Čechy Čechům, moc a majetky jejich "elitě", a EU pošleme do ....!

11. 12. 2012 / Jindřich Bešťák

Za 67 let svého života jsem chválabohu nezažil válku, píše Jindřich Bešťák. Nejprve díky odstrašujícímu zbrojnímu arzenálu Východu a Západu. Nyní díky naší integraci do západních struktur, především do EU. Jsme součástí Západu - jedna ze základních tezí listopadového dějinného přelomu.

Přes možné různé dílčí kritické výhrady k EU a problémy s integračními procesy v období globalizace ekonomiky se jedná o historický úspěch. Proto považuji za skandální, že nikdo z našich politiků nebyl přítomen v Oslu při slavnostním předání Nobelovy ceny za mír pro EU, a to alespoň jako projev naší sounáležitosti k této historické entitě.

Je naprosto ostudné, jak se opět prezentuje prezident V. Klaus -- viz jeho nejnovější extempore při slavnostním přijetí slovenského prezidenta Gašparoviče na Pražském hradě. Je zarážející, že Karel Schwarzenberg, který jako kandidát na prezidenta hovoří o svém kladném postoji k integraci v EU, neprosadil alespoň svoji účast jako ministra zahraničí ČR. Jak věřit jeho bilboardu (sic!), že prý - chce vrátit České republice respekt. Jak věřit jeho proklamaci, že - Nesejde z cety. A vlastně z jaké cesty -- odkud kam? Jak to, že se opět nezachoval jako čestný politik a nepodal demisi vládě a prezidentovi za jejich postoje k EU.

Po shlédnutí jeho vystoupení v prezentačním pořadu kandidátů na prezidenta ČR v České televizi jsem malinko podlehl některým pozitivně působícím momentům jeho vystoupení. Zejména jsem kvitoval jeho prohlášení o kladném vztahu k naší integraci do "Evropy". Zaznamenal jsem však některé rozpory. Na jednou stranu se téměř hrdě měl ke skutečnosti, že -- "ano, založil jsem stranu TOP 09". Na druhou stranu reagoval na redaktorku ČT, která mu připomněla jeho různá politická angažmá tím, že -- "víte, já nejsem moc stranický člověk".

Řada lidí u nás sice nepreferuje politické osoby typu V. Klause či předsedy vlády Nečase, ale současně připomíná roli EU při rozkladu Jugoslávie, roli prezidenta USA Obamy při jeho angažmá v posledních světových válečných konfliktech. To jsou jistě relevantní témata k diskusi. Zpravidla však nereflektují pozici ČR při rozhodnutích a řešení konfliktů globalizovaného světa. Zároveň zcela pomíjejí jedinečnou možnost malého státu EU vyjadřovat se kriticky i konstruktivně k podstatným či důležitým otázkám. Tady je však třeba, být za každých okolností u toho!

Jsou momenty, kdy nejde tolik o to, zda dali či nedali tu či onu medajli, ale o akt sounáležitosti v dobrém i zlém v rodině, kam jsme se přivdali (ČR jako femininum). Jako v historicky osudovém a racionálním svazku z rozumu. Velice silně pochybuji, že "vrchnosti naší politiky" zde šlo o nějaké jiné světodějné principy, než o moc na vlastním "hnojišti". Stydím se za ně!

A některým našim "staro/mlado/maločechům" bych rád připomněl, že "národ" si za svého největšího Čecha svých dějin vybral Lucemburka, zvaného posléze Karlem IV.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 11.12. 2012