Volby se blíží...

26. 9. 2013 / Jaroslav Šulc

Tvrzení o "ozdravení veřejných financí" a o "udržení vyrovnaného rozpočtu" vyvolávají závažné otázky po odborné gramotnosti redaktorů Hospodářských novin Kateřiny Surmanové či Aleše Měřičky, případně obou. A samozřejmě též o kvalitě práce jejich nadřízeného (šéf)redaktora, či kdo má v této redakci věcnou odpovědnost za otištěný text. Holá pravda - viz veřejně známá statistická data ČNB, MF ČR či ČSÚ - tady přece mluví o naprostém opaku: jestli byl vládní dluh ke konci roku 2009 již 1,3 bilionu korun (a od roku 2006, kdy se pravicové vlády dostaly k exekutivní moci se zvýšil o více jak třetinu), tak již letos vládní dluh zřejmě překročí hranici 1,8 bilionu korun!

... a jak říkají pamětníci, "nejvíce se lže po honu a před volbami". Zatímco se bájícímu myslivci jen velmi těžko dokazuje, o jaký kousek vlastně mířil vedle, u volební agitace je to mnohem snazší. Úplně nejjednodušší je však usvědčit ze lži toho nešťastníka, který snad nešikovně pracuje se statistickým čísly a z nich vyvozuje mylná či nedejbože zcela opačná hodnocení, píše Jaroslav Šulc, makroekonom ČMKOS a publicista.

Přesně tohoto fatálního prohřešku se dopustili redaktoři středečních (25. září, strana 2 a 3) Hospodářských novin Kateřina Surmanová a Aleš Měřička v článku "Programy stran: ze spořivců se stávají investoři". Autoři - jinak v graficky velmi dobře zpracovaném heslovitém přehledu nových volebních slibů jednotlivých politických stran - v úvodní historizující pasáži vyhodnotili pozici bývalé stojedničkové koalice ODS, LIDEM a TOP09.

Bezelstně konstatovali, že "Nečasově kabinetu se podařilo ozdravit veřejné finance, udržet vyrovnaný rozpočet a zajistit Česku dobré jméno u zahraničních bank." a snad doufali, že si toho nikdo z čtenářů nevšimne.

Pravdu mají snad jen ve třetí části - zahraniční banky skutečně mohou být docela spokojené s dosavadní platební disciplínou českých dlužníků. A to ať již firem, státu či domácností a s jejich odevzdanou ochotou nést třeba náklady poplatkové politiky bankéřů.

O tom ostatně svědčí vždy několik desítek miliard korun zisků, každoročně pravidelně vyváděných z bank na území ČR kontrolovaných cizím kapitálem nevratně do zahraničí.

Ale první dvě tvrzení o "ozdravení veřejných financí" a o "udržení vyrovnaného rozpočtu" vyvolávají závažné otázky po odborné gramotnosti Kateřiny Surmanová či Aleše Měřičky, případně obou. A samozřejmě též o kvalitě práce jejich nadřízeného (šéf)redaktora, či kdo má v této redakci věcnou odpovědnost za otištěný text.

Holá pravda - viz veřejně známá statistická data ČNB, MF ČR či ČSÚ - tady přece mluví o naprostém opaku: jestli byl vládní dluh ke konci roku 2009 již 1,3 bilionu korun (a od roku 2006, kdy se pravicové vlády dostaly k exekutivní moci se zvýšil o více jak třetinu), tak již letos vládní dluh zřejmě překročí hranici 1,8 bilionu korun!

Proč? Stačí se podívat na údajně "vyrovnaný rozpočet" po dobu Nečasovy vlády. Ve skutečnosti vláda hospodařila se schodky (183 mld Kč v roce 2010, 125 mld Kč v roce 2011, 131 mld Kč vloni a odhadem něco přes 100 mld Kč to bude i letos).

Čísla tak jasně dokazují, že právě Nečasově kabinetu se podařil husarský kousek, kdy za tři roky nasekali dluhů za dalšího půl bilionu a obrovskými dluhy zatížili tuto zemi nejvíce a nejrychleji v historii od roku 1945...

I když letos poprvé po dlouhé době zřejmě dostaneme saldo vládního sektoru - ovšem za cenu drastických rozpočtových škrtů znamenajících další plošný ekonomický útlum a pokles životní úrovně navíc při vysoké nezaměstnanosti a narůstajících sociálních konfliktech - konečně pod limitní 3 (maastrichtská) procenta vůči HDP (průměr za roky 2010 až 2012 byl 4,2 %), tím jen mírně přibrzdíme rychle stoupající křivku podílu dluhu vládního sektoru na celkovém hrubém domácím produktu. V prvním roce pravicových vlád (2006) byl tento podíl ještě přijatelných 28,3 %, ale letos již zřejmě přeskočí hranici 46 %. Jistě, v mezinárodním porovnání to ještě pořád není žádná katastrofa. Ale o ozdravení veřejných financí či udržení vyrovnaného rozpočtu nemůže být ani řeči. Takhle lhát by se nemělo ani před volbami a tím méně v (aspoň dříve) docela seriózních ekonomických novinách.

Předčasné volby 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 26.9. 2013