Ivan Trojan: "Ve filmu Ve stínu jsem hrál, protože nemám rád komunisty"

4. 7. 2013 / Jan Čulík

Příběh filmu je jednoduchý a bohužel se rozvíjí velmi pomalu, takže první hodina snímku je dost nudná. Prostě není to napínavý thriller. Kriminální policista kapitán Hakl začne vyšetřovat krádež v klenotnictví, postupně ale zjistí, že jde o státní bezpečností inscenovaný "případ", jehož účelem je nevinně obvinit ze spiknutí s Izraelem a se Spojenými státy pět příslušníků pražské židovské obce. Stb se neštítí při inscenaci obvinění dokonce i vraždit a inscenování proizraelského spiknutí je zorganizováno na příkaz a s přímým souhlasem Haklova nadřízeného.

Neohrožený Hakl to všechno odhalí a dokáže, že vraždy spáchala Stb a vinu za ně nese jeho nadřízený plukovník. Potud je příběh předvídatelný a nepřináší nic nového. V narativu se zajiskří až skoro ke konci filmu, kdy se poprvé objeví v ději originálnější a překvapující zákrut. K "vyšetřování" komplotu používá Stb německého detektiva, jehož kapitán Hakl považuje za nacistu a zaprodance komunistické tajné policie, jenže věc je složitější: Němec strávil osm let v sovětském zajetí a za svědectví proti obviněným židům - které podle jeho slov už stejně nikdo nemůže zachránit - mu komunistický režim dovolí odjet do západního Německa a shledat se tam po letech s manželkou i dcerou. Němec nemůže u soudu odhalit komplot Stb už proto, že se přímý přenos ze soudního procesu vysílá rozhlasem až po cenzuře s minutovým zpožděním, ale, jak Hakl nakonec přizná svému veliteli, německý policista úspěšně proveze důkazy o tom, že za vraždy několika osob nese vinu šéf pražské kriminální policie, do Západního Německa. Jaký to má praktický efekt, film už neřeší (víme, že mocnosti sledují jen své sobecké zájmy, ne že by vykonávaly spravedlnost), ale estébáci kapitána Hakla v závěru filmu, který je věnován "všem, kdo se proti komunistickému režimu vzepřeli a všem jeho obětem", při výslechu zřejmě usmrtí.

Film byl pro mě nepřesvědčivý zejména v důsledku osobní charakterizace jednotlivých postav. Zatímco v mysli antikomunistů zůstává povědomí, že komunistický režim byl zločinný, a snaží se samozřejmě nějak vylíčit příběhem, myslím, že už se čtvrt století po pádu komunismu ztratily znalosti o tom, jak agenti Stb skutečně vypadali, jak jednali a jakým žargonem mluvili. Agenti Stb v Ondříčkově filmu podle mě nepůsobí jako autentičtí agenti Stb (možná, že by se měl Ondříček podívat třeba na Kachyňovo Ucho, aby si ověřil, jak takový agent Stb jedná a jak se chová).

Druhá velmi nepřesvědčivá věc na filmu Ve stínu je představa, že by v roce 1953 - uvědomme si, že to bylo už po procesu se Slánským a dalšími obviněnými, který se konal v listopadu 1952! - ještě vůbec mohl existovat v československé policii nekomunistický kriminální vyšetřovatel, který by se snažil vyšetřovat zločiny Stb. Je to naprosto nepřesvědčivé. Datace filmu je v tomto ohledu nesmyslná. Dovedu pochopit, že by se příběh mohl odehrát v druhé polovině roku 1948, nebo začátkem roku 1949, ale v roce 1953 byla už přece policie pod plnou totalitní kontrolou stalinského režimu.

Vytisknout