Potíž je, že český stát netrestá kriminální a asociální chování

11. 1. 2014 / Jan Čulík

Lidé v Česku jsou právem frustrováni asociálním chování lidí z rychle vznikající underclass (česky se tomy kdysi říkalo "lumpenproletariát"), protože stát prostě asociální chování netrestá a civilizované chování nevynucuje. Ve skutečných kapitalistických zemích je přísně. Kdybyste v Británii hlučeli dlouho do noci, úřady by vám vydaly Asbo (příkaz, že se musíte přestat chovat asociálně, jinak budou následovat trestní sankce), a pokud byste neposlechli, nakonec skončíte ve vězení.

Jenže co očekávat od státních struktur v zemi, jako je Česká republika, které rozhodnou, že prokázané korupční jednání v parlamentě je kryté poslaneckou imunitou, a poslanci jsou tedy nevinní? Co čekat od státních struktur v zemi, jako je Česká republika, kde se běžně porušuje zákoník práce a není žádná náprava a kde se protiprávně stávají statisíce lidí obětmi exekutorů a není proti tomu taky žádná náprava.

Platí to samozřejmě i obráceně. Jak je možné, že nedávné výzvy: "Upálit cikány!" a "Cikáni do plynu!" zaznamenané na videozáznamech z protiromských demonstrací, se okamžitě nestaly terčem trestního stíhání jednotlivců, kteří tyto nepřijatelné výzvy skandovali?

Je to právě toto justiční bezvládí, které vede k frustraci obyvatelstva. A iracionálně si to vybíjejí na Romech, kteří se samozřejmě a logicky pak brání nepřátelským postojem k většinové společnosti. Jak byste se v jejich situaci chovali vy?

Prvotním, zřejmě nedosažitelným úkolem by bylo přimět státní struktury, aby fungovaly a začaly asociální a kriminální chování trestat. Už od takových "maličkostí", jako že podnikatel s tlustým autem neoprávněně zaparkuje na místě vyhrazeném pro invalidy. Za to by okamžitě a na místě měla následovat pokuta 10 000 Kč. Kdyby tomu tak bylo, ono by se to nedělo. Soused pana Doležala, který se do noci chová asociálně, by měl samozřejmě být za to také okamžitě potrestán.

Zároveň by stát jistě měl přiznat, že má velký problém s vznikající třídou nezaměstnaných a nezaměstnatelných lidí. Pro tyhle lidi by měl stát organizovat pomoc, podle projektů, existujících v západní Evropě. Ovšem podle přísných měřítek: nezaměstnaná osoba musí projevit zájem o to integrovat se do práce a společnosti. Bez splnění základních civilizačních podmínek, tedy ochoty spolupracovat na změně, nemůže mít na pomoc nárok.

Nemyslím si, že by vyřešení "romského problému" bylo nutně zas tak složité. Pro české státní struktury asi však ano.

Nejvíce alarmující je však skutečnost, že čeští politikové rasismus tolerují a dávají od něho ruce pryč.

Rasismus
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 10.1. 2014