s mezinárodním právem, aby "uznaly soukromí a další práva občanů EU".

Návrh schválený výborem, o němž bude celý parlament teprve hlasovat, nemá právní sílu a nevede k dalším aktivitám, nicméně přidává se k sílící kritice a rozhořčení nad zneužitím zpravodajských služeb.

Souběžně EP zpracoval návrh zákona omezujícího předávání soukromých dat třetím zemím mimo EU a nastavujícího přísné podmínky pro transfer informací.

Avšak kvůli květnovým volbám a odporu vlád Británie a EU jsou naděje na schválení návrhu malé.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.1. 2014