Co bude s exekucemi? Dopadnou jako církevní restituce?

12. 1. 2014 / Petr Novák

Před volbami nám ČSSD, a nejen ta, naslibovala, jak zatočí s exekucemi.

Tedy hlavně s tím, že soukromí exekutoři mnohdy působí jako nechvalně známí vyděrači, jen s tím rozdílem, že nyní dlužníky nebijí.

Před vánoci jsem zažil nájezd exekutorů z Přerova. Podepsal jsem spoluručení známému, který si půjčil dvě stě tisíc korun u nejmenované leasingové společnosti.

Přestože splatil více jak dvě stě tisíc, tak soud to odsoudil, že musí zaplatit přes čtyři sta tisíc. Jako náhrada výloh a odměna pro exekutora bylo určeno přes dvě stě tisíc korun.

Bohužel jsem do toho spadl tak trochu ze své hlouposti. Exekutoři (známá firma z Přerova) se mnou dohodli po telefonu, že budu splácet pět tisíc korun měsíčně.

První splátku jsem zaplatil jak bylo dohodnuto. Kolega mi mezitím volal, že mu na jeho účtu zablokovali celou dlužnou částku.

I zavolal jsem do Přerova. Tam mi sdělili, že to nevědí, ale pokud ano, tak ať tedy počkám s dalšími splátkami, než se situace vyjasní. Byl jsem spokojen a čekal jsem na konec trápení.

To byl ale velký omyl. Peníze na účtu zablokovala policie, prý že se nesplácí dluhy. Pan exekutor zablokoval jiný účet, kde bylo jen tisíc korun.

Namísto toho, aby splácení pokračovalo nebo někdo zavolal, že je něco jinak, mi nečekaně domů přijelo komando z Přerova.

Jejich akce je namířena k podlomení jakéhokoliv odporu. Chovali se velmi agresivně a vše ihned nakládali. Na moje námitky, že počítač potřebuji k práci mi sdělili, že je to nezajímá. Zabavili i synův notebook s jeho učením.

Policie, kterou jsem zavolal, je sice zklidňovala, ale takové věci, jako nezutí si zablácené obuvi a řev jim zakázat nemohla.

Jsou prý spotřebiče a zařízení domácnosti, které zabavit nesmějí. Je to nezajímalo.

Jednalo se čisté vydírání. Neustále mne přesvědčovali, abych sehnal celou částku nebo alespoň větší část.

Prý ať si obvolám známé, ať mi půjčí, že počkají do zítra. Tím mne ale nutili, abych si půjčoval v době, kdy nemám na zaplacení tohoto dluhu. Čistě logicky vzato mne nutili ke spáchání trestného činu.

Nakonec nám druhý den věci vrátili oproti zaplacení větší části a slibu, že budu platit více než dosud. Ovšem s výhrůžkou, že mohou kdykoliv věci stejně odvést a to i když budu řádně splácet.

Dceři, která nám přijela pomoct, chtěli zabavit i její auto, přesto, že je napsané na ni.

Prý se to přepisuje na poslední chvíli a oni je zajistí do doby, než se to prověří.

Co mne zaujalo, že při zabavení počítače a paměťových médií, prý nemusí data uložená na nich mazat a ani nám předat. Musíme si prý v případě zabavení do deseti dnů sehnat jiná paměťová média, na která si u nich na úřadě můžeme data zkopírovat.

Že ale "nová"paměťová média mohou také zabavit, to už na poučení nepíší. A jak mám zajet na druhý konec republiky, když mi nenechali ani jídlo? Ale abych se vrátil na začátek.

Kdy a jak hodlá řešit nová vláda exekuce? A nebude to zase jako s církevními restitucemi? Po volbách to najednou jaksi nejde.

Tvrdí se, že smlouva podepsaná za nápadně nevýhodných podmínek je neplatná. To tedy platí pro obyčejné smrtelníky (tedy alespoň pokud máte známého soudce nebo mu nejste nesympatičtí) .

Platí to i v případě zákonů a smluv z nich vycházejících v případě státu a tedy všech jeho občanů?

Pak by některé zákony neměly platit, protože jejich vznik byl někdy až moc okatě navázán na lobbisty.

Bohužel naše soudy určily, že úplatek pro politika od jiného politika není trestný. Tedy pokud se tak stane na půdě sněmovny.

Postará se o nás stát, když mu na jeho chod platíme a chceme za to určité služby? Nebo to bude jako doposud? Až do příštích voleb budeme jen jako obtížný hmyz?

A poslední dotaz.

Lze vůbec někdy tento Augiášův chlév vyčistit? A bude k tomu politická vůle?

Stále to ve mně vzbuzuje pocit, že naše problémy část poslanců nezajímají a ta druhá část, že na nich naopak vydělává.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.1. 2014