Kateřina Žigmundová: Jsem trochu jiná než většina Romů

12. 10. 2012 / Pavel Pečínka

Kateřinu Žigmundovou z Frýdku-Místku znají přátelé spíš pod přezdívkou Katy. Její oblíbené heslo, které má vepsané i na svém Facebooku, zní: Život je jen jeden, tak proč ho nežít na plno. A jak ten "život na plno" u Kateřiny od dětství vypadal? "Musím říct, že i když jsem Romka, tak mezi Romy jsem nevyrůstala. Taky jsem neměla a dosud ani nemám romské kamarády. Nikdy mi to ani moc nevadilo," uvádí. Na základní škole byla Kateřina jedinou romskou žákyní. Ale jak říká, neměla s nikým problém. Stejně tak na středním stupni, kde se vyučila kadeřnicí.

"Romsky neumím a myslím si, že to pro svůj život umět ani moc nepotřebuju. Mám dojem, že většina Romů zůstává stát stále na místě a je pořád opravdu málo těch, kteří se posunuli dál a rozíjejí se," hodnotí kriticky emancipovaná Romka. Zůstáváme u "romských témat" a ptáme se na romský folklór, soubory a kulturu vůbec. Nestojí třeba trochu na místě, nezůstávají žánry stejné? "Souhlasím s vámi, že co se týká romské hudby, myslím že se to příliš kupředu nepohlo. Víte ale, já na čistě romské akce nechodím a neposlouchám jen výhradně romskou hudbu, protože mě upřimně řečeno nebaví. Zajímá mě mnohem širší pole hudebních stylů," hodnotí.

Od dětství má Kateřina pocit, že je trochu jiná než většina ostatních Romů. "Žiju i jiným životem než oni a proto si s většinou z nich nerozumím. Jsou někde jinde než jsem já. Tím nechci říct, že bych si hrála na něco jiného, nadřazenějšího. Vůbec ne. Jsem Romka a za to se nijak nestydím! Ale sdílím s většinou Romů jenom něco," vysvětluje romská kadeřnice.

Vychází v Romano hangos 16/2012 ZDE a ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.10. 2012