Ani první, ani seriozní

27. 12. 2010 / Pavel Pečínka

Dobře jim tak. Těm institucím, které se dokázaly zaplést se společností nesoucí název První seriozní.

Sestávala podle krajského soudu v Brně z všelijakých nastrčených běloušů a manipulátorů, a dokázala vysát z bank osmdesát milionů. Copak zástupci těch podvedených finančních institucí nežili celou dobu tady v Česku? Jak to že je hned to do očí bijící jméno nevyprovokovalo k tomu, aby se "seriózní" společnosti podívali na zoubek?

Ale ne, konec ironie. I když totiž už dlouho slýcháme heslo o spravedlivé neviditelné ruce trhu, zapomínají autoři této poučky na to, co jí mělo předcházet. I ten nejvolnější trh může fungovat, jen když existují jasná pravidla, sankce za jejich porušení a důvěra mezi hráči na tržním hřišti. Důvěra v dané slovo, podpis na směnce či na bankovním příkazu.

Dokonce i někteří ojedinělí přesvědčení volnotržňáci začátkem 90.let upozorňovali: Nejdřív vykolíkujme hřiště, vytvořme funkční instituce a pak to teprv spusťme. Vyhrál odlišný přístup, upřednostňující rychlost: Na chvíli zhasněme, vyhraje ten schopnější. Ať to bude, kdo chce, hlavně že zaplatí daně. Na volnotržním hřišti se tak zahnízdily manýry vhodné spíš pro boj v džungli. Následky sklízíme stále...

Buďme ale realisti a hochům z První seriozní přiznejme aspoň něco k dobru: Nezabili a existenčně nezruinovali přímo nikoho, podvedení bankéři ani klienti po jejich akci např. nepřijdou o střechu nad hlavou ani jim exekutor neodnese postel a nábytek.

Brněnský deník Rovnost, 22.12.2010

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 27.12. 2010