Evropský Irák?

21. 3. 2011 / Michal Vimmer

Schwarzenberg, jaký div, nezareagoval mladofrontovně nadšeně pro všechno, co se zrovna bouří nad obratníkem Raka, ale rozpačitě, skoro jako rezervovaný diplomat, resp. jako každý, kdo umí číst a přesto nerozumí, proč by měl z "arabské rebelie" na povel jásat. Schwarzenberg totiž odtušil, že "...my nevíme, co jsou ti (vzbouřenci) zač... jeden z vůdců je bývalý Kaddáfího ministr vnitra..." Ano skutečně, z četby libovolného českého deníku se nedozvíte, kdo jsou ti noví bojovníci zač, kde se vzali a co by vlastně rádi. Však že jsou Naši, bylo však jasné nejpozději od chvíle, kdy vyslyšeli úpěnlivé nabídky ze Severu a začali volat pod tlakem Plukovníka po "bezletové zóně." Dostali nabídku, které nelze odolat. A že jim to trvalo - že nám to trvalo? Nebude to právě tím, že MY "nevíme", co jsou zač ... - anebo právě proto, že to moc dobře víme? Skutečně se MY, Západ, budeme najednou angažovat v Libyi jenom kvůli hrozící porážce vzbouřenců zahnaných do Benghází (pardon, lybijským civilistům)? Co když jsme ty neznámé sympaticky rozevláté chlapíky jen předvedli, nechali ukázat co dovedou, (dobře víme, že jejich naivní chaotické představy bude nutno homologizovat na západní standard), Kaddáfího jsme nechali, aby je bezmála nechal vykrvácet a... v osudové chvíli se na obzoru zjeví mirákl svobody a demokracie, deus ex machina - Mirage... My, Západ, už prostě nestojíme ani o starého Kaddáfího, ať se způsobně zaklíná Al-Kajdou jak chce, ale nemáme zájem ani o nějakou samosprávu neorganizované vzpoury chaotů.

V poměrech, kde neexistuje ani jedna organizovaná moc, stane se protektorát nutností, kontrolovat těžbu ropy přece umíme a ochotní montéři se najdou. Že by nám šlo banálně zase jen o ropu? Moravec se na to "skoro" zeptal (naznačil, ani věta to nebyla, jen spiklenecké heslo, téměř citoslovce: jen neurazit Knížete...) a Kníže nakvašeně "skoro" odpověděl,... co to jenom řekl? Těžko říct... - bylo to ale docela výmluvné.

Vytisknout