"Úsporami" k miliardovým ztrátám

26. 9. 2013 / Aleš Uhlíř

Byly již vykoupeny pozemky, vykáceny lesy a vysbíráno velké množství munice z konce války. Na vozovce kolem Hrabyňského kopce se značně ztížil průjezd v obou směrech v důsledku rozestavěných stavebních prací. V průsecích lesů vyrostly první pilíře silničních mostů.

U něčeho, co notně zastaralo a stále se používá, se někdy odkazuje na časy "jako za Marie Terezie". V případě hlavního silničního tahu Ostrava -- Opava, po kterém denně projede kolem 20 000 vozidel, toto rčení platí doslova.

Po ztrátě slezského území až po Opavici v roce 1742 přišlo Rakousko o cestu na levém břehu řeky, spojující Ostravu s Opavou silnicí přes Bohumín a Benešov. Ocitla se v Prusku. Za panování Marie Terezie byla jako náhrada narychlo nově postavena silnice, a aby to šlo skutečně rychle, kopcovitý terén, spadající do předhůří Nízkého Jeseníku se nijak neupravoval a výsledkem byly takové silniční kuriozity, jako je např. Hrabyňský kopec, problematický jistě i pro formanské vozy, v dnešním silničním provozu ale něco naprosto šíleného. Je zbytečné popisovat tuto zastaralou, přetíženou, stále se rozpadající a stále látanou silnici (časté mnohatýdenní objížďky přes okolní vesnice Dolní Lhota, Vřesina aj.), vinoucí se klikatě středy obcí Velká Polom a Hrabyně, zde pouhá slova nestačí, nutno vidět a projet.

Zde je léta běžné, že cesta začíná v Ostravě na sjezdu z Rudné stovky metrů dlouhou kolonou krokem se vlekoucích a postávajících vozidel a těch 30 kilometrů do Opavy někdy trvá jednu hodinu.

Zastaralá silnice mezi dvěma statutárními městy je utrpením pro desetitisíce cestujících a pro obyvatele na ní ležících obcí. Její četné oběti zde nedovolují dělat si legraci ze stavu, který byl provizoriem již před více než 250 lety. Podle zprávy na idnes.cz z 24. 9. 2013 se nyní bude v rozestavěných stavbách pokračovat. Pro stát nevýhodné smlouvy ale byly již uzavřeny. Dodavatelé budou náhradu penále uplatněného subdodavateli požadovat po státu. Stavby se údajně státu prodraží o 40 %. Kromě toho se zřejmě mnoho prací bude muset provést navíc, neboť několik zim se na rozestavěných úsecích jistě negativně projevilo. Co brání tomu, aby se našel viník? Jde o vyhozené miliardy.

Jsme asi mimořádně bohatý stát, který si může dovolit plýtvat veřejnými prostředky a mařit hodnoty, které již byly vytvořeny. Politici, kteří špatně rozhodli, žádnou odpovědnost nenesou, dokonce se po nich ani odpovědnost nevyžaduje. Kde byly před lety, když se smlouvy uzavíraly, kontrolní orgány? Tak to vypadá, když o nás rozhodují korupčníci a idioti.

Vytisknout