Nečasův konec

13. 10. 2012 / Karel Dolejší

Navzdory relativně nízké volební účasti i navzdory intenzívnímu strašení Řeckem si z krajských a senátních voleb odnáší vítězství levice. Získala dohromady 11 krajů, zatímco ODS pouze jeden (přitom je však otázka, zda je to pro ODS vůbec vítězství - Pospíšil v tom plzeňském kraji totiž bude jako kůl v plotě, levice má i tam drtivou většinu a s ODS tam do koalice levice nepůjde, pozn. JČ) ; ČSSD má 24% hlasů, KSČM jako druhá v pořadí 20,5%, třetí ODS pouze 12%. Došlo také k průlomu některých tradičních volebních schémat, kdy například v senátních volbách na Praze 8 postoupil do druhého kola Jiří Dolejš a levice uspěla v tradičně "pravicových" krajích s výjimkou Plzeňského. To vše dohromady může znamenat jen jedno jediné: Nečasův konec.

Pokud si chce pravice zachovat naději na úspěch v příštích parlamentních volbách, bude muset výrazně urychlit proces svého přeskupování a na prvním místě vyměnit premiéra. Rekonstruovaná vláda s nějakou novou tváří v čele (jenže kterou?) pár měsíců před volbami by mohla přinést nějaký ten hlas navíc, stejně jako nové strany (LIDEM to nebude). TOP 09 a VV jsou ve stavu blízkém klinické smrti a ODS sama už příliš mnoho nových hlasů nenabere. Očekávejme tedy v nejbližší době vznik nějaké protikorupční, naprosto transparentní, opravdu, ale opravdu morální, případně i "vlastenecké" pravicové partaje, jež se pokusí přitáhnout voliče k něčemu, co zatím ještě nepáchne bezčasým nečasím. Bez toho by totiž pravice v příštích volbách kráčela vstříc jisté porážce.

Lidový dům jistě oslavuje, ale neměl by to určitě přehánět. Komunisté mu v celostátním měřítku začínají pořádně šlapat na paty a Dolejšovými ústy si řekli o otevřené koalice. To je na jednu stranu dobře, protože role věčného oponenta KSČM přinášela levné body už dost dlouho a mohla by bez velké námahy i nadále; na druhou stranu poměr hlasů teď už nestaví komunisty do nějaké jednoznačné role slabšího partnera, který by měl být za cosi vděčný. A tak se dá po více jak dvaceti letech od listopadu 1989 očekávat komunistický coming-out: Po všech těch letech spekulací a polovičatých omluv za minulé křivdy se teď veřejnost konečně dozví, co jsou soudruzi vlastně zač. Postupně sílící obhajování minulého režimu v posledních měsících možná představovalo zajissté jen jakousi předehru toho, co nás čeká. Protože komunisté teď cítí moc a přestanou předstírat, co předstírat museli. Bude to zřejmě dost poučné pro všechny.

Kromě nízké účasti voličů - nižší než v posledních krajských volbách - posílení komunistů na všech úrovních a návratu starých známých lidovců volby nepřinesly žádné zásadní zprávy. Částečné znepokojení ovšem znamenají místy značné zisky extrémistů z DSSS, které ukazují na vyhrocenou situaci v problémových regionech. Jinak ale nové subjekty většinou příliš nezabodovaly, zejména ne gulášobecherovkové trucprojekty zhrzených sociálnědemokratických expředsedů. Na skutečné změny na politické scéně zajímavé také pro mladší generace českých voličů si bude třeba ještě počkat. Určitě výrazně déle než na Nečasův konec, který je teď zřejmě už jen otázkou týdnů. A pokud by k němu nakonec pro spory mezi kmotry přece jen nedošlo, v příštích volbách to pravice odskáče takovým způsobem, jaký polistopadové dějiny ještě nepamatují.

Volit, či nevolit? | Krajské a senátní volby říjen 2012
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.10. 2012