Inkviziční procesy aneb jak církev k majetku přišla

10. 10. 2012

Loni v létě jsem navštívil obec na Šumpersku Velké Losiny, která je známá ruční papírnou a zámkem, kde probíhaly v 17. století inkviziční procesy. Losinský zámek byl místem výslechu a mučení několika desítek nevinných lidí, kteří byli obviněni z čarodějnictví, odsouzeni a popraveni. Inkviziční tribunál byl tvořen úředníky v čele s hejtmanem, přísedícím byl aktivní inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu (dnešní Zlaté Hory). V podstatě byl tribunál jeho poslušným nástrojem, neb ostatním připadl vždy podíl na kořisti a strach z Bobliga zde také sehrál svou roli, píše Jiří Bátěk.

Jistě není bez zajímavosti, že se procesy velmi často zaměřovaly na zámožné občany. Vymyšlené to bylo velmi dobře. Obviněný si výlohy musel platit a při pozdějším odsouzení a upálení byl majetek oběti rozdělen mezi tribunál, Bobliga a církev. Jednalo se tedy mnohdy o procesy ryze ekonomického rázu, dnes bychom řekli se snahou o maximalizaci zisku. Inkvizitor Boblig se dožil vysokého stáří užívaje si dosyta snadno nabytého jmění.

Pomník čarodějnických procesů poblíž města Jeseník nám říká, že jen na Jesenicku bylo upáleno v období 1622--1684 minimálně 250 nebohých lidí. Skutečné číslo však bude patrně daleko vyšší.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 11.10. 2012