Egyptští demonstranti druhý den bojovali s policií

27. 1. 2011

Egyptští protivládní aktivisté druhým dnem vrhali na policii zápalné bomby a kameny, navzdory oficiálnímu zákazu jakýchkoliv protestů. Policejní síly rychle nasazovaly slzný plyn, obušky, a stříleli do vzduchu ostrou municí.

Existují známky toho, že potlačení protestů už poškodilo mezinárodní postavení země. Ve Washningtonu se mluvčí Bílého domu Robert Gibbs nechtěl vyjádřit k tomu, zda prezident Husní Mubarak má stále ještě podporu Obamovy administrativy. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že by egyptská vláda měla dovolit pokojné protesty a nepotlačovat je.

Podle egyptských vládních zdrojů bylo od úterka, kdy desetitisíce lidí vyšly do ulic, aby žádali odstoupení prezidenta a řešení naléhavých sociálních problémů, po celé zemi pozatýkáno na 860 protestujících.

Ve středu po setmění více než 2 000 demonstrantů pochodovalo po hlavním centrálním bulváru podél Nilu, zatímco na dav útočily desítky policistů v helmách a se štíty. Tato scéna se během dne opakovala vždy, kdykoliv se demonstranti pokusili shromáždit.

I když středeční demonstrace byly mnohem menší než úterní, přece jen pokračovaly navzdory nevybíravosti policie a varování ministerstva vnitra, že nebude tolerovat žádné nepokoje.

Protesty inspirované událostmi v Tunisku byly zatím posledním výbuchem politické nespokojenosti, jejíž projevy v minulém roce sílily a stávaly se četnějšími. Sporadicky se objevovaly protesty kvůli policejní brutalitě, bídě a cenám potravin, zkorumpovanosti vlády a špatnému řízení, a přednedávnem také kvůli sektářskému násilí mezi křesťany a muslimy. Listopadové parlamentní volby byly velmi často označovány za zfalšované.

Letos proběhnou v zemi prezidentské volby, v nichž se dvaaosmdesátiletý Mubarak, který je u moci téměř 30 let a trpí vážnými zdravotními problémy, možná pokusí předat úřad synu Gamalovi. Proti tomu však existuje silná opozice a podle zveřejněných amerických diplomatických zpráv tento "dynastický" postup nepodporuje ani velmi vlivná armáda. Na druhé straně charakter režimu prakticky neumožňuje, aby se etablovala skutečná plnohodnotná politická opozice.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.1. 2011