Mediální renesance

Mediální gramotností proti novinářské servilnosti:)

7. 4. 2011 / Bohumil Kartous

Přesto krátce k tomu, co Karel píše. Souhlasím, že dnešní generace nastupující do redakcí netrpí takovou jazykovou bariérou, nicméně tato generace je v médiích doposud na spodních příčkách a jejich zájem o mediální teorii, jak už Karel psal, bych rozhodně nepřeceňoval. Ta starší, z níž se rekrutují decision makers, je poněkud jiná a obávám se, že je informacemi z oblasti mediální teorie (šťastně) nedotčená.

Nicméně moje záměrná invektiva poukazující na nedostatečné vzdělání nebyla snahou zhodnotit situaci, byla to jen ironická poznámka na adresu někoho, kdo může do veřejného éteru prohodit něco tak nebetyčně pitomého jako "ale vždyť média přenášejí to, co politici řeknou".

Skvěle určitě funguje mediální praxe, na kterou Karel naráží. Ta v současnosti dokonale semele skoro každého, kdo by se chtěl trochu narovnat. Snížený strop českých médií mu to nedovolí a než tlouct stále hlavou do zdi je lepší se trochu přihrbit a zvyknout si:)

Ale zpět k báječné větě o tom "že média přenášejí to, co politici řeknou". Já se totiž až příliš často setkávám s lidmi, kteří si myslí totéž. Dokonce si myslí, že jimi vybrané médium, které z důvodů jako ideologická náklonnost, náklonnost k intelektuálním idolům, přesvědčení či dokonce víra pravidelně sledují, jim poskytuje pravdivý obraz reality, vyzdvihuje z něj to nejpodstatnější a celkovým rámcem, který vytváří a hierarchizuje, skvěle (či snad ideálně) vymezuje univerzum, v rámci nějž pobýváme.

Mají dojem, že toto "univerzum" je zcela platné a nemají o něm sebemenší pochybnost. Když s nimi mluvíte, vypadávají z nich různá ideologická schémata, z nichž je jejich univerzum zkonstruováno, a představa, že vlastně jejich názor není zase tolik jejich, v nich vyvolává upřímné rozhořčení. Nejčastěji vám pak začnou nadávat do komunistů, což je jistě skvělá pointa takového rozhovoru, která podtrhuje výše uvedené. Já to ale chápu. Řekli byste divochovi, že tanec, který tančí, je běžný prvek stálého potvrzování mýtu, v němž žije?:)

S Karlem vůbec nejsem ve sporu. Domnívám se, a myslím, že zcela oprávněně, že novinářská servilita a mediální gramotnost spolu velmi úzce souvisejí a že je možné zvýšenou mediální gramotností novinářskou servilitu -- částečně - léčit. Od novinářů samotných to očekávat příliš nejde, pokud se jich na to sami mediální konzumenti nezačnou kultivovaně ptát. A oni nezačnou, pokud budou, včetně velké části intelektuální elity, mediálně negramotní.

Vytisknout