Hoří, má panenko, hoří!

11. 4. 2011 / Jiří Baťa

Škoda, dovedu si živě představit, jak jsou účastníci-pachatelé takového (politického) požáru s úsměvem na tváři hasičů, splachováni proudem vody a pěny do stok a kanálů, leč je to jenom vize, zbožné přání. Pravda je jiná, požáry politického charakteru jsou sice často evidentní až v jistý časový moment, avšak jejich důsledky a příčiny se datují mnohem dříve. A škody? Nevyčíslitelné, nedozírné! Především ekonomické, díky kmotrům, lobbyistům, tunelářům, korupčním a jiným podpalovačům, ale rovněž morální, sociální, na životní úrovni občanů, ale také na pověsti ČR.

Pravicová vláda jako by chtěla za sebou spálit mosty, za vším, co už dosud nechala shořet. S tím, že popel se jim v podobě milionů a miliard vrátil na jejich osobní konta. Jenže, jak řekl pan ministr zahraničních věcí Schwarzenberg, "vláda narazila na beton". A jak je známo, beton nehoří, vláda nemá žádnou únikovou cestu. Hasit znamená rozkopat zabetonované nekalé politicko-partajně-podnikatelské (nebo podnikatelsko-partajně-politické, vyberte si jak je libo) praktiky, nejvýraznější pachatele eliminovat od centra požáru a vyjednávat o způsobu likvidace ani ne tak rozsáhlého, jak devastujícího požáru! Zda a jak se jim to podaří, zda uchrání politickou scénu od dalšího ničivého požáru, toť otázka. Co by však bylo nejvíce prospěšné, celé obsazení politické scény vyměnit! Způsobem, jak píše M. Štěrba, vypráskat je bičem, když už nemohou být spláchnuti! No nic, nechme se překvapit, ale nic moc dobrého od toho nečekejme!

Ale jak výše uvedeno, v posledních dnech či měsících více než často řádí na území ČR "červený kohout", tedy klasické požáry. Nemá smysl zde rozebírat příčiny a škody, i když není nepodstatná třeba nedbalost, ale i úmysl (viz Liberec). Důležité je upozornit a vyzvednout práci těch, kteří tyto požáry likvidují. Jejich nezměrné úsilí, odvahu a rizika, které podstupují, námahu, obětavost a nevím co ještě. Ano, hlavně hasiči a často i záchranáři jsou těmi, kteří bez ohledu na čas, vypětí, námahu a nebezpečí likvidují hlavně ty rozsáhlé a nebezpečné požáry. Tím posledním byl čtyři dny trvající požár (s doutnajícími zbytky ještě dnes) v Chropyni, jeden z největších či vůbec největší na území Zlínského kraje, jak zmínil mluvčí hasičů Ivo Mitáček. Není tomu tak dávno, kdy podobný požár zachvátil sklad pneumatik v Otrokovicích a další podobné případy.

Hrdinství těchto lidí, které je naše vláda schopna ocenit tím, že hasičům, záchranářům, policistům či zdravotníkům zkrátí o 10 % (přesněji až 30 %) mzdy a platy, resp. krátí rozpočet na jejich existenci, ale při tom je nevyzývá, aby se tak namáhali, aby tolik neriskovali, aby se šetřili, zkrátka aby se exponovali jen do výše (přiměřeně) platu! Ti všichni totiž mají čest a jsou hrdi na svou práci, na své povolání. Což se o naší vládě, poslancích či senátorech říci nedá (čest výjimkám)! Vláda na ně prostě kašle při vědomí, že si nemohou nějak zvlášť vyskakovat, že se od nich nedá očekávat postup, jaký třeba zvolili doktoři, tj. že by poděkovali a odešli. Oni totiž nemají za co poděkovat, ale jsou si nadále vědomi svých povinností a odpovědnosti.. Vůči svým spoluobčanům. Na rozdíl od politiků, kteří si jsou vědomi pouze toho, že mají postavení, moc a jejich cílem je ne sloužit zájmům občanů, ale partajním, potažmo osobním a jiným cílům.

Z toho všeho vyplývá, že není požár, jako požár. Jakkoliv jsou požáry typu Chropyně nebezpečné, požáry na politické scéně jsou daleko nebezpečnější. Protože mají zcela jednoznačně dopad na celou společnost. Je na čase, aby pana Nečase ten dnešní požár v jeho kabinetu poněkud přižehl, aby mu došlo, že "děckám a nesvéprávným" sirky do rukou nepatří!

Vytisknout