Pokrytec s modrou krví

22. 2. 2011 / Štěpán Kotrba

K situaci okolo násilných protestů v Libyi se vyjádřil i Karel Schwarzenberg. Evropská unie podle něj může této severoafrické zemi pomoci, pokud o to bude požádána, své názory jí ale vnucovat nesmí.

Hospodářské noviny ZDE

Co říct, když šlechtic v roli diplomata souhlasí se střelbou raketami z vojenských vrtulníků do demonstrantů? Co říct, když ministerstvo zahraničí České republiky dělá užitečného idiota "lidskoprávním aktivistům" české rozvědky v Barmě (na žádost Václava Havla a jeho řídících důstojníků ve State departmentu), v Čečensku či na Kubě (dtto, navíc za potlesku "demokratické CIA" - Freedom House)? Barma ANO, Egypt NE?

Bělorusko ANO, Tunis NE? Kuba ANO, Libye NE? Máme tedy lidská práva jako zahraniční prioritu, ale ještě nad nimi je nějaká státní (nebo podnikatelská) slabost pro arabské diktátory?, ptá se na facebooku mladý právník Jan Kudrna. Ptá se správně.

Aby nebyla mýlka: souhlasím s plným právem JAKÉHOKOLIV státu na suverenitu, včetně státoprávního uspořádání a včetně úpravy "lidských práv" na svobodu shromažďování či politického sdružování. Dokonce se nebudu čepýřit, když některý stát politické strany zakáže úplně. Česku by to prospělo... Domnívám se totiž, že žádná země nemá právo svůj kulturní/náboženský/světonázorový kontext (třebas představy o "demokracii") vnucovat druhé zemi a podmiňovat jimi mírové a vzájemně se respektující ekonomické/kulturní vazby. A už vůbec ne se zbraní. Princip etického liberalismu "pokud nebudete hrát porno z Hollywoodu a číst Playboy, vyhlásíme vám válku, protože jste nedemokratičtí" je kulturním neokolonialismem ne nepodobným výuce pití čaje s mlékem v Indii za asistence těžkých kulometů Maxim.

Čili ať si Kaddáfí střílí do lidí jak chce. Nebo ať si Libyjci střílí do Kaddáfího jak chtějí. Ale ať to dělají oni sami. Bez vměšování do výsostně vnitřních záležitostí, bez "demokratické" "internacionální pomoci". To je praxe sebeurčení. Třebas i formou občanské války. Třebas i formou asymetrické partyzánské války, kterou například "demokratickým" okupantům předvádějí hrdí a a přitom hi-tech zbraněmi USA pokoření Iráčané. Hrnec plný hnojiva s okysličovadlem a ocelových kuliček z ložiska je účinnější, než laserem naváděná bomba. Vyrobit ho trvá chvíli a stojí dva dolary. Bomba stojí dva milióny dolarů.

Svrchovaný král Bhútánu namísto v Česku a EU vzývaného indexu HDP zavedl zcela specifický Index národního štěstí... Také cesta - a možná lepší, než ta evropská. Šťastným člověka nečiní konzumní rozežranost na úvěr.

Pravidla nevměšování a svébytnosti, na kterých stojí OSN, ovšem musí platit univerzálně. Jinak je to prasáctví - měření dvojím metrem. Jeden pro kamarády modrokrevnatých a druhý pro jejich protivníky.

Na české vsi říkávají pamětníci zabijaček, že na každé prase se vaří voda.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.2. 2011