Fantazie (prý obskurní)

12. 10. 2012 / Ladislav Hinner

zachování dostupné zdravotní péče pro všechny sociální skupiny

postupné prosazování přímé demokracie

uzákonění obecného referenda

schválení zákona o státní správě

podpora družstevnictví

zákonem určeno financování politických stran

majetková přiznání občanů s majetkem nad 20 milionů, doprovázená tresty vězení za zjištěné daňové úniky, včetně propadnutí majetku získaného nelegální cestou

povinnost odvádění daní odpovídající výši zisků z podnikání na území státu

zrušení akcií na doručitele

progresivní zdanění příjmů právnických i fyzických osob . U fyzických osob bude podobně jako v šedesátých létech ve Švédsku daňová progrese stanovena tak, aby roční příjem nemohl významně překročit jistou hranici, např. 2 miliony korun. V USA byla v padesátých létech maximální daňová sazba u mimořádně vysokých příjmů dokonce až 90 procent

kontrola a zamezení daňových úniků do tzv. daňových rájů, s následnými sankcemi

zabránění odlivu zisků do zahraničí zejména u zahraničních a nadnárodních firem formou dividend nebo umělé snižování jejích zisků interním obchodováním

kontrola finančního sektoru a umožnění jeho regulace

zpřísnění exekučních pravidel a omezení nepřiměřených odměn exekutorů

omezení hazardu a lichvy

stanovení platů ústavních činitelů, soudců a některých státních zaměstnanců zákonem ve výši určené násobkem minimální mzdy, případně mzdového mediánu

kontrola kvality základních životních potřeb, zejména potravin. Porovnání cenové hladiny a kvality u nadnárodních řetězců s cenou a kvalitou produktů dodávaných těmito subjekty do okolních zemí a tlak různými formami na nápravu vč. uplatnění sankcí za porušování pravidel.

zamezení poškozování tuzemských dodavatelů nadnárodními řetězci nevýhodnými (vyděračskými) smlouvami

nařízení povinného podílu domácích produktů na trhu, zejména u potravin

zavedení registračních pokladen blokovaných proti možnosti manipulace

veřejná informovanost o výsledcích adresně provedených kontrol ve všech oblastech

podpora zemědělské a živočišné výroby s cílem zajistit co největší míru soběstačnosti

celní ochrana domácích producentů

ochrana půdního a lesního fondu, včetně stanovení limitu výměry nestátního vlastnictví zemědělské půdy a lesů. Oprava v minulosti prováděných restitucí či prodejů soukromým subjektům k dosažení stanovených limitů, podobně, jak to provedl TGM

ochrana nerostného bohatství a ze zákona vyplývající státní účasti na jeho exploataci

kontrola a možnost uplatnění práva veta u privatizace vyjmenovaných podniků (ale také zdravotních pojišťoven, nemocnic, penzijních pojišťoven apod.), rovněž u prodejů cizím státním příslušníkům

vyvázání se z nevýhodných mezinárodních závazků

atd., doplňte dle vlastní úvahy

A nyní trocha konspirace (někomu pro pobavení):

Nejprve EU odsoudí pošlapání demokracie a zásad svobodného trhu, přidá se také Mezinárodní měnový fond, Světová banka, NATO a další organizace svobodného světa. Mezinárodní kapitál u nás sice může už jen paběrkovat (zdravotnictví, penzijní fondy a něco málo k tomu), takže by mohl být lhostejný k dění, ale obává se dominového efektu, takže musí konat.

Nadnárodní finanční skupiny uvalí na nás sankce prostřednictvím organizací jako je OSN a další, obstaví účty u mezinárodních bank, zruší účinnost pro nás výhodných mezistátních smluv a uvalí na nás obchodní embargo.

Ratingové agentury sníží hodnocení na minusový stupeň.

Banky začnou s vymáháním dluhů, na mezinárodním trhu klesne cena státních dluhopisů.

Stát bude izolován finančně, následuje devalvace měny.

Výsledkem by bylo v prvé řadě omezení přístupu k životně důležitým surovinovým zdrojům a současně jejích podstatné zdražení. Rusko, náš hlavní dodavatel plynu i ropy, je od letošního roku novým členem Světové obchodní organizace, je vázáno do značné míry jejími pravidly a jelikož nejsme pro něj významným obchodním partnerem, tak se na nás vykašle, podobně Ingolstadt. Stát v důsledku rozprodeje hospodářství, nyní v mnoha životně důležitých oblastech nesoběstačný a závislý na mezinárodní kooperaci, bude izolován, mnohé zahraniční firmy urychlí přesun výroby do jiných regionů, ačkoli odchod do krajin s levnější pracovní silou lze očekávat v budoucnu i při zachování současné politické linie. Zahraniční investice spadnou na nulu, na vlastní investice nebudou finance a zahraničí nám půjčí jen za extrémně nevýhodných podmínek, pokud vůbec. Hospodářství bude hrozit kolaps.

Pokud by se vláda v zájmu zachování svých záměrů a státní integrity chtěla přiklonit k některé z mocností v rodícím se multipolárním světě, zasáhly by stávající finanční a politické síly v regionu nebo ty, které v regionu mají zájmy. Mají na to dostatek prostředků. Mohly by využít zatím latentních národnostních sporů (menšiny), sílícího sociálního neklidu provázejícího hrozící kolaps organizováním další barevné revoluce za vydatného přispění některých podnikatelských a ohrožených "kmotrovských" skupin. Neúspěch nebo pomalý a nejistý návrat k pro ně žádoucím poměrům by je mohl přimět ke zkratovému řešení, které je v posledních dekádách v různých částech světa čím dál častější. Mohly by například prohlásit, že naše jaderné elektrárny neodpovídají bezpečnostním předpisům, ohrožují celý region, stávají se tak zbraní hromadného ničení a situace je opravňuje k silovému humanitárnímu řešení... a jsme jako kůl v plotě.

A teď moje snad realističtější úvaha, nikoli však defetismus -- jsme součástí globálního problému a k zásadní změně může a musí dojít jen řešením našeho civilizačního paradigmatu, v prvé řadě změnou pravidel finančního světa. Dnes po tom volají mnozí liberální ekonomové, dokonce i někteří autoři dosud prosazovaných ekonomických teorií. Nezmění-li se nic nebo dojde-li jen k šalebným kosmetickým úpravám, procitneme až zjistíme, že skluzavka do pekel je příliš strmá.

Pozn. JČ: Rád bych poznamenal, že úvahy pana Hinnera o tom, jak by Česko bylo okamžitě potrestáno, kdyby se pokusilo prosazovat politiku a ekonomickou strategii ve vlastním zájmu, je podle mé zkušenosti příliš pesimistická. Je to zase ono typické české poraženectví, "proč nic nejde". Prostě tomu tak není. Existuje celá řada zemí na světě, jejichž politikové - na rozdíl od českých doprdelistů - měli odvahu prosazovat politiku v zájmu vlastní komunity. Ať už zmíníme například Jižní Koreu, která tak dlouho ochranářsky chránila svůj vnitřní průmysl, než dokázal začít konkurovat světovým ekonomickým tlakům. I v chabém Maďarsku prosazuje vláda v současnosti hospodářskou politiku, která se protiví požadavkům MMF. Poláci si dělají, co chtějí. Britové také. Rusko i Čína. Indie. Brazílie. Venezuela. Výčet je skoro nekonečný. To jen čeští vládnoucí politikové mají pocit, že pořád musejí někomu lézt kamsi. Je to smutný fakt, ale prosím, to je problém Čechů, nikoliv vnějšího světa. Tak tu nezávislou hospodářskou a politickou strategii, ku prospěchu vlastních lidí, sakra zkusme!!

PPS. Myslíte si, proboha, že někde v západní Evropě existují anonymní akcie "na doručitele"? Kdepak, to je český vynález. S tím by vás hnali. Z toho americký imperialismus lze obviňovat těžko...

Vytisknout