Čínská ekonomika do roku 2030 předstihne USA

11. 12. 2012

"Rozklad či náhlý ústup americké moci by pravděpodobně vedl k dlouhému období globální anarchie, žádná vedoucí mocnost by neměla schopnost nahradit Spojené státy jako garant mezinárodního pořádku," praví se ve zprávě, která vychází z premisy, že USA jsou zdrojem stability - což ovšem jejich chování v Iráku a jinde na Blízkém východě a v jiných částech světa zpochybňuje.

Analýza rozlišuje mez "megatrendy", k nimž velmi pravděpodobně dojde - a "změny hry", které jsou daleko nejistější. K megatrendům patří rostoucí prosperita po celé Zeměkouli. "Vzrůst globální střední vrstvy bude zásadní změnou - poprvé v historii nebude většina obyvatel světa chudá a střední vrstvy budou nejdůležitějším sociálním a ekonomickým sektorem v drtivé většině zemí po celém světě," praví se ve zprávě.

S rozšířením prosperity po celém světě dojde k přesunům vlivu a moci. "Rozšíření moci mezi zeměmi bude mít do roku 2030 dramatický dopad. Asie předstihne severní Ameriku a Europu co do globální moci, založené na HDP, co do počtu obyvatel i ve vojenských výdajích i v technologických investicích. Největší ekonomiku bude mít zřejmě Čína. Předstihne americkou ekonomiku několik let před rokem 2030," praví se ve zprávě.

Tyto změny budou znamenat, že ekonomická situace Spojených států a Evropy bude mít slábnoucí vliv na světovou ekonomiku. "V důsledku hlubinných změn bude záviset zdraví globální ekonomiky stále více na tom, jak si povede rozvojový svět - a to více, než jak si povede tradiční Západ." Kromě Číny, Indie a Brazílie budou mít velký význam ve světové ekonomice regionální hráči, jako je Kolumbie, Indonésie, Nigérie, Jihoafrická republika a Turecko."

"Ekonomiky Evropy, Japonska a Ruska budou pokračovat na trajektorii svého relativního úpadku."

Podle analýzy dojde také k novému typu komunikace. Zpráva varuje, že to bude mít i své záporné důsledky.

"Dojde k hlubinné změně, v jejímž důsledku budou mít jednotlivci i malé skupiny větší přístup k smrtícím a ničivým technologiím (zejména ke zbraním přesných úderů, k počítačovým zbraním a k bioteroristickým zbraním). Budou tak schopni páchat násilí ve velkém měřítku - což zatím dokázaly dělat jen státy.

Megatrendy budou rostoucí nestabilita v důsledku rostoucí poptávky po vodě, potravinách a energii, která zesílí globálním oteplováním. "Poptávka po potravinách, vodě a energii bude přibližně o 35, 40 a 50 procent vyšší v důsledku vzrůstu globální populace a spotřeby rostoucích středních vrstev. Globální oteplování zhorší vyhlídky na tyto kritické zdroje. Z analýz vyplývá, že tvrdý dopad nynějších vzorců počasů se zintenzivní, deštivé oblasti budou ještě deštivější a suché oblasti ještě sušší. K velkému klimatickému úpadku dojde na Blízkém východě a v severní Africe, v západních částech střední Asie, v jižní Evropě, v jižní Africe a na americkém jihozápadě."

Svět nedostatku prý není nevyhnutelný, avšak "politikové a jejich partneři v soukromém sektoru budou muset aktivně jednat, aby se svět takové budoucnosti vyhnul." Součástí řešení bude muset být pomoc schopnějších zemí zemím zranitelnějším.

Méně předpověditelnými "změnami hry", které zpráva identifikuje, je rozpad eura, vážná pandemie, anebo jaderný útok z Pákistánu či ze Severní Koreje. Demokratická či rozložená Čína, či vznik liberálnějšího režimu v Íránu by mohly mít podstatný vliv na globální stabilitu.

Zpráva varuje, že celá řada států je ohrožena naprostým selháním do roku 2030. Mezi ně patří Afghánistán, Pákistán, Rwanda, Uganda a Burundi. Riziko občanských válek a interních konfliktů zůstává v Africe a na Blízkém východě vysoké, ale v Jižní Americe ustupuje.

Analýza zřejmě povede k nátlaku na prezidenta Baracka Obamu, aby se zabýval izraelsko-palestinským konfliktem, protože podporuje prezidentům názor, že nevyřešený palestinsko-izraelský konflikt podporuje vznik nestability na Blízkém východě, stejně jako údajné úsilí Íránu získat jaderné zbraně. Stabilizující silou by se však prý mohlo stát Arabské jaro.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout