Spolupráci církví lze jen uvítat

16. 12. 2010 / Aleš Uhlíř

Na svůj článek "Památkáři ve službách náboženské nesnášenlivosti" (BL 14. 12. 2010), který četlo 1500 čtenářů, jsem dostal pouze dva maily. Jeden souhlasný, druhý odmítavý -- odpověď na článek od manažera Biskupství ostravsko-opavského. O případ náboženské nesnášenlivosti podle něj nejde, neboť památkáři tam určité závady při šetření dne 30. 11. 2010 shledali. Biskupství zdůraznilo, jak velkým finančním nákladem byl kostel sv. Jošta před několika lety opraven a že jeho zapůjčení pravoslavné církvi bylo vstřícným gestem.

Lze jen přivítat, že podle biskupství, pod nějž spadá katolická farnost ve Frýdku, kde problém vznikl, zde o nesnášenlivost vůči pravoslavné farnosti ve Frýdku-Místku nejde. Místní šetření podle názoru manažera biskupství "bylo provedeno na základě opakovaných upozornění obyvatel Frýdku-Místku, kteří navštívili kostel v poslední době, a kteří upozorňovali, že se z kostela stává skladiště. Tento krok byl veden snahou o dosažení užívání objektu v souladu s platnou smlouvou o výpůjčce. Jakékoliv jiné podsouvané interpretace musíme jasně odmítnout".

Pokusil bych se shrnout vznik celého problému a jeho vyhrocení, směřující k zamezení pravoslavných bohoslužeb v kostele sv. Jošta v několika bodech:

1. V zápise pastorační rady frýdecké katolické farnosti ze 14. 3. 2010 nejsou žádné připomínky k užívání kostela sv. Jošta pravoslavnou církví. Na následující pastorační radě 25. 6. 2010 dostaly se do zápisu připomínky D. Pindura, faráře a M. Bučka (doslovná citace zápisu): D.Pindur: kostel sv. Jošta v současné době využíván pravoslavnými - nesouhlasím se změnou výzdoby kostela (ikony, ikonostaz), stav je velmi špatný. O. Jan: měl se ozvat pravoslavný kněz z Brna. Zatím mají kostel sv. Jošta v pronájmu. Je uzavřena smlouva na 5 let, příští rok má vypršet její platnost. M. Bučko: v březnu proběhla schůzka. V květnu měl být dán návrh, jak dál. Neozvali se. Začátkem června není stále rozhodnuto. Návrh - místo pravoslavným dát kostel sv. Jošta k užívání pro sloužení tridentských mší svatých.

2. Na dalším zasedání pastorační rady 10. 9. 2010 (citace): V úterý 14. 9. přijede pravoslavný biskup, bude se hovořit o smlouvě. Smlouva vyprší v roce 2013. Návrh: ať to řeší liturgická komise Ostravsko-opavského biskupství.

3. Dne 27. září 2010 vychází v týdeníku Mladá Fronta 7 Sedmička Frýdek-Místek (v tištěné podobě rozšiřován ve velkém množství zdarma, jinak na www.sedmicka.cz) pozitivní článek o pravoslavné farnosti ve Frýdku-Místku.

4. Na pastorační radě dne 19. 11. 2010 (citace): při vizitaci jsme mluvili s O. děkanem, O. biskupem i s pravoslavným knězem. Závěr: účast na bohoslužbách je velmi malá. O. děkan navrhuje v případě neplnění podmínek smlouvy vypovědět smlouvu. Návrh: přenechat kostel sv. Jošta ke sloužení tridentských bohoslužeb -- odsouhlašeno.

5. Dne 30. 11. 2010 se koná šetření v koslele sv. Jošta, k němuž představitel pravoslavné farnosti přizván nebyl.

Nikde v zápisech pastorační rady není zmínka o tom, že by nějací návštěvníci, obyvatelé Frýdku-Místku opakovaně upozorňovali na to, že se z kostela sv. Jošta stává skladiště. Že by takovou věc jako opakované stížnosti obyvatel města opomenula pastorační rada dát do svých podrobných zápisů? Spíš to vypadá, že jde až o následně, účelově vymyšlený argument. V kostele sv. Jošta se při pravoslavných bohoslužbách mnohokrát ve velkém časovém rozmezí fotografovalo, pořizovaly se videozáznamy, byla tam redakce týdeníku Mladá Fronta 7 Sedmička Frýdek-Místek a nikdo nezaznamenal nic, co by vypadalo jako nepořádek či skladiště. Pořízené záznamy vyvracejí také tvrzení pastorační rady o malé účasti při pravoslavných bohoslužbách. Ty fotografie a filmy existují. Teprve u šetření 30. 11. 2010 byly v některých dalších prostorách objektu, veřejnosti nepřístupných, zjištěny určité věci, které tam být neměly.

Nelze nijak omluvit, že zástupce pravoslavné farnosti a uživatel kostela sv. Jošta k šetření 30. 11. 2010 přizván nebyl. Tak se nepostupuje, když třeba ne povinností, tedy rozhodně je slušností uživatele k šetření konaném v objektu pozvat a ne do něj vstoupit, aniž to uživatel věděl.

Zapůjčení kostela sv. Jošta pravoslavné círvki bylo jistě vstřícným postojem katolické církve vůči církvi pravoslavné a pěkným příkladem spolupráce církví. V České republice, jak jsem si ověřil, je mnoho katolických kostelů dáno do užívání pravoslavné církvi, mezi nimi i stavby kulturně a památkově cenné. Na pastorační radě 10. 9. 2010 se frýdečtí farníci usnesli, že rozhodnutí o tom, zda kostel sv. Jošta ponechat pravoslavným či nikoli, nechají na Biskupství ostravsko-opavském. Do roku 2013, kdy skončí smlouva, je dost času. Snad se vše urovná k oboustranné spokojenosti a kostel sv. Jošta bude moci pravoslavná církev užívat i nadále. Věci, jejichž uložení v různých prostorách kostela sv. Jošta bylo shledáno jako nepřípustné, byly okamžitě odstraněny. Představitel pravoslavné farnosti je připraven jednat i o dalších věcech, jako je ikonostas, ikony a jejich případné jiné, vhodnější adjustaci atd. Publikování tohoto případu splnilo svůj účel alespoň v tom, že po něm bude stěží možné okamžité zrušení užívání, odstoupení od smlouvy o výpůjčce kostela sv. Jošta, jak bylo bezprostředně po šetření uvažováno.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 16.12. 2010