Korejská spirituální vážnost a slabost českých filmových scénářů

6. 7. 2013 / Jan Čulík

Filmem, jímž jsem se rozloučil s letošními Karlovými Vary, byl jihokorejský snímek El Condor Pasa, jako skoro obvykle na vážné katolické téma viny a trestu. Asi dvanáctiletá dívka žije se svou dospělou sestrou, ta však na ni nemá čas, takže dívka tráví většinu času v kostele pod vlivem mladého charismatického kněze, jehož zbožňuje. Jejich přátelství je téměř sexuální, nepřekročí však hranice povoleného, i když je poněkud překvapivé, že se s dvanáctiletou dívkou vodí za ruku a nechává se fotografovat s holčičkou, jak mu sedí na klíně.

Žárlivý spolužák dvanáctiletou dívku "chce knězi odebrat" a tak ji jednoho večera sexuálně znásilní a usmrtí. Tragédie postihne obrovským pocitem viny jak katolického kněze, tak dívčinu často nepřítomnou sestru. Tímto pocitem viny se především zabývá tento kontemplativní snímek, zaznamenávající především vývoj vztahu mezi knězem a dívčinou dospělou sestrou. Mezi nimi dojde k erotickému sblížení, avšak je to všechno na základě viny. Kněz opustí svou domovskou farnost a cestuje na druhý konec světa, do jihoamerické Peru za knězem přítelem - téměř u cíle ho nožem napadnou a zraní místní zlodějské děti - jemuž v závěru filmu namáhavě sdělí, s krvácející ranou na břiše, že se chce vyzpovídat. Film je psychologický i vizuální klenot.

Poněkud nevyhraněný byl filmový debut mladého českého režiséra Matěje Chlupáčka Bez doteku. Trpěl charakteristickým neduhem mnoha českých filmů z poslední doby - nevýrazným a nejasným příběhem a scénářem. Tvůrci filmu se tedy před promítáním chlubili, že film je "mnohoznačný", takže prý vlastně není možno určit, jaký je jeho význam, jenže je rozumné natáčet takové filmy? Hádanka, která by diváky zaujala svou tajemností, to tedy nebyla. Jak jeden z tvůrců před promítáním také řekl, "normální film mívá začátek, střed a konec a náš film prostředek nemá". A tak tomu také bylo. Film se skládá ze dvou částí. V první z nich sexuálně zneužívá asi čtyřicetiletý muž dospívající dceru své družky, pak následuje střih a dospívající dcera se po potratu navrací do bordelu, kde pracuje jako prostitutka - tato druhá část se zabývá silovými poměry v bordelu a brutálním chováním jeho vlastníka a zaměstnavatele prostitutek vůči ženám, které tam pracují. Jak pravili tvůrci, není jasné, co to všechno vlastně má znamenat.

Po závěrečném ceremoniálu se má promítat blockbuster amerického režiséra Stevena Soderbergha Behind the Candelabra, o bohatém, rozmazleném a kdysi v USA velmi slavném homosexuálním pianistovi Liberacim a jeho o čtyřicet let mladším homosexuálním milenci. Film jsem viděl dávno, tedy asi před šesti týdny v glasgowském multiplexu, neboť v Británii už prošel běžnou distribucí a výrazněji mě nezaujal, atd. Portréty dekadentního a bezduchého nadbytku jsou deprimující. Nemám zájem o portréty rozmazlených milionářských celebrit, které se zmocní mladých chlapců natolik, že je donutí, jako osobní majetek, aby si plastickou operaci změnili obličej. Film konstruuje obscénně samolibý a rozmazlený Liberaciho život, aniž by umělecky přispěl čímkoliv.

Filmový festival Karlovy Vary 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 4.7. 2013