Sněhová stovka

27. 12. 2010 / Jiří Šejnoha

Je druhý svátek vánoční. Shrabuji a odhazuji sníh. U nás na Vysočině nic divného. Ale letošní rok je sněhu opravdu nějak nad míru. A také mrazu. Venkovní teploměr ukazuje -11°C. Nevadí mi to, mám kulicha a teplé rukavice. Copak já? Doházím ten čerstvý prašan, uvařím si čaj s rumem, posadím se k televizi a pustím si čtyřiadvacítku.

To jsem tedy vážně zvědav, kolik přes včerejší noc umrzlo v Praze bezdomovců.

V Polsku jich bude ale určitě víc. Vůbec se mi zdá, že jsou letos nějací odolnější. Že by jim úředníci z magistrátu pořídili nějakou kvalitní nemrznoucí kapalinu? Fridex to zřejmě nebude, někde jsem slyšel, že je pro člověka jedovatý. I když vlastně nevím, zkusil jsem starým Fridexem otrávit kunu a neuspěl jsem. Kuna nám na zahradě pořád likviduje zeleninu. Až sleze sníh, zkusím na ní vymyslet něco fikanějšího. Řeknu vám, když se tomu zvířátku podíváte přes drátěnou mřížku sklopky pěkně z očí do očí, neublížili byste mu. Ty krásné oči, malý čumáček a sametově růžové tlapičky!

To naši bezdomovci takové krásné oči nemají. Většinou jsou pod parou, aby zapomněli, že byli kdysi lidmi. To, co z nich zbylo, jsou jen takové lidské cáry. Ani nestojí za to se tímhle lidským odpadem nějak zabývat. Kdyby chtěli skutečně pracovat, nějaká práce by se určitě našla a mohli by pak i slušně bydlet. Ale oni nechtějí. Jim se asi líbí, když vystavují svoje těla zchromlá od chlastu, protože jedině tak se jim při žebrání podaří vzbudit u ostatních lidí trochu lítosti.

Z té lítosti bude soucit a za projevený soucit se dá koupit jednou denně flaška rumu, nebo alespoň litránek krabicového vína. Nemusí a vlastně ani nechtějí pracovat, protože by potom museli státu odvádět daně a platit různá ta pojištění. Nechtějí mít ani žádný dům, protože pak by museli v zimě házet sníh jako třeba já před chvílí. Nechtějí mít ani děti, protože by se o ně museli starat a vychovávat je. K čemu? K budoucímu bezdomovectví?

Když se jim přece nějaké dítě náhodou narodí, mají ho kam dát. Stačí zajet do většího města, jsou tam ty babyboxy. Žádný problém, strčíte děcko pěkně do vyhřáté bedny, zaklapnete za ním dvířka, je tam kamera s čidlem a za chvíli přiběhne sestřička a doktoři se o něj už postarají. A třeba se dostane i do dobré rodiny a bude mít to vzdělání.

Někteří bezdomovci také měli vzdělání, ale už ho radši ztratili. Kdyby ho totiž přiznali, už by třeba při žebrání nevzbuzovali tu potřebnou obchodní lítost. Náš magistrát si s takovýma brzo poradí. Určitě je někam vystěhuje, jako třeba ty prostitutky z Perlovky. Ty kamsi odsunuli jako Němce po válce. Když to není živnost podle úředního papíru, tak co s nimi. Že to řemeslo existuje nejmíň pět tisíc let? To přece nic nedokazuje. Jenom to, že chlapi mají pořád chuť a jejich manželky večer bolí hlava. A pak jsou tady ti singlové, kteří si s tím sami neporadí.

Měl by nám magistrát říci, kam je odsunuli, třeba teď v krizi budou jejich služby za nižší ceny. Když jsou auta nejlevnější za posledních patnáct let, proč by také neměly být levnější holky z ulice? A co je to vůbec za lidi, tyhle prostitutky? Říká se, že je mezi nimi hodně cizinek třeba z "Romunska" nebo Bulharska. Nebo z Ukrajiny, tyhle holky jsou prý nejhezčí. Mají malá a pevná prsa, jak z Šolochova románu Tichý don. Ale pospěšte si, dlouho jim ta jejich krása nevydrží.

Prý také narazíte občas na českou studentku, která si tím přivydělává ke stipendiu. Ale tyhle české jsou snad za víc peněz, protože si s nimi můžete při práci povídat třeba o Freudovi, nebo o T. G. Masarykovi. Jen o Marxovi nechtějí moc mluvit, protože kdyby to dopadlo podle jeho představ, nemohly by si přivydělávat na ulici. Co by pak asi dělaly? Asi by se musely jít samy pást, kdežto dneska s tím starost nemají, vždycky a rád se někdo najde, kdo je bude pást na úrovni. Tak jo.

Díky, čtyřiadvacítko. Zase se mi dnes nepodařilo vidět nic pozitivního. Je to vlastně pro mě dobře, neboť když vidím v televizi jen samou lidskou hrůzu, autonehody, požáry, záplavy, ztracené děti, okradené důchodce a vyloupené banky, znovu si uvědomuji, jak jsem na tom strašně dobře, když to nemám doma. Jen ten sníh musím každou zimu házet, protože je to na našem pozemku.

Ale kdyby se mi podařilo převést ten kus pozemku na naši obec, ani o ten sníh bych se pak nemusel starat. Obecní úřad také ne, ten si místo starostí s odklízením koupí komerční pojištění proti úrazu na zledovatělých chodnících. No jo, ale kvůli tomu se bude muset zvýšit daň z nemovitostí.

Hmm, třeba to nakonec dopadne jinak. Třeba ministr financí nařídí zákonem, aby se lidé sami museli komerčně pojistit proti úrazu na neuklizeném obecním chodníku. Když už platíme tu povodňovou stovku, tak proč bychom nemohli platit ještě další stovku sněhovou? Když je toho sněhu letos tolik. No úplná hrůza!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 27.12. 2010