Podrazáctví se bohužel nevyhýbá ani levicovým stranám

14. 12. 2012 / Luděk Prokop

Ubožácká trapnost snah o zachování nějaké té tisícovky navíc, k mizernému poslaneckému platu, je usilovně zastírána slovní ekvilibristikou předstírající ty nejčistší úmysly. Korunu této trapnosti nasazuje poslanec Šincl, v projevu upocené obhajoby vlastní chamtivosti.

Pan poslanec, aby se to nepletlo, tak úvodem projevu snaživě zastírá svoji chamtivost kolegiální loajalitou a osobní nebojácnou statečností. Po úvodu vstoupí do historie devadesátých let a zdůrazní, že mechanismus k výpočtu základního poslaneckého platu, působí oběma směry, s citem pro stav veřejných financí. Vysvětlí, že tím je eliminováno rozhodování poslanců ve vlastní věci a zároveň i nebezpečí zasahování do nezávislého výkonu státní moci prostřednictvím platových změn. Dále pak vysvětlí, že v souvislosti s platy hovoří poslední nález Ústavního soudu, návrhem o zachování rovnováhy mezi všemi mocemi. Hovoří o setrvání na koncepci vytvoření stabilních vazeb mezi platy všech ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře. V poslední řadě nález v návrhu prý vyjádřuje i to, jaký mají význam pro tuto společnost funkce, jako je soudce, prezident republiky, ministr, poslanec, senátor a další představitelé.

Spousta slov k překrytí chamtivosti při zachování zdání serióznosti, nekončí. Na řadu ještě přichází přísloví o šedé teorii a zeleném stromu života. A následuje lkaní nad každoročními zásahy výlučně vedenými ke snižování, zmrazování, odnímání. Prostě k narušování obecných principů daných v původním zákoně.

No, důchodci snad by to mohli ohodnotit, že v tom nejsou sami. Bezdomovci sotva.

Srdnatý bojovník s populismem dále žehrá, že negativní zásahy výlučně přinášejí vlády, a sice z čistě politicko-populistických důvodů. Stav ekonomiky, rozpočtu, povodně, nebo kdoví co se kdy ještě najde, to jsou zřejmě podle pana poslance prkotiny.

Statečný, nepopulistický levicový poslanec, dále povídá: ... "aby toho nebylo málo, tak k těmto téměř pravidelným vládním návrhům, se vždy, vždy přidávají různí poslanci, toužící se zalíbit veřejnosti". Pravda tohle on tedy nedělá. I když s takovým počínáním asi mnoho hlasů pro ČSSD nepřinese. No, hlavně když bude na volitelném místě.

Pan poslanec čte připravený mnohoslovný projev ještě dál a dál. Má toho ještě na dalších pět stran tištěného textu. Mimo jiné, zmiňuje příjmy náměstků ministrů, převyšující o tolik základní platy poslanecké. Příjmy ve výši mezi 200 až 300 tisíci měsíčně. Aniž by mu v zápalu jeho boje za svatá práva poslanců, přišlo "populisticky" na mysl, jak mnoho žije u nás lidí, kterým by bohatě stačil jeho měsíční příjem i s prebendami ,na celý rok.

Pan poslanec se naváží do kolegyně Klasnové trapnými fabulacemi ohledně půjček a nulových preferencí. Nepochybně strana VV měla paní Klasnovou uposlechnout, když odmítala účast v koalici. A když už, tak určitě pak neměla na této účasti tak dlouho lpět. Nicméně na rozdíl od jedenácti poslanců ČSSD a devíti poslanců KSČM, nebyl dán proti zdanění poslaneckých náhrad z řad poslanců VV, hlas ani jeden. Ale možná bude mít ještě čas a šanci vzkřísit preference, pokud se najde v ČSSD a v KSČM dostatečný počet zastánců poslaneckých prebend, při důrazné, mnohomluvné podpoře vyjadřované levicovými poslanci, typu protipopulistického hrdiny Šincla Ladislava.

Pan Šincl si může opakovat do omrzení, jaká gesta podle něho veřejnost oceňuje či neoceňuje. Otázkou je, co asi tak si pod pojmem "veřejnost" pan poslanec představuje. Možná by se divil, jak mnohdy, při takřka nevolnických zaměstnaneckých podmínkách, umožněných lajdáckou prací poslanecké sněmovny, jak moc jsou lidé alergičtí na příjmy poslanců a zvláště pak na ony prebendy, proti jejichž zdanění s takovou antipopulistickou statečností a vervou bojuje.

Pan poslanec tvrdí, veřejnost oceňuje v práci představitelů státu úplně jiné věci než to, kolik berou na svých výplatních páskách. Hluboký omyl. Veřejnost by možná ráda oceňovala v práci představitelů státu úplně jiné věci, než to, kolik berou na svých výplatních páskách. Kdyby ta jejich práce měla pro veřejnost jiný přínos, než podpora korupce, šlendrijánství a podvoných, či jinak zločinných praktik.

Kandidát na prezidenta, že by ČSSD? No, zase trapas. Tedy jinak -- můj, respektive náš kandidát na presidenta, Jiří Dientsbier, danou věc glosuje stručně a jasně: "Pokud by se něco takového skutečně odhlasovalo, nedokážu si ani představit, že by tento krok mohla veřejnost vnímat jinak, než jako plivnutí do tváře občanům". Tak se mě jeví, že tu veřejnost zná pan Dientsbier podstatně lépe, než poslanec Šincl.

Nicméně se obávám, že prezidentem bude zvolen mnohdy vtipný, populární populista. Populista logicky podpořený Václavem Klausem a absurdně podpořený i některými představiteli ČSSD. O KSČM, která má nezadatelný podíl na zvolení Václava Klause, raději ani nemluvme. Konkrétně v tomto směru bude slušný pan Dientsbier dost hendikepován. Bude to otázka počtu lidí vnímajících souvislosti, preferujících slušnost a solidnost.

Závěrem připouštím, že záležitost zdanění náhrad může být záležitostí, co se státního rozpočtu týče, záležitostí marginální. Může být, že danění dietního systému, nejen podle slov Přemysla Sobotky, je unikát. Stejně, jako zdanění důchodu při pracovním poměru, o kterém se důchodce dozví, dejme tomu po třech měsících, aby naskočilo nějaké to penále. Budiž. Nicméně bojovat o nezdanění poslaneckých náhrad, byť by to byla rozpočtově marginální záležitostí a Kalouskův šprajc, znamená velice hloupě skočit na lep nastražený páně Kalouskem. Především pak, co se týče obojetných poslanců z levicových stran.

U pana poslance z ODS, Tomáše Úlehly, názor, že z platu poslance nelze uživit rodinu, nijak nemůže překvapit. Ten nemusí mít žádnou představu o tom, z jak mizerných platů musí řada lidí rodinu uživit. Pravicoví voliči tyto věci příliš nevnímají. U poslanců levicových stran ale, jejich boj proti zdanění náhrad a následné hlasování několika z nich, je krátkozrace chamtivé a jejich voliči to vnímají poměrně ostře.

A vnímají to, jak jinak, než jako podraz, nebo plivnutí do tváře. Žádná stoletá záplava plytkých slov a rádoby chytrých argumentů, na tom nic nezmění a změnit nemůže.

Vytisknout