Irácký "Curveball" (Křivák) vyslovil jen další lež

22. 2. 2011 / Mojmír Babáček

Rafid Ahmed Alvan al Jalabi, přezdívaný západními službami "Curveball" (Křivák) žádal v roce 1999 v Německu o politický azyl, protože další pobyt v Iráku pro něj byl kvůli jeho podvodům nebezpečný. Aby ho získal, tvrdil, že v Iráku pracoval nedaleko od Bagdádu, v Džerf Al Nadaf, v továrně na výrobu pojízdných biologických laboratoří.

V roce 2001 si Američané místo, kde Jalabi tvrdil, že tato továrna stála, prohlédli na satelitních fotografiích a zjistili, že tam, kudy podle Jalabiho přijížděly do továrny pojízdné laboratoře k doplnění zásob biologických zbraní, stála už od roku 1998 zeď.

Jalabi také řekl, že na řízení výroby se podílel irácký jaderný vědec Basil Al Sáti. Ten emigroval z Iráku v roce 1999 a, už v emigraci, britským zpravodajským agentům řekl, že v Džerf Al Nadaf se biologické zbraně nevyrábějí a že kdyby se podílel na výrobě iráckých biologických zbraní, nedovolil by mu Sadám Husejn, aby emigroval z Iráku.

Tvrzení Jalabiho tedy byla čím dál méně uvěřitelná. Když řekl agentům německé zpravodajské služby, že syn jeho bývalého šéfa z továrny na výrobu pojízdných biologických laboratoří, Basil Latif, tajně řídil z Velké Británie rozsáhlou operaci zaměřenou na obstarávání a pašování zbraní hromadného ničení z Anglie do Iráku, britští vyšetřovatelé zjistili, že Basilu Latifovi je 16 let, je ve Velké Britanii na studijním pobytu a žádnou tajnou operaci neorganizuje.

V roce 2002 se západní zpravodajští důstojníci vyptávali přímo Basila Latifa na Jalabiho a ten jim řekl, že Jalabiho vyhodil jeho otec z práce za zfalšování faktur a že v továrně, kde s Jalabim pracoval, se čistilo zrní a biologické zbraně se tam nevyráběly ZDE.

Zjištěná fakta se navzájem potvrzovala a dokazovala, že Jalabi je lhář a podvodník. Koncem roku 2002 nepovažovali ani vedoucí pracovníci CIA Jalabiho za důvěryhodného.

Přesto 18. prosince 2002 požádal ředitel CIA německou zpravodajskou službu, aby Jalabiho informace byly odvysílány v německé televizi. Chtěl tedy, aby Německo převzalo zodpovědnost za falšování informací o irácké výrobě zbraní hromadného ničení a podpořilo tím americkou invazi do Iráku.

Šéf německé zpravodajské služby řediteli CIA odpověděl, že se nepodařilo ověřit žádné z Jalabiho tvrzení, a že tedy nemohou být prezentována veřejnosti.

Navzdory zjevné nepravdivosti Jalabiho tvrzení řekl 5. února 2003 tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell v OSN, že v Džerf Al Nadaf se vyráběly biologické zbraně. Tím vyzval OSN, aby si toto tvrzení ověřila.

O tři dny později, zjistili inspektoři OSN, že v Džerf Al Nadaf se čistí zrní, biologické zbraně se tam nevyrábějí a ze strany odkud měly, podle Jalabiho, přijíždět mobilní laboratoře, stojí zeď, postavená v roce 1997, a další zeď stojí v místě, kudy měly, podle Jalabiho, laboratoře vyjíždět ZDE.

O 20 dní později ještě inspektoři OSN měřením stopových prvků ve vzduchu v továrně zjistili, že se tam biologické zbraně nevyráběly ani v minulosti. Jalabi, který se dopouštěl podvodů už v Iráku, si tedy svým nedávným prohlášením pro média o tom, jak Iráku svou lží prospěl, chtěl jenom získat nový kredit. Západní media jeho prohlášení zveřejnila zřejmě proto, aby vylepšila "image" války v Iráku.

Další podrobnosti o americkém falšování informací o iráckém vývoji zbraní hromadného ničení před útokem na Irák -- "11. září a tajné služby", 3. díl a 4. díl /5. kapitola ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.2. 2011