Co se za Nečase (ne)děje

12. 10. 2012 / Marek Řezanka

Politik by měl za svá slova, pokud je pošle do éteru, nést zodpovědnost. Představa, že jsou zde různé mocenské skupiny, které mohou zcela nezávisle na demokratických nástrojích ovlivňovat politickou scénu, je děsivá.

Navíc, zvláště v předvolebním období, se téměř každému vybaví postava jednoho konkrétního plukovníka, a to pana Kubiceho. Jeho zpráva, která těsně před volbami v roce 2006 výrazně poškodila ČSSD, slouží jako určitý symbol, jako jisté memento.

Dalším mementem je potom nepřípustné vměšování politiků do činnosti policie, jak to předvedl ministr Kalousek v případě vyšetřování V. Parkanové. "Já vím, co policie může, a co ne, toto si dovolovat nesmí", dal by se shrnout jeho postoj. Krajně nebezpečný postoj, neboť občanům vzkazuje zhruba toto: "Policajti jsou také jenom lidi, nedejte se jimi buzerovat, máte svůj rozum."

Takže je na každém z nás, co policistovi dovolíme, a co ne?

V poslední době médii cloumá zásah pražské městské policie na Andělu, kdy je poukazováno na brutalitu policie vůči bezdomovcům. Jeden muž si na místě vyhodnotil, že ženy se nebijí -- a neváhal se policistovi postavit. Příkladný občanský postoj? Nebo naopak společensky nebezpečné jednání, které ohrožuje právní systém? Je snad na komkoli z nás, jak posoudíme chování toho kterého policisty, a když se nám nelíbí, tak ho máme právo třeba napadnout? To by byl patrně návrat někam do džungle.

Zároveň je ale třeba jednání policistů rozebrat a posoudit, zda nepřekročilo meze únosnosti. Nezačíná se snad v české společnosti projevovat systematická nenávist vůči skupinám obyvatel, např. proti Romům, proti bezdomovcům, proti sociálně slabým? Jsou "nepřizpůsobiví", zapáchají, obtěžují. Můžeme jenom čekat, kdy "stateční občané" začnou formovat domobrany a pořádat "spravedlivé" lynče. Tu nějaký "řádný" občan vyhodí smradlavého bezdomovce z MHD, jiný ho zase ztluče na ulici, když ho rovnou nepodpálí. Stejně jsou to jenom "neužiteční povaleči", kteří jsou jako obtížný hmyz. K volání po deratizaci je krůček.

Na tomto místě je vhodné poděkovat F. Kostlánovi za jeho precizní analýzu výroků na adresu nenáviděných spoluobčanů v roce 1938 a v současnosti

Fašizace české společnosti není mýtem ani bublinou -- je reálným nebezpečím. V řadách policie by potom sympatizanti s fašismem neměli mít automaticky co pohledávat.

Zpět ale k plukovníkům. Jednou z mediálně propíraných afér poslední doby je chování policistů v blízkosti rekreačního zařízení v Čeřínku u Jihlavy.

Muži zde měli brutálně napadnout a zmlátit mladého muže. Přítomen zde měl být údajně i jeden z  jejich nadřízených, vedoucí územního odboru kraje Vysočina, plukovník Petr. P.

"Jednalo se o rekreaci a v době údajného incidentu jsem byl uvnitř objektu," vyjádřil se k incidentu Blesku Petr P.

Je brutalita v řadách policie pouze excesem, nebo jde o něco vážnějšího a systémovějšího?

V případě korupčního chování některých politiků již mýtus selhání jedince více méně padl. Na to již až příliš mnoho ministrů vlády P. Nečase a jejich podřízených rezignovalo právě pro podezření z korupčního jednání. Naposledy se do týmu rezignujících zařadil ministr Drábek s tím, že jeho náměstkovi Šiškovi zaklapla na rukou policejní klepeta.

Před volbami jsme tak uviděli pár scének statečného boje policie a státních zástupců s korupčníky.

Má to pouze jednu vadu. Že zatímco R. Janoušek, V. Parkanová či M. Dalík ve vazbě nejsou, D. Rath se z ní za žádnou cenu dostat nesmí. Přitom za ním nejsou vidět škody, jako v případě výše jmenovaných.

Na předvolebních billboardech by mohla viset jediná otázka. Pokud je korupce rozšířenou a běžnou praxí, jaký je klíč k identifikaci vybraných korupčníků?

To bychom se ale opět dostali k velkému příteli S. Berlusconiho, jenž vždy rostl a padal se svým věrným Dalíkem, a který úředníkům přežívajícím z předchozích vlád sliboval místo zákona o státní službě "noc dlouhých nožů".

Vytisknout