Odkud až kam je Dukovo?

2. 7. 2013 / Jiří Baťa

Stále víc mě zaráží víc než časté vyjadřování se (a tím tedy i zřejmá snaha o ovlivňování názorů), kardinála Duky. Nevynechá jedinou příležitost, aby k tomu neřekl své. Abych byl spravedlivý a demokraticky smýšlející člověk musím přiznat, že jako občan na to má jistě právo. Nicméně D. Duka není jen občan, on je významný představitel kléru a jako takový se také vyjadřuje. D. Duka, jak je známo, byl a je předním (někdy i kontroverzním) představitelem církve, se kterou se na jedné straně paktovala vláda P. Nečase ve věci církevních restitucí a na druhé straně několik milionů občanů-odpůrců projevilo dost výrazně nesouhlas s těmito církevními restitucemi. Domnívám se, že tímto neslavným aktem by se měla reálně naplňovat vize odloučení církve od státu, což znamená, že by se církev, respektive její představitelé, měli když ne vůbec, tak velmi zdržovat postojů a vyjadřování k reálné politice státu, pokud se jich bezprostředně nedotýká. Způsob, jak církev v souvislosti s vyjednáváním církevních restitucí a finančního vyrovnání ovlivnila politiku pravicových vlád posledních let, je až alarmující. Což ovšem nepadá jen na hlavu církve, ale i vládu a politiky kolem ní. Angažovanost církve ve věcech občanských v poslední době nabyla nebývalých rozměrů. Stačí připomenout mj. účast církve na oslavách 60. výročí České televize, svěcení srazu motorkářů apod.

Nechci tvrdit, že jisté souvislosti či dopady současné napjaté politické situace mohou či by mohly mít na církev nějaké dopady ( vždyť jde o osud naplnění církevních restitucí), nicméně se domnívám, že pan kardinál se opakovaně staví do role člověka, na jehož názorech, soudech či postojích záleží, resp. by měly mít nějaký vliv na politické dění. Jsem toho názoru, že pan kardinál Duka by se měl více a především věnovat věcem církevním, tj. duchovním, křesťanským a lidumilným, a politiku státu přenechat těm, kteří jsou k tomu povolaní. Je to stejné, jako by někdo jiný než církevní hodnostář zasahoval do dění uvnitř církve, vyjadřoval se k některým aspektům v rámci církve a činil o tom závěry, o kterých by se pak veřejně vyjadřoval. Nebudu se asi mýlit, když vyřknu názor, že pan Duka tančí na stejné parketě, jako tančil Nečas se svou vládou. Vše jen díky podpoře, kterou vidí u Schwarzenberga, Kalouska či jiných církvi nakloněných politiků, kde hraje známé "já na bráchu, brácha na mně".

Opravdu nechápu, proč by se měl kardinál Duka veřejně vyjadřovat např. k situaci a vývoji poté, co odstoupil premiér Nečas, padla vláda, event. k jmenování prezidenta Zemana J. Rusnoka premiérem, ergo kladívko s nepřehlédnutelnou, až provokativní poznámkou, že "..i když současná koalice nabízela vládu s většinou hlasů s možnou novou premiérkou Miroslavou Němcovou (ODS)"! To je už významný a evidentní "šťouchanec" nejen do prezidenta Zemana, ale politiky vůbec. Z toho vyplývá, že ani jeho rádoby úsměvné, nenápadné a opatrnické (ne)vyjadřování se k situaci nevyvrátí jeho až nevšední zájem o politické dění, neboť již svými slovy "Nejen od prezidenta, ale i od politických stran by lidé měli požadovat zasypání vykopaných příkopů, určení priorit v jednotlivých resortech a poté, aby se politici na ně zaměřili a to nehledě nalevo ani napravo" to zcela zřetelně potvrzuje. Ukončím to doporučením pro pana kardinála Duku známým příslovím: "Ševče, drž se svého kopyta", nebo také "Nehas, co tě nepálí"! Amen.

Katolická církev | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 2.7. 2013