Ranní rozjímání

22. 2. 2011 / Jan Campbell

Tak jako se neuskutečnila sociální revoluce v Anglii v první třetině 20 století, kdy si mnozí mysleli, že levice porazí nejsilnější demokracie, tak i dnes, si já nepovolaný a nikde neorganizovaný, dovoluji předpovědět, že právě probíhající revoluce nepřinesou vytouženou demokracii. Naopak: euroatlantický model demokracie se spíše přiblíží svému konci, jestliže nebude schopný vzít na sebe roli vůdce, lídra a jestliže neskončí se slibováním toho, co stejně nehodlá splnit, protože sám ví, že ani nemůže plnit.

Na povrchu jednotlivých revolucí vidím z dálky, jak se historie opakjue a současně i neopakuje. Hned pod povrchem leží velká většina teorií o sociálním chování davů, připravená k odvozu na skartování jako odpadu. Jenom několik teorií si zaslouží přepracování. Při dalším loupání této historické cibulky začínají mě pálit oči: „My jsme ten národ“ křičí dav individuí, prý bez vůdce, lídra. Při pohledu vedle, protože mě pálí oči, jsem ale zahlédl návody a recepty, jak nestrádat, až se dostanete do dosahu plynu a kulek. Cibule prý pomáhá... Recepty jsou staršího data.

Stačí si jenom vzpomenout na Jugoslávii, organizaci Otpor a jejího křestního otce – autora kuchařky a receptů, aktivního seniora amerického původu. Právě hodlá vydat další pokračování „Soft power“... Vedle křiku „My jsme národ“, který se rozbíhá do světa rychlostí zvuku, ale i rychlostí světla pomocí nových IT, se při ještě hlubším pohledu objevuje reflekční a (za) plánované programové svědomí, které vzalo na sebe riziko pracovat podle staré metody pokusu a chyb. Tedy s velkým rizikem prohry. Proč? Protože se jedná o klasický odklon od teorií sociologie a psychologie davu, protože prokázaná mobilita (mně) nedokazuje žádné atributy atavistického impulsu.

Výzva pro euroatlantickou demokracii je hluboce zakořeněna v pokrytectví, kterého se nemůže zbavit. Dnešní demokracie nemá čas na reflexi, protože je neustále hnána „neviditelnou rukou trhu“ k cíli – fatamorgáně: růstu růstu. Doporučuji lady Ashtonové a jejím kolegům během příštích návštěv severní Afriky si zajet do pouště a seznámit se osobně s fenoménem fatamorgány, dříve než to nebude možné. Dnešní demokracie nemá čas na reflexi, protože je sama stejně zkorumpována jako lídří zemí, kde otěhotněli novým „.. ismem“. Hra kmotrů a kompliců má také svůj konec, jako všechny hry. Já osobně nevím, kdy se na scéně objeví labuť, nečetl jsem scénář, ale poslouchám... i jak představitelé dnešní demokracie vyzývají ke klidu, dodržování lidských práv, vyhrožují tribunálem, ale nesdělují (nám), jak se oni budou a mohou se chovat v podobné situaci, až důstojnost mladé evropské generace bude podobně dotčena, jako těch maldých v Africe.

Tu vyzbrojili především USA, Německo, Británie, Francie. Proti komu? Dodavatelé zbraní (všechno demokraté), mají svůj scénář a postoj ke kritice a protestujícího davu ve svých zemích. Ten se v podstatě ničím neliší od akcí v Africe. Snad jen s výjimkou ne oficiálně potvrzeného náletu stíhaček na dav. To že důstojnost nemá jenom finanční hodnotu, dokazuje Bahrajn. Ten je ve srovnání HDP s Německem jenom o tisíc USD menší: Bahrajn přibližně 34 tisíc, Německo přbližně 36, Rusko přibližně 16 tisíc USD.

Kdyby šlo jenom o peníze, tak bych si mohl představit i protest na Abramovičově jachtě... Ranní slunce a mráz v Moskvě dovolují tamní demokracii v pubertě se radovat. Drahá škola s praktickými příklady je pro ně zatím zadarmo, a o to teď jde. Ministr financí hlásí, že peníze na penze bez reformy nejsou, podobně jako v ČR, ale to nevadí. VVP drží elitu na uzdě, aby se ceny nerozjely tak rychle, jako křik „My jsme národ“. Elita je při tom všem v klidu, přestože cena nafty je již na více než 100 USD za barel a plyn se rozbíhá ke skoku. Takže při tom všem, až na zítřejší prodej zbraní do nových „demokracií“, má Evropa štěstí: VVP ji garantuje klid.

Rusko se raduje a reflektuje. Arabové se po odklonu na západ budou muset dívat na sever EU-slibů, aby později po vystřízlivění a v ranní chladné poušti si potvrdili, že slunce vychází na východě.

Letadlo dějin startuje.

Autor je mezinárodním konzultantem.

Vytisknout