Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení

16. 12. 2010 / František Kuba

Domnívám se, na hranici jistoty, že postřehy pana Golgo jsou zobrazením pražské reality. Pokud budeme trochu vzpomínat, tak před radním Janečkem byla na radnici Hlavního města Prahy (HMP) radní Halová. Když odhlédneme do roku 2006 a podíváme se do materiálu Návrh řešení problematiky bezdomovectví na území HMP (rozpracování na základě usnesení Zastupitelstva HMP č. 32/55 ze dne 24.11.2005), pak možná zjistíme, že vše základní a potřebné již bylo v tomto časoprostoru, a ve věci veřejné politiky "fenoménu Bezdomovectví" v HMP, vykonáno.

Tedy, po mém subjektivním soudu, by se nyní mělo jednat o návrat ke kořenům roku 2006, doplněným o zahraniční zkušenosti a SWOT analýzy z Prahy a regionů České republiky. Nesmíme zapomenout, že pražské bezdomovectví je jakýmsi focusem tohoto státu. Jinými slovy, že se v Praze promítají materiální podmínky části obyvatel z Ústecka, Mostecka, Ostravska a jiných regionů a mikroregionů. Předmětně to znamená, že "problém Prahy" nelze vyřešit jen v Praze.

Ptáme se na pojetí fenoménu Bezdomovectví... Zkušený terénní odborník z MČ Praha 1 Pavel Pěnkava ve své diplomové práci, na úrovni roku 2009, mj. uvádí: "Co způsobuje bezdomovectví, kdo se může stát bezdomovcem, jak řešit jeho otázky, na které odborná veřejnost hledá velmi obtížně srozumitelné odpovědi. V České republice zatím na toto téma neexistuje konsensus, který by zabránil tvorbě spekulací, lidové názorové tvořivosti a snahám o hledání senzací..." (z úvodu).

Autor tohoto příspěvku se domnívá, že naše společnost by se měla konečně seriózně zabývat zdravotním stavem svých občanů -- v daleko větší míře než dosud -- bezdomovce nevyjímaje. A opět je z čeho vycházet (zde zůžím optiku k bezdomovcům), kteří mají minimální možnosti obrany svých sociálních a politických práv. A není to lichá starost.

Výzkumník Miroslav Barták, tehdy z Institutu zdravotní politiky a ekonomiky v Kostelci nad Černými lesy, se podílel na grantovém projektu IGA MZ ČR (NR 8119-3/2004) -- Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR a jeho determinanty.

Následně napsal disertační práci s názvem Bezdomovství v ČR: Zdravotní stav bezdomovců a jeho determinanty (2008). Vědecký produkt má tři hlavní části. M. Bartáka osobně neznám a nedělám mu reklamu, ale to, co z tohoto unikátního výzkumu dokázal vytěžit pro disertační práci, považuji za zcela mimořádné.

Druhá část práce je těžištěm. Je zaměřena na empirické šetření životních podmínek a zdraví bezdomovců V České republice. Výsledky z tohoto výzkumu jsou doplněny o kvalitativní šetření druhu focus group.

Zkusme teď přemýšlet. Data a komentáře jsou - proměnily se v informace -- stvrzené náročným rokováním focus group. To znamená - interpretaci na vysoké úrovni máme, kde je implementace do rezortů? A také již několik let trčí "v luftě" otázka: "Proč byl institut IZPE utlumen?

Pokud budeme hledat integrál předchozího, pak se zcela oprávněně ocitáme v široké oblasti veřejných politik. K fenoménu Bezdomovectví lze přistoupit i na základě tzv. malého paradigmatu sociální práce -- zde Reformního.

Sám jsem se o to pokusil v roce 2009 a jako zobrazovací pozadí jsem zvolil sociologii (školitel prof. Jan Keller), s připomenutím historických sublimacím židovského a křesťanského odkazu do civilizačních základů a povědomí občanů Západní Evropy.

Anebo, jak vyjadřuje zkratkou Oldřich Chytil (2007: 65):" Zanikají třídy a zároveň s tím se vyostřují sociální nerovnosti. Bída se individualizuje, přestává lidí spojovat, rozděluje je. Práce (v důsledku flexibilizace pracovních kontraktů) přestává pracující zajišťovat. Jsou zpochybňovány instituce stabilizující industriální modernu -- rodinu i stát. Rodina přestává být pro své členy více či méně spolehlivou oporou. Modernizace sociálního státu znamená to, že veřejný sektor ustupuje trhu se sociálními problémy."

V roce 2010, který má shora uvedené politické směrování Evropský rok boje ..., jsem se zúčastnil pěti setkání sociálních pracovníků, které byly formátovány bojem proti chudobě.

Nejvíce mi utkvěly v paměti dvě. Ta první se konala v dubnu. Měla regionální charakter a nesla název Konference sociálních pracovníků OSTRAVA 2010. Organizační tým, vedený Šárkou Honovou z OA a VOŠS v Ostravě odvedl dobrou práci od dynamického naplnění programu po sborník a další náležitosti.

Druhá akce byla celostátní a nesla název Paměť jako nástroj sociálního posílení -- Dvacet let sociálních služeb Naděje. Její realizace v úterý 29. června v Americkém centru (Praha 1) se nesla v duchu pohody. Vystoupení Marthy A. Bloomfield, expertky na orální historii, přiblížilo inovativní prvky v uměleckém programu pro aktuální a bývalé bezdomovce v Michiganu. Obsazení v sále, reakce účastníků a doprovodný program potvrdily, že Ilja Hradecký má nejen rozsáhlé znalosti a charizma, ale i šťastnou ruku při volbě priorit.

Výše uvedeným nezpochybňuji přínosnost jiných akcí v ČR.

Co nás čeká? V zásadě nám přináší odpověď sociolog Jan Keller ve své nedávno vydané knize Tři sociální světy (SLON 2010).

Kdo s ním nesouhlasí (údajně levicové pojetí), tak si možná rád přečte článek Plíživý sociální dumping Evropské unie od europoslance Richarda Falbra (Právo 15. 10. 2010). Ten zde uvádí, že v souvislosti s podmínkou Mode4, viz praxe dohodnutá se Světovou obchodní organizací, lze jen stěží hovořit o evropském sociálním modelu.

Pokud nás zajímá oficiální výstup zprávy o vnější dimenzi sociální politiky a sociální odpovědnosti nadnárodních podniků, jejímž zpravodajem Falbr je, pak si musíme počkat na rokování Výboru pro zaměstnanost a sociální otázky v Evropském parlamentu. Dle vyjádření jeho sekretariátu (11. 2010) bychom mohli oficiální sdělení očekávat nejspíš v červnu 2011.

Zdroje:

BARTÁK, M. (2008) Bezdomovství v ČR: Zdravotní stav bezdomovců a jeho determinanty. Disertační práce. Školitel: PhDr. H. Hnilicová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Fakulta Sociálních věd Institut socologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky.

GOLGO,F. (2010) "Ghetto bezdomovců neboli O zametání špíny pod koberec." http://www.blisty.cz/ ISSN 1213-1792 18.8.2010

CHYTIL,O. (2007) Důsledky modernizace pro sociální práci. In: Nečasová, M. (garant) Praxe a supervize v sociální práci . Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca 4/2OO7. ISSN 1213-6204.

KELLER,J.(2010) Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. 1. vyd. Praha: SLON, 2010. ISBN 978-80-7419-031-5.

KUBA,F. (2009) Bezdomovectví mužů a možnosti jeho řešení. Disertační práce. Školitel: prof. Jan Keller. Ostravská univerzita Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce.

PĚNKAVA,P. (2009) Otázky reedukovatelnosti občanů v nepříznivé životní situaci (se zaměřením na osoby bez přístřeší). Diplomová práce. Ved. práce: Mgr. et Mgr. R. Janebová. Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta

Vytisknout