Žádnou mordu na billboardu. Ani jinde

11. 10. 2012 / Milan Daniel

Do poštovních schránek doputovaly poslední tuny předvolebních novin a letáků, ve veřejném prostoru se kření stovky těch, kteří vystavili "své mordy na billboardy", jak zpívá Tomáš Klus. Namnoze jsou opatřeni tykadly, která se stala osvědčeným způsobem občanského protestu. Všechny ty materiály, jejich tisk, distribuce, pronájem ploch, stojí částky, které jsou pro mnohé občany, již se na ně ze svých daní skládají, astronomické. Právo na takové užití prostředků z veřejných rozpočtů si dali páni poslanci, jejichž společenské renomé je nižší než renomé uklízeček, sami.

Jak jinak ale máme oslovit voliče?, ptají se. Ne každý má přece internet...

Odpovídám: skromně a za své. Chcete-li lhát či vykřikovat prázdné slogany -- což namnoze děláte -- nemáte právo na to zneužívat peníze, o které obíráte potřebné, které chybí v nemocnicích, sociálních ústavech, nebo třeba na údržbách cest. Vaší nejlepší reklamou je vaše poctivá práce pro společnost. Protože ji neděláte, nahrazujete ji velkohubými sliby, které jsou slyšet a hlavně vidět do té míry, do které jste se v minulosti dokázali před voliči nafouknout.

Shledávám přitom zajímavým, že nejskromněji vystupuje ta z parlamentních stran, která je druhá ve voličských preferencích. Jistěže je většina hlasů pro KSČM protestních, ale komunisté by si přece v té logice uvažování, kterou jsou postiženy další parlamentní partaje, mohli ještě polepšit. Nedělají to, protože to nemají zapotřebí, nebo proto, že jim to připadá hloupé? Či dokonce proto, že nechtějí své nevoliče naštvat?

To poslední, s čím se Roman Smetana před svou kličkou do kriminálu svěřil, byla myšlenka na omezení politické reklamy zákonem.

Politická reklama totiž nejen spotřebovává veřejné prostředky, ale jak ukázaly známé korupční kauzy, "potřeba" získat peníze na zahlcení veřejného prostoru před volbami a ohloupení voličů vede jen k další jeho devastaci.

Miliardáře Karla Janečka, předsedu jím založeného Nadačního fondu proti korupci, nijak zvlášť nemusím. Uznávám ale, že kompletní zákaz veškeré politické reklamy, který požaduje, by manipulaci voliči značně omezil. Kdyby již zvolení poslanci navíc povinně předkládali majetkové přiznání a byli odvolatelní, jak Janeček navrhuje, v nové Poslanecké sněmovně by sedělo mnohem více schopných a důvěryhodných lidí, kteří by napomohli vyvést naši zemi ze současného marasmu. Kdo však přijme takový zákon? Určitě ne poslanci těch stran, které tento stav připustily. A proto je třeba volit ty, které to budou mít napsané velkým písmem na svém vývěsním štítě.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 11.10. 2012