První stručná a rychlá zpráva o deštivém počátku a slunném pokračování, aneb

Lulova epocha končí

4. 1. 2011 / Josef Mikovec

Dvanáctá hodina odbila a vypukly ohňostroje, karnevaly a jásot po Brazílii. Na Nový rok nastupuje nová hlava státu, presidentka Dilma Rousseff. Lulova historická éra končí, ale o tom až příště. Konvoj vyjíždí od katedrály, ale jako načasovaně se v určenou chvíli krutě rozpršelo. Dobré nebo špatné znamení?

Volební číslo měla 13, nezapomeňme. Deštník ani pláštěnka nestačí a fotografování vyloučeno. Dilma projíždí v krytém autě, po obou stranách běží zcela promoklá ochranka a za autem klušou chudáci dragouni v historických uniformách. Trávník mezi ministerstvy a před Kongresem mírně močálovatí. Kdo může ukrývá se pod přístupné střechy. Dilma skládá v Kongresu přísahu a má projev. Přestalo pršet. Kdo přišel pozdě vyhrál. Poté vychází, následuje hymna doprovázená kanonádou. Presidentská garda, přehlídka branných sil a jízda v otevřeném autě do Palácio do Planalto, což je prosklenná budova, do které je vidět, sloužící coby Úřad presidenta. Zde je oficiální předání funkce. Hymna před budovou projev, který je spíše nacionální a sociální. Presidentka na rozdíl od svého předchůdce neoslovuje Brazilce companheiras e companheiros. Je tak však oslovována z lidu. Něco přes 130 reprezentantů zemí vlád a koho čeho ji blahopřeje. Mezi nimi palestinský president. Zástupce Izraele jsem nezaznamenal, ale nic netvrdím. Ovšem po uznání Palestiny v hranicích roku 1967.....? !

K rozmluvě se zástupcem Bulharska potřebovala tlumočníka. Po přesladké, cukerínové Hillary Clintonové následuje Hugo Chavez! Nejeden divák vybuchl smíchy a případně pochopil. S Hugem přátelská delší rozmluva s gesty a zdviženým prstem. Doslovně. Poté jmenování 37 ministrů a cesta do Palácio Itamaraty, tj. budovy Ministerstva zahraničí, kde bude recepce. Cestou začíná a zase přestává pršet. V autě s dcerou Paulou.

Vše nejlepší po celý rok.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.1. 2011