Pro koho Promopro...?!?

21. 2. 2011 / Ladislav Žák

Přestávám aféře kolem společnosti Promopro pomalu rozumět. Nechápu, proč se nyní tolik pozornosti věnuje tomu, jak Promopro naložila s penězi, které obdržela na základě odsouhlasené fakturace na svůj účet. Jedině snad, kdyby šlo o účelově vázané zálohy a ještě by ve smlouvě stálo, že konkrétní plnění musí pocházet právě z této konkrétní dávky peněz. Což je tak trochu nonsens...

Jinak je podle mého názoru naprosto lhostejné, jak naložila soukromá společnost Promopro se svými soukromými prostředky, pokud tak učinila v souladu se zákonem. Zkoumání účetnictví Promopro totiž může ve svém důsledku znamenat takové kroky státu, které mu prostřednictvím daňových a jiných zákonných sankcí umožní vrátit jím vydané peníze do státního rozpočtu, a to bez ohledu na to, zda byl obchod mezi státem a Promopro v pořádku či nikoliv. Celá kauza se tak posouvá z kauzy možné veřejné korupce do kauzy možného soukromého nelegálního nakládání s penězi. Ale to je úplně jiný příběh, než ten, o který jde.

Jde o to, jak se mohlo stát, že taková zakázka byla svěřena jedné firmě bez výběrového řízení...

Jde o to, zda mohl stát tváří v tvář monopolistovi, kterého si sám stvořil, udržet své postavení rovnoprávného smluvního partnera...

Jde o to, zda lze seriózně říci, jaká měla být férová tržní cena...

Pořád z toho vychází, že k takové zakázce nemělo vůbec dojít. Vše ostatní je nepodstatné. Vše ostatní může být jakékoliv, protože jde od plnění fakturace ze strany objednatele o soukromé peníze, ať již pocházejí z jakýchkoliv, třeba i vládních zdrojů. Promopro může oprávněně očekávat, že se jí stát pokusí o její peníze připravit, podobně jako to udělal už mnohokrát, naposledy s investory solárních elektráren. Pokud při jednání o ceně a podobě zakázky vystupovala Promopro ve vztahu ke státu z pozice síly monopolisty, teď jí to může stát desetkrát oplatit, protože teď tahá za delší konec on. Na poli daňovém a praní špinavých peněz je suverénem on. V kriminalizaci soukromé sféry je stát mistr, zejména když mu dojdou argumenty. A právě na toto pole zavádějí celou kauzu a společnost Promopro mediální i ministerské spekulace o tom, co se stalo s penězi dál.

Jediné, po čem stojí za to ještě pátrat, je skutečnost, zda někde na konci onoho řetězce není "malá domů" do politiky. Neumím si představit, že by tam někdo něco našel, protože peníze jsou jednak zablokované a jenom naprostý idiot by vyplácel provize z takto přímé finanční větve. A tak nezbude, než hledat onu malou domů do politických kapes jinde a jinak. A jak je u nás zvykem, kdo hledá, najde, a kde je vůle, tam je i cesta. V Iráku byly přece také zbraně hromadného ničení...

Na samý závěr bych rád tlumočil názor lidí, kteří se do médií nedostávají, protože jejich osud závisí na odměně za práci a nikoliv na popularitě, čímž jsou po všech stránkách nezajímaví. Ti dobře vědí, že celá kauza Promopro je jen ukázkou toho, jak to dnes u nás normálně chodí. Že je to takový jeden díl z pořadu typu "Retro", místo o socialistické minulosti o kapitalistické současnosti. Vědí, že nikomu nejde o poctivost, ale všem o monopol na nepoctivost. Vědí, že se taková veřejná zakázka prostě neobejde bez velké "malé domů". Vědí, že tyto kauzy a "malé domů" stojí za tím, že mají nezaměstnanost, malé důchody, mizernou zdravotní péči, špatné školství a policii, která postupuje, stejně jako úřednictvo obecně, přísně jen proti těm, kteří se nemohou bránit. Tedy především proti nim samotným. Cokoliv jiného lidé práce v zásadě odmítají. Odmítají už dokonce cokoliv rozlišovat. A co je na celé věci úplně nejhorší, je skutečnost, že se v tom podstatném nemýlí...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 21.2. 2011