ANALÝZA STARÁ DESET LET

Rozvoj informačních a komunikačních technologií na počátku třetího tisíciletí a změny v poslání média veřejné služby

11. 7. 2001 / Štěpán Kotrba

Předmluva

Tento skromný pokus o analýzu stavu a možného vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií si klade na první pohled ambiciózní cíle:

• popsat základní trendy vývoje v oblasti velmi dynamicky se vyvíjejícím – oblasti rozvoje informačních a komunikačních technologií
• definovat problémové okruhy a orientační body pro strategické záměry ČRo
• zhodnotit stručně dosavadní kroky, které byly v této oblasti učiněny
• navrhnout konkrétní změny v řízení ČRo tak, aby pokrok nebyl pro její management i zaměstnance noční můrou, ale výzvou k důslednému naplňování cílů veřejnoprávní instituce i v dalších letech

Autor se opírá o znalosti trendů, získaných mj. při spolupráci na tvorbě či oponentuře koncepcí Státní informační politiky a jejího Akčního plánu, Státní informační politiky ve vzdělávání, dalších koncepčních materiálů, na jejichž přípravě participoval v nedávné minulosti a konkrétních internetových projektů v rámci ČRo, kterých se účastnil v roce 2000 a 2001. Autor využívá i informací, získaných studiem koncepcí některých firem či institucí a to i veřejnoprávních. S ohledem na důvěrnost některých těchto materiálů nejsou vždy citovány zdroje, autor jim však děkuje za informace a poučení.

Materiál nechce a ani nemůže být vyčerpávající analýzou – mj. i z důvodu externího pohledu a nedostatku interních informací (včetně konkrétních ekonomických analýz) o všech aspektech vývoje v ČRo. Měl by ale poskytnout základní přehled problematiky, potřebný pro koncepční rozhodnutí. Je třeba zdůraznit, že analýza obsahuje pouze některé stávající možnosti vývoje, jejichž obrysy přešly z fází laboratorní či prototypové a začlenily se do marketingových plánů výrobců a poskytovatelů. V nemenší míře je ale investice do internetu investicí do budoucnosti. Prozatím neznámé budoucnosti.

Materiál konstatuje obecné trendy vývoje oblasti ICT v zemích EBU, stav tohoto vývoje v České republice s přihlédnutím k situaci v Českém rozhlasu, výhody i nevýhody jednotlivých možných směrů rozvoje, překážky na cestě k posílení významu informačních technologií v ČRo a nástin způsobů jejich odstranění. Materiál obsahuje i obecné zamyšlení nad technologickými, ekonomickými a sociálními důsledky bouřlivého rozvoje informačních a komunikačních technologií a jejich propojování s médii.

Autor v závěru doporučuje učinit koncepční, organizační i rozpočtové změny již na rok 2002 a některé operativní změny ještě do konce roku 2001 s konkrétním zdůvodněním. Materiál provázejí ilustrační snímky již existujících technologií se stručným popisem jejich funkcí.

Autor doporučuje všem, kteří budou materiál číst, dočíst jej až do konce a děkuje jim touto cestou za trpělivost...

Štěpán Kotrba

---

1.  Veřejnoprávní média a informační technologie

Na téma "Veřejnoprávní média a internet" - nebo naopak "Internet a veřejnoprávní média" - bylo popsáno nejen u nás, ale především v zahraničí hodně papíru. Nedávno proběhl pod záštitou Hanns Martin Schleyer-Stiftung v rakouském Insbrucku kongres o budoucnosti informačních technologií „Old and New Economy auf dem Weg in eine innovative Symbiose.“ Již název sám byl symbolický, stejně jako některé závěry. Akcent na flexibilitu struktur dával vyniknout novosti přístupu, který k konvergenci médií a komunikačního průmyslu jako průvodnímu fenoménu splývání „staré“ a „nové“ ekonomiky přítomní odborníci zaujali. Mimo jiné se tam (alespoň podle článku v LN z 23. 6. 2001 :-) konstatovalo že...

..mediální provideři budou se vší pravděpodobností v blízké budoucnosti zajišťovat placené on-linové služby, jako je dodávání televizního programu, hudby nebo novin po webu. Vznikne tedy paradox: masová komunikace se stane do velké míry individuální. Jeden a týž program nebo obsah bude nabízen v rozdílných formách v různých médiích. Masmediální produkt (noviny, newsletter) bude konzumován podle individuálních chutí zákazníka, ale přitom zůstane masovým produktem...

... Situace se zkomplikuje i tím, že v blízké budoucnosti dojde k masivní konvergenci médií: padnou podle všeho hranice mezi médii, zábavou a telekomunikacemi. Mluví se dokonce o společném trhu zvaném T.I.M.E.S. pro telekomunikaci, informační technologie, média, zábavu (entertainment) a bezpečnostní techniky (security)...

Inspirativní může být i koncepce konvergence masmediálních producentů veřejné služby pod jednu „střechu“ a její propojení ve veřejnoprávní multimediální holding. Částečně se tato myšlenka zrealizovala např. na německém trhu po sjednocení Německa a vznikla tak síť ARD, zahrnující vedle televizí i rádia a další podpůrné firmy. Myšlenka veřejnoprávní multimediální služby se ovšem objevila i v ČR, např. v souvislosti s projektem "České vysílací". Bohužel realizaci prozatím brání řevnivost jednotlivých institucí, politické tlaky i lobbyismus soukromých médií, pro které by takový holding znamenal vážnou hrozbu. Nicméně tato myšlenka vynikne v okamžiku vzniku digitálního terestrického vysílání na okruzích ČT3 a ČT4, kdy se s největší pravděpodobností ukáže, že přežít mohou pouze ti silní. Investičně i obsahově, technologicky i koncepčně.

Působení síťového efektu, platné v médiích i technologiích, zformuloval zakladatel společnosti 3Com Robert Metcalfe. Zjistil vztah mezi počtem uživatelů a přínosem technologií pro každého z nich. Pokud nové technologie používá mnoho lidí, jen tehdy jsou užitečné. Jinými slovy, čím více lidí používá váš produkt či službu, standard nebo software, tím je „síť“ cennější, pro uživatele užitečnější a tím více dalších uživatelů přitahuje. Užitek sítí je dán čtvercem počtu uživatelů a na křivce existuje inflexní bod, od kterého  roste užitek exponenciálně. Sítě mobilních telefonů jsou ukázkovým příkladem, neboť na začátku tohoto roku překročil v České republice počet uživatelů mobilních telefonů počet uživatelů stávajících aparátů stabilních. Nejinak tento vývoj bude probíhat v oblasti multimediálních služeb během několika následujících let...

Nejnovější a nejreprezentativnější názory na vztah veřejné mediální služby a vznikající informační společnosti přineslo dubnové číslo SIS briefings, měsíčníku o strategiích EBU, z něhož jsem si dovolil vyjmout nejdůležitější body:

• Nové multimediální služby a obzvláště pak internet jsou pro veřejnoprávní instituce jak příležitostí, tak i výzvou. Z perspektivy rychlého vývoje použitých technologií je váhavý postoj, nebo obrazněji řečeno postoj "strkání hlavy do písku", nejen nerozumný, ale z hlediska možného posílení a využití informačních zdrojů dokonce naprosto zbytečný.
• Priority obsahu: internet nesmí být zaměňován za novou variantu starého média - musí plně využívat celý svůj specifický potenciál.
• Skutečnou novinkou, kterou internet nabízí, je možnost používat text, zvuky a obrázky bez ohledu na čas nebo na místo, tj. transformace kontinuálního typu vysílání do média "on-demand" (informace na požádání) .
• Základním nedorozuměním je využití internetu v první řadě pro účely živého vysílání identického s klasickým rozhlasovým vysíláním.
• Představa, že se internetové stránky dají generovat téměř automaticky bez kreativity a editorských zásahů, je naprosto průkazně nefunkční.
• Strategie a organizace multimediálních sekcí musí být zejména flexibilní a vstřícná rozvoji. Dnes pouze pár lidí na světě dokáže přibližně odhadnout, jak na rozvoj multimédií za rok nebo za dva roky zareaguje trh.
• Stále více se potvrzuje tendence začlenění multimediálních divizí do organizačních oblastí programového managementu. Ve 42% členů EBU je internet organizačně pojímán jako samostatná jednotka.

Odkud pramení překvapivě vstřícný postoj mediálních odborníků i většiny členů EBU k internetu? Hlavní důvody jsou dva.

Za prvé: v době bouřlivého rozvoje technologií vidí investice do multimediálního prostředí jako určitou záruku přežití v blížící se "multimediální" době.

Za druhé: uvědomili si, že internet je neocenitelným prostředkem pro rozšíření veřejnoprávních služeb, poskytování obsahu určeného jak posluchačům, tak neposluchačům, a pro zhodnocení obsahu vysílání transformací do on-demand podoby.

Nejen ve veřejnoprávních médiích, ale v médiích obecně, je internet využíván nejen jako marketingový nástroj, ale prioritně jako prostředí, ve kterém je nabízen obsah. Příkladem mohou být servery institucionálního modelu, který je i v ČRo: bbc.co.uk , či holdingového modelu: das-erste.de, ard.de, wdr.de a další. Rozsah těchto serverů je úctyhodný, je však třeba podotknout, že jsou výsledkem práce desítek zaměstnanců a stovek externistů a velkých finančních investic.

Internet není ve světě vnímán pouze jako marketingový nástroj, ale jako prostředí, ve kterém je poskytován obsah, a to obsah plně využívající možností tohoto prostředí. Současně je důležitým až klíčovým prvkem v mozaice strategického rozvoje.

2. Český rozhlas a internet

2.1. Úvodem

Internet umožňuje dosud nepoznané rozšíření komunikace v prostředí elektronického veřejnoprávního média a současně umožňuje provokativní definice některých koncepčních východisek.

• Každý je v davu sám.
  Oslovení "nediváků" a "neposluchačů" jiným informačním kanálem. Internet neznamená pouze rozšíření programu o jednu či deset „nových“ stanic a přerozdělení stávajícího obsahu – je cestou výchovy posluchače k vnímání nového typu interaktivního média. Zvýšení role posluchače a jeho zasahování do programové skladby, jeho ovlivňování dramaturgie i okamžitá odezva na nabídku klade novou výzvu a zvýšené nároky na výraznou změnu myšlení programových pracovníků – důraz na fragmentální, diverzifikovanější oslovení mnoha zájmových skupin.
• Není nutné vše vědět, nutné je vědět, kde vše nalézt.
  Zhodnocení vysílaných příspěvků v on-demand podobě, kdy jsou dostupné kdykoli a po neomezenou dobu. Ztrácí se tak jedna z  nevýhod vysílání „do éteru“ – časová pomíjivost a nedostupnost informace tehdy, když ji potřebuji.
• Paměť je nejnestabilnější systém pro uschovávání informací.
  Poskytování širokého kontextu informací, možnost umístění plného znění natočených, ale z časových důvodů neodvysílaných materiálů, možnost multimedializace vysílání apod. Množství práce všech redakcí se znásobí, stejně jako pravděpodobnost naprostého zapomnění nekvalitního příspěvku, jenž nezaujme.
• Dialog je kontakt „tváří v tvář“.
  Interakce s diváky, posluchači, čtenáři a návštěvníky. Programoví pracovníci i hlasatelé se musí připravit na vystoupení z vizuální anonymity éteru. Vizuální a grafická stránka pořadů bude nabývat na významu stále více. I ČRo bude muset pochopit, že pouze se zvukem vystačit nelze.
• Nejlépe se konkuruje tam, kde se nedá předpokládat konkurence aneb všichni jsme někde menšina.
  Oslovení menšin, široké využití pro vzdělávací účely; možnost zřídit autonomní internetové vysílání pro cílové skupiny - komunity jako multimediální prostor veřejné služby. Veřejnoprávní médium si neklade za cíl oslovit "průměrnou masu", jeho cílem je služba - včetně služby menšinám. Vytváření komunit je jednou z metod, jak předejít frustrující  fragmentaci společnosti, jak zapojit emoce do percepce mediálního obsahu. Divák či čtenář, stejně jako posluchač se musí stát členy „virtuální rodiny“ proto, aby získali zpět ztracený pocit vlastní identity. Experimentálně se tato teze potvrdila nejen v komerčním mediálním prostoru TV NOVA, ale i programem ZELENÝ ANDĚL či SOKOLI V SRDCI VELKOMĚSTA na ČRo, kde vznikly „aktivistické“ komunity naprosto nenásilnou formou. „Aktivisticky“ se projevují i malá rádia, podporující v rámci selfpromo akce „klubů posluchačů“.
• Pouze barbaři nemají minulost. Ti ale nemají ani budoucnost.
  Odkrytí a zpřístupnění archívů. Mediální archeologie je neopominutelnou součástí udržování kontinuity civilizace.

2.2. Vidět dopředu znamená vědět

Mění se definice a pojetí reality - hranice reálného se rozvolňují, rozplývají se. Technologický vývoj se nedá zastavit. V nejbližší době bude instalováno na dvě stě tisíc přípojek k internetu v rámci aktivit provozovatele kabelové televize UPC – jako zbytkový produkt firmy, kterou tato aktivita primárně neživí. Očekává se tedy výrazný cenový skok. Do roka by toto připojení měl získat zhruba milión domácností. Telecom připravuje na ukončení monopolu (a privatizaci) nasazení technologie ASDL – připojení 2MBs speciálním modemem na normální komutovanou (či ISDN) linku. Tím dostanou dva až (v ideálním případě tři) milióny uživatelů stabilních telefonních přístrojů připojení k internetu, umožňující cenovou dostupnost multimediální služby. V laboratořích je pro stejný systém vyvíjen i modem a protokoly pro rychlost 6MBs. Uvolnění radiového spektra umožní intenzivnější nasazení bezdrátového připojení i tam, kde by bylo zavádění klasických linek drahé. Probíhají testy datového přenosu pomocí vedení 220V. Zvýšení kmitočtu mobilní telefonie umožní při jejím zavádění v letech 2002 - 2005 nabídnout datový přenos v rychlostech 125-512 kbps, v nejbližší době i 1-2 Mbps. Tyto rychlosti umožní „on-demand přenos“ zvukového i obrazového záznamu, a to jak formou broadcast, tak i výměnu mezi uživateli těchto přístrojů.

„Stojíme na počátku nové doby - Rozhlasu bez rozhlasu.“

Stojí za zmínku odcitovat varování, které zaznělo v strategickém dokumentu „Česká televize na prahu třetího tisíciletí“, zpracovaném Jakubem Puchalským a Gordonem Lovittem v prosinci 1998. Autoři tehdy upozornili na některé problémy, které s sebou digitalizace pozemního televizního vysílání přinese České televizi:

„Ve svém důsledku povede (digitalizace) ke zcela změněné roli televize v každé jednotlivé domácnosti a tím i ve společnosti jako celku. Tento proces však bude trvat dlouho a bez jasně oddělených fází; bude také probíhat jinou rychlostí v různých sociálních skupinách a na přechodnou dobu bude také jedním z možných měřítek sociální diferenciace. Televize veřejné služby v něm bude mít dvě zdánlivě protichůdné úlohy: na jedné straně být v čele technologického vývoje a poskytovat širokou škálu služeb spojených s digitálním vysíláním, a na druhé naopak v co největší míře kompenzovat handicap těch, kteří z jakýchkoli důvodů nebudou schopni výhod digitálního vysílání využívat.“

IDEO - BBC Digital Broadcast service, 2001 Stereofonní programovatelné domácí digitální rádio s obrazovým a datovým přehrávačem „faktoidů“

Digitální technologie v propojení s distribucí zvuku a obrazu umožní bouřlivý rozvoj trhu s informacemi, se znalostmi, s poradenstvím. Základem obchodní výměny nebude obchod s hmotnými produkty, ale s informacemi, s daty. Základem komunikace nebude překonávání vzdáleností lidmi a přímá komunikace mezi nimi, ale komunikace prostřednictvím rozhraní informačních technologií. Digitální technologie umožní bouřlivý rozvoj obchodu a bezhotovostního platebního styku. Umožní ale také na poměrně dlouhou dobu (přibližně patnáct let) sociální diferenciaci z hlediska informační gramotnosti. To může při necitlivém přístupu vést k méněcennosti statisticky významných skupin společnosti, ztrátě jejich zájmu o veřejné dění, pocitu frustrace, pasivitě či naopak revoltě a z toho vyplývající sociální nestabilitě. Digitální technologie umožní i nové doposud nepoznané zneužití znalostí i dat, nové rozměry kriminality, terorismu. Umožní nové rozměry špionáže, porušování soukromí a zneužívání informační převahy k ovládání jedince. Umožní nové formy vykořisťování, znejasnění sociálních standardů i přirozenosti životního cyklu, rozrušování tradičních mezilidských vztahů a společenských či rodinných vazeb. Každá mince má dvě strany a je na společnosti, aby se s šancemi i hrozbami dokázala vyrovnat. Je na jejích institucích, aby dokázaly hrozby předvídat a čelit jim, rozhojňovat humanitní odkaz předků a potlačovat přitom krutou temnotu dějin... Je na institucích veřejné služby, aby stály v čele technologického pokroku a ukazovaly cestu vpřed – ve veřejném zájmu, a přitom současně vyrovnávaly handicapy těch, kteří nedokáží využít výhod nových možností digitálního věku.

„Kdo, když ne my a kdy, když ne teď?“

Mobilní web programovatelný audio /video player

Již dnes existují aparáty, kombinující GPS lokalizaci s GSM telefonem a tím orientaci uživatele v "mobilní mapě města". Tato aplikace je jen "zlidštěním" jiné -- Orwellova Velkého Bratra. Stejně jako já lokalizuji sama sebe v terénu a pomocí softwarové mapy se v něm orientuji, se stejnou přesností může někdo lokalizovat a také již dnes lokalizuje mne... Jiné aplikace propojují GSM telefon s klávesnicí a připojením k internetu (prozatím WAP, někdy už kompatibilní internet browser) v mobilní computer, jiné zase s digitálním fotoaparátem či videokamerou, a to jak černobílou, tak i barevnou. Utočí se na samou podstatu mezilidské komunikace? Budeme spolu komunikovat již jen pomocí digitálních rozhraní? Naše děti nás explozivní intenzitou používání krátkých textových zpráv SMS překvapily. Nemile... Taháky na wap stránce (dostupné pro žáčka základní školy pomocí rozhraní jeho mobilního telefonu (a dostupná za komerčních podmínek i pro spolužáky -- to je jedna z prvních rozšířených C2C aplikací. Naznačuje trend, kudy se budou technologie ubírat též... Kapacita paměťových prvků i jejich cena se limitně blíží hranici, za kterou nebude problémem nahrání několika GB dat v "obrazovkovém rozlišení" do tohoto mobilního zařízení (1-20 GB paměťové karty).

Cena profesionálních zařízení na záznam zvuku v digitální kvalitě je již dnes v řádech deseti tisíc Kč, u obrazu o řád víc. Kde zůstala bariéra profesionálů? Kde zůstala investiční náročnost televizní reportážní techniky? Kde zůstala investiční náročnost rozhlasové techniky a jeho (v historii přirozený) monopol? Dnes, na počátku nového tisíciletí je možno říci, že klasická média - tak, jak je známe - jsou mrtva. Je to ale pravdivé tvrzení? Možná ano, možná ne. Technologie osvobodily jedince od závislosti nad (kontrolovanými a kontrolovatelnými) zdroji, distribuující informace.

„Nikdo už dnes nemá monopol. Na pravdu, ani na lež.“

Emancipace informačních toků způsobily změnu trhu tak nenápadně, že většina institucí si ani neuvědomila, že se stala (nebo vbrzku stane) zbytečnými. Neuvědomili si to ani jejich koncesionáři či investoři, neuvědomili si to ještě ani politici. Informace „se osvobodily“ a pokud mediální instituce (které ještě dnes na trhu působí s doznívající převahou investic) zásadně nezmění své chování – na koncepční, standardizační, analyticko-syntetická, překladová a distribuční pracoviště s multimediálním obsahem, určující trendy a integrující tradici s novými možnostmi, tyto instituce „zemřou“. Někteří již to chápou a nenápadnými akvizicemi skupují a podmaňují si tržně úspěšné, mladé a dynamické firmy. Činí tak po důkladné analýze, jako strategickou investici. Chce Český rozhlas zachovat svou pozici u veřejnosti a svou potřebnost, či o ni přijít - definitivně a nezměnitelně?

Dochází k intenzivnímu prorůstání všech digitálních záznamových, přenosových a interpretačních technologií a jediným výsledným formátem bude pravděpodobně po mnoha vývojových mezistupních multifunkční bezdrátová mobilní komunikační jednotka s jednotným kontinentálním ID, umožňující záznam i obousměrnou komunikaci datovou, zvukovou i obrazovou. Je hrozbou nebo „požehnáním“? Přinesou tyto technologie rozhlasu zánik, nebo „vzkříšení“? Na tyto otázky nelze odpovědět ihned, lze a je nutno na ně ale odpovědět tehdy, když jsme si vědomi sociálních a ekonomických souvislostí rozvoje technologií. Je nutno též negovat jejich negativní vlivy na minimum a maximalizovat vliv pozitivní. Pro netechnicky orientované malý příklad: Vlastníte mobilní telefon, který naprogramujete na personalizovaný rozhlasový program ráno, tv-bleskové zprávy přes den a večer vám nabídne přímý přenos koncertu z 300 km vzdáleného sálu. Sedíte přitom na chalupě u ohně a do sluchátek vám zní Wagner...Připadá vám to jako fantazie? A proč by to vlastně nemohla být realita?

"Total Media" - small-office/home-office IDEO --SAMSUNG

Převaha tradičních distributorů informací již dnes není v kvalitě signálu, jejich převaha by měla být a musí být v převaze obsahu, v kvalitě a komplexnosti jeho zpracování. V intelektuálním potenciálu lidí, v multiplikačním efektu jejich integrování do jedné instituce. V množství, kvalitě a vynalézavosti zpracování informací.

"Informační věk -- knowledge society -- klepe na dveře. Slyšíte?"

V Českém rozhlase (oproti České televizi) doposud absentuje komplexní programově-technologický výhled do budoucnosti. V době, kdy dochází k rychlým změnám ve společnosti a k ohromujícímu vývoji technologií, je to přinejmenším varující. Je třeba hledat možnosti (a internet je pouze jednou z nich) které ČRo umožní poskytovat veřejnosti služby i za pět, neřku-li deset let.

2.3 Dosavadní vývoj internetu v Českém rozhlase

Počátky internetu v ČRo se podobaly počátkům  internetu v kterékoliv firmě. Prvotní nedůvěru a tápání vystřídalo znechucené poznání nutnosti, provázené obsahovými rozpaky. V první fázi byl internet vnímán jako okrajová záležitost, ve druhé fázi jako záležitost PR komunikace. Přelom, který reflektoval nejen potřeby ČRo a veřejnosti, ale také světové trendy, nastal v roce 1999, kdy se z podnětu M. Bobka začalo jednat o zřízení divize Internet v Úseku programu - konečně tedy i ČRo začal být akcentován obsah a služby poskytované veřejnosti prostřednictvím internetu. Na základě zkušeností šéfredaktora s řízením stanice Praha začal vývoj klíčového produktu – redakčního systému, integrujícího do sebe prvky archivu, prezentace příspěvků a automatických datových toků sdíleného zpravodajství. Vývoj šel nicméně rychleji, než kdo v ČRo čekal.

„Technické inovace jsou vždy ve veřejném zájmu. Kdo není veřejnost?“

Divize Internet, která vznikla k 1. lednu 2000, postupně na doméně www.rozhlas.cz vybudovala rozsáhlý komplex internetových stránek, řízených centrálním systémem. Lze je schematicky rozdělit do tří okruhů:

• stránky stanic - měly by být věnovány především propagaci programu
• tematické stránky - přinášejí obsah vysílání transformovaný do multimediální podoby i původní materiály
• projektové stránky - jsou věnovány buď jednorázovým projektům (Sokoli v srdci velkoměsta, Africká odysea, Mládě milénia) anebo dlouhodobým projektům zaměřeným na specifické skupiny návštěvníků
• Self-promo, PR a technicko-informační stránky

Všechny tyto stránky jsou (a nebo budou) intenzivně provázány, takže např. příspěvek na tematické stránce odkazuje na web příslušné stanice a pořadu. Postupně probíhá převádění stránek do jednotné struktury a nové grafické podoby. Komplex internetových stránek Českého rozhlasu se přes všechny (očekávané i neočekávané) potíže růstu začíná stávat významným hráčem na českém internetovém trhu. Šestinásobný (!) nárůst návštěvnosti serveru www-ext ve srovnání března a dubna 2001 není třeba komentovat.

Pro tvorbu stránek v nové grafice je využíván redakční systém Českého rozhlasu (RSCR) vyvíjený na základě strategie a zadání divize Internet. Byl navržen jako univerzální, s otevřenou architekturou – splňuje možnosti rozšíření o další moduly, inovace, změny, modifikace jednotlivých stránek. Využívá technologie XHTML, a tak splňuje nejnáročnější kritéria daná mezinárodními standardy konsorcia W3C a normami ISO. Bezpochyby jde o perspektivní aplikaci se šancí na širší uplatnění ve veřejné správě či dalších médiích. Je potěšitelné a je ukázkou strategického myšlení divize Internet, že mezi záplavou improvizací v oblasti redakčních systémů vznikla robustní, progresivní a perspektivní aplikace, navíc na perspektivní platformě open source. Dnes se může opřít vývoj tohoto systému o komunitu pro věc zapálených vývojářů, kteří nedělají svou práci pouze „pro peníze“, ale pro samotný význam toho, co vytvořili. Kdykoliv na jejich práci mohou navázat další týmy, ať již v jiných institucích, či kdekoliv ve světě.

Z dlouhodobého hlediska je hlavní výhodou RSCR vedle jeho otevřenosti především to, že posiluje integraci Českého rozhlasu, podporuje corporate identity celé instituce, nikoliv jednotlivé redakce, webu, stránky... Příspěvek vložený do redakčního katalogu je možné zobrazit na libovolném webu - např. zpráva ČRo 1 Radiožurnálu může být vedle zpravodajské stránky zobrazena na portálu Českého rozhlasu a současně např. na webu regionálního studia. V jiném pohledu se objeví jako tematická zpráva. Je ale nutno posilovat spíše image instituce nebo jednotlivých stanic?

„Čerta lze vyhnat pouze ďáblem,
globalizaci a integraci lze čelit pouze globalizací a integrací.“

Na mediálním trhu již řadu let probíhá intenzivní integrační proces. Jednotlivá média se spojují do sítí, sítě jsou propojovány tematickými syndikáty či začleňovány jako mediální akvizice globálních investičních skupin. Mění se i struktura informací, které jsou zprostředkovány. Kontinuitu času nahradila fragmentovitost a neurčitost „infotainmentu“.

Původní představa, na základě které byl redakční systém i vyvíjen, byla taková, že redaktoři z jednotlivých stanic budou vkládat příspěvky do katalogu a že veškerá další práce (zredigování příspěvku, jeho multimedializace, maximální zhodnocení vystavení v různých segmentech webu) bude úkolem zaměstnanců divize Internet. Faktem ale je, že na některých stanicích ČRo došlo k rozvoji paralelních struktur a k prosazování odstředivých tendencí, které mohou vést nejprve k obsahové, poté strukturální a posléze i technické separaci stanic - a tedy ke ztrátě konkurenceschopnosti a nesmírnému mrhání prostředky koncesionářů. Omezený rozpočet divize Internet navíc neumožnil plně realizovat všechny představy, které stály na začátku vývoje redakčního systému.

„Cíl je vždy vpředu. Otázkou zůstává, kde stojíte vy.“

V uplynulém období byl položen vynikající základ pro rozvoj internetových stránek Českého rozhlasu, je ale nutné postupovat dál. Programová nabídka nových technologií ve službách ČRo musí být přesvědčivá a atraktivní – poznání musí vycházet z analýzy. „Nepřítel“ média veřejné služby není komerční vysílání, ale nedostatečný rozhled, duševní lenost a sebeuspokojení. Nemá smyslu provozovat „krysí“ závody s komercí, jestliže základní cíl a východiska médií veřejné služby je jiný. Nekomerčnost ještě neznamená neatraktivní obsah. Je třeba souběžně vnímat investiční možnosti populace a vnímat nutnost poskytování obsahu všemi stávajícími kanály - analogovým vysíláním, digitálním vysíláním, internetovým vysíláním i interaktivními mobilními technologiemi.

Jen tehdy bude ČRo plnit své poslání, jestliže se neobrátí zády k těm, kteří nedokáží „držet krok s dobou“. Je třeba současně posilovat korporátní myšlení – neakcentovat v marketingové strategii vizuální či programové odlišnosti mezi jednotlivými stanicemi více, než je to nutné, ale posilovat image instituce samé – neboť ona je nositelem poslání veřejné služby. Posílení celkové sledovanosti a celkového podílu na trhu má přednost před „vnitropodnikovým“ soutěžením o diváka a akcentem na doznívající silné postavení některých stanic. Posílení multiplikačního efektu „sítě“ stanic a programových okruhů může být tou nejcennější devizou a odlišností od komerčních stanic. Bylo by trestuhodné jí nevyužít.

Vedle rozhodného potlačení odstředivých tendencí uvnitř jednotlivých redakcí a regionálních studií je třeba začít vystavovat podstatně více "obsahu", rozvíjet zvukový obsah, vybudovat weby určené specifickým menšinám, propojit redakční systém s ostatními informačním systémy Českého rozhlasu a věnovat se aplikovanému výzkumu a nasazování nových technologií..

„Překážky na cestě musí být výzvou k tvořivosti, ne ke zničení cesty“

Byť jen dílčí naplnění výše popsaných záměrů je ovšem zcela iluzorní v situaci, kdy nejsou jasně stanoveny kompetence, kdy divize Internet je ze strany vedení ČRo pouze trpěným oddělením s nedostatečným rozpočtem a personálním obsazením, kdy ve vedení ČRo není zájem podívat se do budoucnosti a když ne předjímat, tedy alespoň reflektovat společenské i technologické trendy. Přitom ČRo by měl stát v čele a určovat své strategické zájmy, ne se nechat jinými vláčet po současných klikatých cestách od lampového rádia k multimediálnímu přenosnému terminálu...

Přitom každodenní řešení drobných starostí ubíjí iniciativu:

• Malé či nevyjasněné kompetence. Divize Internet může stanice nanejvýš žádat o spolupráci a naopak je neustále nucena plnit nekoncepční požadavky. Dochází tak ke zbržďování rozvoje, mrhání lidskou prací, zájmem i finančními prostředky.
• Nedostatek prostředků (blokuje rozvoj poskytování zvuku, ale i stránek vůbec, nemluvě o nasazení nových technologií, propojení informačních systémů, akvizicích existujících webů apod.), nedostačující personální obsazení, zoufalé technické vybavení nejen na perifériích (v regionech) ale i v centru
• Dezintegrační snahy a nízká míra spolupráce podpůrných oddělení
• Nízká informační gramotnost zaměstnanců ČRo
• Malá podpora ze strany vrcholového managementu
• Zastaralý organizační a řídící model Českého rozhlasu,
• personální a finanční předimenzovanost řady organizačních jednotek
• Chybějící koncepce rozvoje IT v ČRo a především chybějící vize rozvoje ČRo v dlouhodobém horizontu (dokonce ani není jako priorita stanovena), včetně konkrétních obsahově-technologických změn v souvislosti s digitálním vysíláním.

Nejjednodušším a nejrychlejším řešením je:

• Centralizovat tvorbu internetových stránek do divize Internet (nikoli pouze formálně, ale fakticky) a poskytnout jejímu vedení příslušné kompetence.
• Podstatně zvýšit rozpočet divize a posílit ji personálně.

Nejjednodušší a nejrychlejší řešení může být vyhovující, nemusí být ale nutně nejlepší. V rámci výše nastíněného řešení by patrně nadále docházelo ke kompetenčním sporům a především - Český rozhlas by se nadále "valil kupředu se zavázanýma očima". Jinými slovy, nadále by s velkým zpožděním reagoval na společenské i technologické trendy, nadále by postrádal informace a zkušenosti, které by mu umožňovaly definovat a realizovat vize budoucího vývoje.

2.3 Krok do třetího tisíciletí

"Český rozhlas potřebuje internet nikoli pouze pro tuto chvíli, ale především pro budoucnost."

Eyemodule2 Handspring Visor multimediální plug-in based PDA s webcamemerou Mini-movie, GPS, bezdrátovým telefonem, modemem, webradiem, MP3 playerem a nadstandardní pamětí Handspring – IDEO

Od původního pasivního využití technologií, převážně sběru, primárního zpracování a administrace dat velmi razantně expanduje do prostoru, který skýtá takřka neomezené možnosti nejen ke komunikaci, ale především kreativního ztvárnění jejích forem pro potřeby cílových skupin, klientů a individuálních uživatelů.

• Musí být schopen pružně reagovat na změny ve společnosti.
• Potřebuje se technologicky neustále modernizovat.
• Musí vzdělávat své zaměstnance.
• Tvorba www stránek, používání e-mailu, stejně jako tradiční prezentace produktů a služeb se musí stát i běžnou součástí corporate communication.
• A především, ČRo musí být plný vizí, jak co nejlépe plnit své úkoly, nehnat se za poslechovostí za každou cenu, ale všemi silami a za použití všech dostupných technologií usilovat o to, aby oslovil všechny, kdo ho potřebují nebo potřebovat mohou.
• Musí se dokázat identifikovat se svými posluchači či čtenáři v oblastech, kde komerční média selhávají. Musí diverzifikovaností svého vysílání i internetovými stránkami vyhovět nejnáročnějším kritériím kvality obsahu i formy zpracování. Musí ctít a kultivovat jazykové prostředí, rozvíjet český jazyk i jazyky minorit.

Český rozhlas má čtyři hlavní úseky - programu, komunikace, techniky a ekonomicko-správní. Všechny řeší především problémy dne, měsíce, roku. Chybí ale úsek, který by byl investicí do budoucnosti - Úsek strategického rozvoje.

2.3.1. Nebýt nikdy druhý

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“

Český rozhlas by učinil skutečný, nikoli pouze proklamativní, krok do třetího tisíciletí, kdyby divizi Internet transformoval do Úseku strategického rozvoje, který by v sobě zahrnoval čtyři složky:

• ČRo ONLINE: oddělení multimediálního obsahu - internet
• ČRo TRENDY: oddělení sociologického výzkumu
• ČRo HITECH: oddělení pro výzkum nových technologií
• ČRo EDUCA: vzdělávací oddělení.

PDA CRUSOE Webslate Bezdrátově připojený pen-handheld s multimediálními schopnostmi (webcamcorder, DVD player, audio recording, webbrowser, e-mail client) TRANSMETA – IDEO

Ze všech pohledů jde o řešení nejlogičtější. Povýší se význam internetu a propojením s výzkumem a vzděláváním vznikne organizační jednotka, která nejen bude Českému rozhlasu poskytovat cenné služby ve virtuálním prostoru, ale především mu umožní překročit z jedné etapy do druhé - z etapy, kdy se stavěly sloupy s vysílači, do etapy, kdy je svět totálně propojen kabelovými i mikrovlnnými sítěmi.

S tím souvisí i restrukturalizace celého ČRo. I z vnějšího pohledu jsou některé organizační jednotky silně naddimenzovány, kompetence a zodpovědnost jednotlivých oddělení nejasně vymezeny a výkonnost těchto pracovníků tím pádem obtížně objektivizovatelná.

2.3.1.1. Finanční náročnost a personální řešení

Nelze zastírat, že zřízení Úseku strategického rozvoje by bylo krokem velmi náročným, a to organizačně i finančně.

Český rozhlas on-line (odd. multimediálního obsahu) by měl mít v každé stanici nejméně jednoho odborného pracovníka editora, technického redaktora a reportéra s multimediální kvalifikací. měl by pohltit „redakce“ existující na ČRo 1 - Radiožurnálu a v Radiu Praha, web-editory ostatních, měl by mít tým nejméně deseti dalších redaktorů v centru a mnoha odborných spolupracovníků-externistů. Jeho provoz by mělo zajišťovat několik programátorů, několika grafiků a fotografů. Měl by disponovat adekvátními prostředky na nákup technologií a jejich provozování a v optimálním případě na akvizice existujících serverů s perspektivním obsahem. Jeho roční rozpočet by měl činit minimálně deset procent rozpočtu ČRo ročně. To je jistě velká suma, je třeba si ale uvědomit, že i v České republice je mnoho serverů, do nichž jsou ročně investovány desítky (a do některých i stovky) miliónů korun - a svým významem jsou na stejné úrovni, jako některé ze stávajících tematických stránek Českého rozhlasu.

Investiční strategie by měla respektovat trend, který se ČRo rozhodl prosazovat již zřízením divize Internet – nebýt nikdy druhý.

2.3.1.2. První etapa: konstrukce, která je schopna přežít

• Tvorba obsahu pro stanice předpokládá práci nejméně jednoho editora pro jednu stanici, a to včetně regionálních - minimálně tedy 13 osob za předpokladu, že pracovníci stanice zadávají podklady do katalogu RSCR stejně, jako odbavují pořady
  Kvalifikace: redaktor-reportér, editor, grafik, digitální foto, audio
• Zajištění základního zpravodajského obsahu předpokládá práci nejméně 8 redaktorů
  Kvalifikace: redaktor-reportér, digitální foto, audio, jazyky
• Příprava 10 tematických stran musí zajišťovat nejméně 5 redaktorů, včetně technických.
  Kvalifikace: dramaturg, redaktor, editor, grafik
• Příprava 10 specializovaných stránek – (ve spolupráci se stanicemi (redaktory pro stanice) a externisty) mládež, děti, slepci, menšiny; včetně internetových rádií - nejméně 10 redaktorů.
  Kvalifikace: redaktor, editor, grafik
• Zázemí musí tvořit nejméně 5 programátorů (údržba serverů, vývoj jednodušších aplikací a funkcionalit systému, zavádění nových technologií), 3 grafici (FLASH, Photoshop, CSS), 1 fotograf a podpůrné složky (alespoň 4 produkční, 1 ekonom, 1 sekretariát, 1 asistent – komunikace s návštěvníky stránek).
• Intranet: 1 editor + 1 help-line
• Vzdělávání: 2 školitelé (1 ECDL, 1 www)

Rozpočet: 120 MKč pro první a nejdůležitější rok, 90 MKč po roky následující.

2.3.1.2. Druhá etapa: rozvoj obsahu

• specializované tematické stránky
• Menšiny, komunity
• romské stránky
  bilinguální čes. + rom., včetně česko romského slovníku s výkladem a gramatikou, historie, sociální poradny, chatu atd.
• feministické stránky
• sexuální minority
• handicapovaní
  slepci, nepohybliví – stránky se specielním rozhraním pro čtecí zařízení na Braillovo písmo, sociální, právní a psychologické poradenství, kontaktní servis, technologický servis, asistenční služba – call centrum
• senioři
  důchodci - speciální rozhraní stránek s větším písmem, jednodušší navigací a tématickými výběry, annonce na stanicích, self-promo, retro programy, virtuální komunity, asistenční služba – call centrum
• malé děti
  Představa, že internet a multimédia jsou věcí mládeže v pubertálním věku, je zcestná. První zkušenosti získávají dnešní děti ve věku 4 – 6 let, s přechodem do ZŠ se během dvou let stávají plně informačně gramotné. Ve věku 13 – 15 let získávají profesionální návyky a zapojují se do výzkumu a vývoje aplikací a systémů. Specializované stránky s rozhraním pro nečtoucí děti (< 6 let) jsou strategickou investicí do budoucích příjemců produktů média veřejné služby, strategickou investicí do jejich vzdělání, do budoucnosti.
• školství
  speciální vysílání a aplikace pro žáky základních škol a studenty škol středních – ve spolupráci se školami a v metodické spolupráci s Ministerstvem mládeže a tělovýchovy
• internetové rádio pro teenagery
  kultura, poznání, možnosti vzdělání (univerzita nanečisto), uplatnění (trh práce), drogová prevence, idoly
• Oddělení nových technologií
  3 specialisté na technologie digitálního vysílání, internet, technologické rešerše ICT
• Sociologický výzkum
  3 sociologové (člověk a nové technologie, multimediální komunikace, chování ve virtuálním prostoru)
• Vzdělávání zaměstnanců
  7 školitelů, 3 pedagogové-metodici metodická příprava studijních programů, skripta on-line, napojení na E-learning a ExecuTrain Virtual Campus, příprava vlastních kurzů rozhlasové a multimediální žurnalistiky ve spolupráci s odbornými katedrami univerzit, spolupráce na školení informační gramotnosti pracovníků ČRo

Rozpočet: na rozšíření stávajících a obsazení dalších oddělení navrhovaného úseku by bylo podstatně nižší a jejich úhrnný rozpočet by neměl překročit v průběhu následujících tří let 30 MKč ročně.

2.3.1.3. Cílový stav 2005

Multifunkční komunikační headset Unex – Dynatech – IDEO

• rozšíření portálu ČRo na minimálně 50ti násobek stávajícího obsahu a minimálně 200násobek návštěvnosti stránek, propojení některých větví tohoto portálu na sdílené informační zdroje ostatních veřejnoprávních mediálních institucí, vzdělávacích a informačních služeb státu.
• plná integrace standardů pro výměnu informací a metadat (XHTML) nasazení výměnných aplikací B2B i B2C,
• samostatná tvorba vzdělávacích a infotainmentových aplikací a jejich poskytování v rámci dalších portálů pomocí výměnných aplikací B2B,
• vyšší motivace a flexibilita pracovníků ČRo při práci s informačními technologiemi
• vyšší kvalifikace, plná informační gramotnost pracovníků ČRo do roku 2005 na úrovni evropského certifikátu ECDL - bude vyžadováno i jako obecný standard kvalifikace úředníka ve veřejné správě a školství
• z této kvalifikace vzešlá vyšší produktivita práce, kvalita práce, samostatnost a zastupitelnost každého redaktora. Cílem je setřít rozdíl mezi současným stavem - samostatným odbavením pořadu redaktorem a budoucími nároky – samostatným zpracováním v multimediálním provedení.
• Vyšší kvalita příspěvků a tím vyšší a komplexnější informovanost čtenářů i posluchačů – splnění základního cíle média veřejné služby

2.3.2. Požadavky na konektivitu a předpoklad řešení

Předpokladem k rozvoji a koncepční činnosti výše popsaného úseku je třeba řádové posílení konektivity a propojení technologického vývoje do aplikační fáze.

Stávající připojení v řádech jednotek megabitů se jeví jako naprosto nedostatečné a neperspektivní z hlediska budoucího provozu. Považuji za ideální napojení veřejnoprávní instituce – Českého rozhlasu – na – téměř veřejnoprávní – akademickou síť CESNET TEN 155 (155 Mbs) či CESNET 2 (2500MBs) s perspektivou vlastních přípojných bodů v sídlech krajských redakcí a na centrále v Praze. Stávající rozvoj sítě CESNET 2, její konektivita na Evropu i zámoří dává záruku kvality i příznivé ceny (poměr cena/výkon je jednoznačně ve prospěch neziskového sdružení, provozující akademickou síť). Alternativou k tomuto řešení je přechod k Českému Telecomu za zvláštních podmínek pro strategické klienty.

„Standardy dneška jsou novinkami včerejška a neměly by přežít zítřek“

V současné době je budova ČRo na Vinohradské řídě připojena na síť KPNQwest kapacitou 2Mbs v Praze a 256kbs v regionech - za cenu komerční. Po přechodu na CESNET by tak propustnost sítě vzrostla (při řádově stejných nákladech) na 155násobek, či dokonce na 2500 násobek, v případě většiny regionů pak na 10000násobek (meziměstské okruhy 34 Mbs, 155 Mbs a 2,5 Gbs).

Český rozhlas by se mohl stát významným podílníkem na vývoji a rozšiřování této sítě, podílet se na strategických aplikacích v jejím rámci a přispívat k vývoji produktů v oblasti audio i dalších oblastech. Jeho působení zde by se bohatě zúročilo mj. i v budování „developer community“, která se sdružuje okolo pokrokových a převratných technických řešení jako společenství dobrovolných spolupracovníků. Tvůrčí potenciál této komunity by zabezpečoval neustálé podněty akademické obci k trvalejšímu sepjetí s reálnými, viditelnými projekty a stejně tak Českému rozhlasu neustálé podněty a inovace. To vše mimo komerční sféru, v prostředí „open source“.

2.3.3. Bezpečnost dat i aplikací

Současný bouřlivý vývoj se projevuje i negativními průvodními znaky: bezpečnostními nedostatky software, rozvojem informační kriminality a z toho plynoucí neustálou nutností věnovat bezpečnosti dat v sítích pozornost. Být schopen se bránit útoku znamená přežít – toto pravidlo platilo před 150 lety na Divokém západě a platí dnes v kyberprosotoru znovu. Většina provozovatelů informačních systémů nevěnuje této problematice dostatečnou pozornost či nedisponuje dostatečnými technologickými znalostmi i dostatečně účinnými organizačními mechanismy, aby byla sto čelit koordinovanému útoku při zachování funkcionalit systému. Způsoby obrany jsou různé – od totálního oddělení systémů interních od externích až po totální uzavření celého systému. Existuje ale i jiné řešení – důsledný bezpečnostní audit lde metodiky a standardů ISO – ISO/IEC JTC1, investice do HW i SW technologií firewallu, permanentní bezpečnostní monitoring a periodické kontroly. V neposlední řadě pak zálohování, které by zkrátilo výpadek při úspěšném útoku a přitom zachovalo maximum nepoškozených dat.

Doporučené kroky pro vedení ČRo:

• Pověřit ředitele Úseku programu převedením pracovníků stanic, kteří se věnují přípravě internetových stránek, do stávající divize Internet.
• Pověřit ředitelku Ekonomického úseku, aby ve spolupráci s vedením ČRo navrhla takovou restrukturalizaci rozpočtu pro rok 2002, která by umožnila reorganizaci divize Internet do Úseku strategického rozvoje.
• Pověřit ředitele Úseku techniky, aby připravil návrh dělby pravomocí mezi Úsekem strategického rozvoje a Úsekem techniky, případně převedení pracovníků, jejichž činnost bude spadat do Úseku strategického rozvoje. V návaznosti na detailní koncepci Úseku strategického rozvoje pak připravit a zabezpečit posílení konektivity a další technické podmínky pro provoz úseku.
• Pověřit ředitele Úseku komunikace, aby připravil návrh dělby pravomocí mezi Úsekem strategického rozvoje a Úsekem komunikace, případně převedení pracovníků, jejichž činnost bude spadat do Úseku strategického rozvoje.
• Pověřit šéfredaktora divize Internet, aby připravil detailní koncepci Úseku strategického rozvoje, navrhl strukturování jeho rozpočtu, postup při personálním obsazování a aby začal připravovat faktické zřízení úseku.
• Pověřit příslušné pracovníky připravit změny v organizační struktuře ČRo s ohledem na vznik Úseku strategického rozvoje od 1. 1. 2002, dále připravit podle návrhu vedoucího Úseku strategického rozvoje dohody s vybranými strategickými partnery o sdílení obsahu i vzájemných vztazích tak, aby nedocházelo k dublování technologického vývoje a technologické roztříštěnosti, neefektivnímu vynakládání prostředků koncesionářů či neefektivní konkurenci veřejnoprávních médií.

Závěr

Český rozhlas stojí před závažným rozhodnutím. Rozhodnutím, zda do třetího tisíciletí vstoupí jako outsider z minulé epochy, anebo jako sebevědomá instituce veřejné služby, která se podílí na určování trendů.

Transformace divize Internet do Úseku strategického rozvoje, který vedle stávající divize Internet bude zahrnovat přinejmenším výzkumné oddělení sledující technologické i společenské trendy a oddělení vzdělávání, úseku, který do Rozhlasu přinese nesmírně potřebné vize budoucího rozvoje a bude se podílet na zavádění nových technologií, by bylo tou nejlepší investicí a z dlouhodobého pohledu tím nejlepším řešením .

---

PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ VĚDĚT VÍC

V čem se liší internetová žurnalistika od té „papírové“? Především v rychlosti, s jakou se informace šíří, v nutnosti vnímat fenomén i technologii internetu v její svébytnosti, dané hypertextovým členěním textu. V nárocích na přesnost, sdělnost a atraktivnost, jaké klade na autora, redaktora i čtenáře. V interaktivitě, s jakou tato technologie umožňuje zpětnou vazbu – verifikaci kvality i atraktivity. Pravidla pro žurnalistiku se nezměnila, ačkoliv současná podoba médií, právě díky interaktivitě, mnohdy poklesla na podbízení se stále větší čtenářské obci a jejím proměnlivým zájmům. Multimedialita současné žurnalistiky však postavila tvůrce před daleko složitěji strukturovaný vztah autor-čtenář. Čtenář se mnohdy stává spoluautorem výsledného produktu, jeho podobu ovlivňuje svým chováním na serveru a modeluje svými poznámkami či komentáři, autor či redaktor je nucen k oboustranné komunikaci v reálném čase. Informace stárnou již v okamžiku vzniku, o prestižní prvenství v informování čtenářů rozhodují minuty či vteřiny. Formy komunikace tak ovlivňují i obsah. Jazyk i větná skladba se stává prostším, přímočařejším, úsečnějším. Emoce není nutno popisovat slovy, daleko výmluvnější je grafika či filmový či zvukový záznam. Z monologu médií včerejška se stává dialog dneška. K lepšímu?

Uživatel informace – náš zákazník, náš pán

Internet způsobil změnu vnímání informací. Z posluchače, čtenáře či diváka se stává uživatel informací. Významový posun je zřejmý. Posluchači nestačí již jakákoliv informace, vyžaduje její formální i obsahovou bohatost. Poprvé dostává možnost s informacemi pracovat on-line, skládat jednotlivé informační prameny a zdroje ve virtuálním prostoru a v minimálním čase. Nikdo již nemá monopol na informaci, nikdo již nedokáže informace blokovat či zkreslovat. Verifikace informace se dá provést v případě potřeby z desítek zdrojů, často velmi vzdálených a tudíž i neovlivnitelných. Stále více platí, že před pravdou se neschováme – ať již je jakákoliv. Uživatel se stal pánem na trhu s informacemi. Kdokoliv se může stát tím, kdo přinese převratnou informaci komukoliv dalšímu. Žurnalisté profesionálové se tak ocitají v tvrdé konkurenci s amatéry či úplnými laiky. Realita a její popis či komentování se stává sociálním fenoménem, ovlivňuje stále větší množství občanů. Po dvou tisících letech se s internetem vrací antická polis  – prostor pro ovlivňování věcí veřejných každým občanem.

Globalizace informací – překonávání prostorových a časových bariér

Žijeme, ať se nám to líbí či ne, ve světě poznamenaném ahistoričností a fragmentálností. Žijeme tady a teď a málo se zajímáme o to, co bude zítra či co bylo včera. Internet nevnímá „historii“, nepodporuje ji. Podporuje přítomnost v globálním rozsahu. Současnou bariérou je pouze jazyková nevybavenost většiny čtenářů a tím i omezenost internetových zdrojů.

Technologická progresivita, pokrok a inovace – informační gramotnost

Ačkoliv je komerční používání internetu již delší dobu známo a využíváno, pro řadu lidí se stále jedná o relativní novinku. Nový typ služeb, který svou šíří překračuje klasické informační portály a slučuje na jedné straně klasické formy s novými způsoby komunikace, to je důvod ke smělému startu s označením - novinka.

Infotainment a interaktivita – trend k bulvárnosti?

Forma sdělení musí zůstat při zachování všech kladných atributů žurnalistiky zároveň jistým způsobem zábavná - atraktivní. Nelze ale slevovat z kvality. To klade na internetového žurnalistu stejné nároky, jako na spisovatele knih. Jak upoutat (aby si zákazník knihu koupil – resp. čtenář na článek klikl a přečetl si nejen stručný sumář, ale plnou verzi) a přitom titulky či perex nesklouzly k bulvárnosti... Interaktivita, při které čtenář reaguje na článek přímo, je dalším specifikem internetu, srovnatelné pouze s telefonní on-line diskusí v rámci rozhlasového pořadu. Další možnosti pro interakci jsou např. hodnocení příspěvku, ankety, kvízy (s následným sociologickým vyhodnocováním v redakci), chat – on-line dialog s osobnostmi a hosty redakce, čtenářské hodnocení (1-5), zasílání „digestu“ jednotlivých rubrik, témat či celého periodika, odesílání článku či odkazu dalším uživatelům internetu.

Jednoduchost a přehlednost – trpělivostí se nesmí plýtvat

Ačkoliv se jedná o veliké množství dat, je nutné uživateli zprostředkovat jen malou část. Ta musí být provedena s maximální pečlivostí a díky dokonale promyšlené navigaci a střízlivému designu se uživatel v žádném okamžiku neztratí mezi informacemi. Je nutné přizpůsobit tvorbu limitům, které kladou existující běžně rozšířené systémy a rozhraní, kterými uživatel informací k nim přistupuje. Týká se to mj. kompozice „na obrazovku“ – formát monitoru – tak, aby čtenář byl nucen co nejméně „listovat“ (posouvat text , přesahující formátem monitor). Ačkoliv není internetový žurnalista omezován rozsahem textu, měl by mít na paměti ergonomická omezení, daná rychlostí čtenářova připojení (a tím rychlostí načtení informace na obrazovku včetně všech grafických prvků), jeho trpělivostí se čtením dlouhého, obsahově či graficky nečleněného textu a zájmem, který konkrétnímu příspěvku věnuje. Internet změnil svět informací od „logického, historického“ členění (úvod – stať – závěr) k meta-informačnímu (meta-informace = informace o informaci) členění , které umožňuje využít interaktivního vyžádání informací (titulek, perex / “flash“ – hlavní text + odkazy – vysvětlivky / poznámky / podrobnosti + širší kontext informace). Hlavní informace je tedy nutné shrnout na začátku tak výstižně, aby čtenář pochopil podstatu příspěvku už jen z přečtení perexu. Perex ho tedy musí informovat o obsahu článku.

Hypertext – logika moderní doby

Jeden z důvodů informační expanze internetu je kontextová práce s odkazy. Nejen propojení v rámci jednotlivých příspěvků či archivů redakcí Českého rozhlasu, ale i odkazy na externí autoritativní zdroje informací (ČTK, Reuters, CNN, ABC, apod.) vytváří z tohoto místa jedinečný start pro každého, kdo hodlá být lépe informován.

Systém odkazů umožňuje naprosto jiné strukturování textu, poskytuje možnost postupovat „od obecného ke konkrétnímu“ dle zájmů a informovanosti čtenáře. Odkaz může být jak textový, tak i multimediální – může obsahovat zvukový, obrazový či filmový záznam, případně aplikaci virtuální reality.

Zpravodajství a publicistika – základní stavební kámen

Zpravodajství – zprostředkování pravdivých a co nejúplnějších informací o událostech a jejich významu pro společnost je a zůstane základním stavebním kamenem každé seriózní mediální instituce. I takové instituce, jakou je Český rozhlas. Od elektronické podoby uživatel očekává stejně jako od tradičního rozhlasu přehlednou a srozumitelnou formu sdělení. Uživatel si žádá aktuální zpracované a vytříděné informace o současném světě. Klade důraz na verifikovatelné a verifikované informace, jejich objektivitu a soulad se skutečností, bez zkreslování a manipulací ze strany autora či redaktora, navíc – a tím se internetová žurnalistika odlišuje – s množstvím souvisejících odkazů a propojení na informační zdroje či encyklopedická výkladová hesla. V rámci jedné informace - např. o povstání v nějaké vzdálené zemi - je tedy nutno přinést velmi rozsáhlý poznámkový aparát. O historii, zeměpisu, ekonomice, politickém uspořádání – až po satelitní snímky či mapy. Obsahová kritéria hrají daleko významnější roli, než dříve. Dnes již neočekáváme odpovědi od klasických „foliantů“ encyklopedií, odpověď hledáme v Síti. A obvykle ji také najdeme.

PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ VĚDĚT JEŠTĚ VÍC

V NONPROFITNÍ SÍTI CESNET platí jiná pravidla, než při běžném komerčním provozu. Poplatek nezávisí na počtu přípojek účastníka. Zpoplatnění připojení se děje na základě podílu na konektivitě, nikoliv za objem přenesených dat či rychlosti.

I v případě naprostého přetížení umožňuje CESNET garanci konektivity minimálně 6 Mbs. Kvalita distribuovaného signálu (platí pro videosignál, pro samostatný signál audio platí minimum pro přenosovou rychlost 150kbs) při přenosové rychlosti 2 Mbs se blíží kvalitě standardního formátu VHS, kvalita signálu při přenosové rychlosti 4 Mbs se blíží kvalitě výstupního televizního signálu a při přenosové rychlosti okolo 8 Mbs lze distribuovat signál určený k dalšímu postprodukčnímu zpracování. Rychlosti komunikace mezi páteřními spoji (regiony), umožňuje on-line vyhledávání v digitalizovaném archivu, přesuny konzerv a současné vysílání streamového signálu ve více formátech umožňují dosažitelnost všech stanic jak na www, tak profesionální práci redakcí (včetně on-line přenosů).

Ceny pro účastníky jsou relativně nízké díky tomu, že provozovatelé těchto sítí:

• realizují výzkumné projekty, které získávají státní podporu, podporu Evropské unie a podporu sponzorů,
• jsou subjekty, které nejsou založeny za účelem dosažení zisku, mají daňové úlevy a jejich případný zisk je vkládán do zdokonalení sítě,
• vzhledem k rozsahu sítě dosahují při nákupech služeb významných množstevních slev,
• mají velmi stabilní účastníky a proto mohou při nákupech uzavírat cenově výhodné dlouhodobé smlouvy,
• dostávají od řady dodavatelů akademické slevy.

Náklady na konektivitu by byly od 64 000 Kč měsíčně po 512 000 měsíčně (6,2MKč ročně). Náklady za koupi a zavedení HW na streaming audia se pak pohybují v řádu MKč. Náklady na provoz (licence) streamu v různých formátech nepřekročí řád MKč/rok.

Mapa připojení sítí CESNET k 25. 6. 2001

Požadavky na pracovníky - průměrná kvalifikace

U internetového redaktora je nutná základní povědomost o technologiích internetu (HTML, XML, CSS, JAVA, PERL, ASP, PHP, VRML, FLASH), základní znalost obrazových editorů (Photoshop, GIMP), zvukových editorů a střihových programů (Premiere), základní informační gramotnost ( např. certifikát ECDL) a základní znalost jazyka HTML (Hypertext Mark-up Language) a jejich editorů (např. Homesite, HTML Notepad). Jen tak je iternetový redaktor schopen chápat veškeré možnosti, které mu publikace na internetu dává, kreativně pracovat s obsahem a vědět, jakou pomoc specialisty si vyžádat a co po něm chtít.

Internetový žurnalista nyní musí zvládat nejen práci se samotným počítačem a editory, musí umět zaznamenat digitálně obraz (digitální fotoaparát) i zvuk (digitální recorder), v počítači je editovat a opatřit vysvětlujícím komentářem a popisem ve workflow redakčního systému.

Technologická náročnost této profese ukazuje, že není možno tuto práci vykonávat „na půl úvazku“, není možno k ní používat „amatéry“. Vzhledem k absenci kvalifikovaných profesionálů (internetová žurnalistika je stejně mladá, jako expanze internetu do médií – 2 roky a začíná se teprve studovat na specializovaných středních či vysokých školách) je nutné intenzivně školit a vychovávat profesionály dle potřeb instituce. Je nutné vytvořit školicí středisko v ČRo tak, aby si během několika let prakticky všichni pracovníci osvojili nové dovednosti a byli připraveni na práci v multimediálním prostředí.

Průměrné platové nároky odborníků

Webmaster (znalost LINUX, Apache, PHP, SQL databáze, sítě)	35 000 Kč/měs.
Bezpečnostní specialista (znalost LINUX, Apache, PHP, SQL databáze, sítě, šifrování)	35 – 50 000 Kč/měs.
Art director (znalost HTML, SŠ, opt. VŠ vzdělání v oboru,  grafické programy - expertně, informační gramotnost)	35 – 50 000 Kč/měs.
Programátor aplikací (znalost DHTML, PHP, SQL, JAVA, javascript, CSS)	25 – 30 000 Kč/měs.
Editor-redaktor (znalost HTML, javascript - už., Photoshop, SŠ, opt. VŠ vzdělání v oboru, informační gramotnost)	15 – 30 000 Kč/měs.
fotograf (min. SŠ vzdělání v oboru, znalost digitální fotografie, Photoshop, informační gramotnost)	17 – 20 000 Kč/měs.
Redaktor (znalost HTML, střihu zvuku, informační gramotnost)	12 – 20 000 Kč/měs.
produkční (znalost HTML, střihu zvuku, informační gramotnost)	15 000 Kč/měs.

Vytisknout