Korupce jako kulisa pro korupci...

5. 1. 2011 / Ladislav Žák

Politikům je úplně jedno, zda si lidé něčeho všímají nebo nevšímají. Snaží se uspokojit dav krvavými oběťmi. Předhazují tu politickou mrtvolu starosty Jančíka, tu náměstka Bártu, tu stíhání Zemanovy vlády, ale o změnu stavu jim nejde ani trochu. Dál se vesele baví tím, že někdo za čtyřicetimiliónový úplatek dostane jen desátek pokuty. Dřív by to dal na kostel hned a nemusel by být za naše peníze tak zbytečný, dlouhý a stále nekončící soudní spor. Dál vesele posílají policii na lov zločinců, kteří si nekoupili za drahé peníze autolékárničku. Lékárnička je zcela zbytečná, protože lidé ji neumějí používat. Nikdo je to neučí a naši moudří politici to vyřešili povinným obrázkovým návodem pro idioty, který musíme mít v autě, a myslí si, že je to tím vyřešeno a se schváleným  papírem se z každého z nás stane primář Sova. Možná, že až odejdou doktoři, tak takový papír dostane každý a policie bude dohlížet na to, aby na ulici nikdo neumřel bez návodu v kapse. Takový lump potom dostane pokutu, která bude vypořádána přednostně v dědickém řízení.

Lidé se ovšem nebojí pomáhat jen proto, že to neumí. Lidé se bojí i možných následků toho, že se budou snažit pomoci nebo dokonce pomohou a pak budou nést důsledky svého konání. Lidé raději před pomocí utečou, než by se pokusili pomoci a měli oplétačky s policií a později s právním a mediálním útokem kohokoliv, že nedokázali pomoci podobně jako ARO ve fakultní nemocnici. Je vysoká pravděpodobnost toho, že se člověk, který se zachoval statečně v krizové situaci, dostane později pod palbu těch, kteří budou soudit od zeleného stolu. Přesto však budeme statisticky při potírání následků autonehod daleko úspěšnější, protože obviníme a odstíháme ty, kteří si nekoupili lékárničku nebo si k ní nepřiložili návod. Stanovujeme jednu banální povinnost za druhou, tvrdě ji vymáháme, ale o samotném problému a jeho řešení nikdo nemluví. Sbíráme drobky z koberce, rovnáme knížky na poličce, ale místností nám přitom táhne velký špinavý slon.. A fakt smrdí...

Základním problémem je ovšem to, že se soustředíme na kriminalizaci jednotlivců a konkrétních skutků. To je správné potud, že nic jiného než konkrétní osoby a jejich konkrétní skutky kriminalizovat nelze. Kriminalizací ovšem nelze nikdy vymýtit zločin jako takový, který je spíše celým uspořádáním jednání a skutků. Jde o úplně jiný logický typ jednání než konkrétní skutek konkrétní osoby. Korupce je zločin, je to složité uspořádání jednání, které nelze redukovat na nějaký kriminalizovatelný čin v naději, že se tím podaří odstranit celé upořádání, třídu jednání a skutků. To, co je vydáváno za důkazy boje proti korupci, jsou jen oběti, které vydává každá zločinecká struktura ze svého středu, aby umožnila ještě hladší chod své neoficiální struktury ve vztahu k té oficiální. Problémem je to, že z našich elit nemůže vzejít nikdy žádný návrh, který by zasáhl korupční uspořádání, protože naše elity jsou její pevnou součástí. Jejich nepřítelem je občan Šťoura, který to nechce platit.

Spor o protikorupční strategii je jen kulisou, před kterou probíhají dál žabomyší mocenské a personální spory a která maskuje nebo přímo zakrývá skutečnou korupci. Je úplně zbytečné vyjmenovávat elementární účinná protikorupční opatření. Jsou jasná každému, kdo někdy spravoval nějaký svůj nebo cizí majetek a lze je opsat z vládních stránek zemí, které jsou boji proti korupci úspěšné. Ovšem naše elity se chovají úplně stejně jako v případě obětí silničního provozu. Budou pronásledovat ty, kteří si nekoupili autolékárničku, a zastavovat trestní stíhání pirátů silnic...

Vytisknout