"Stop stavy" jako svévolné omezování práv občanů

23. 6. 2010 / Miloslav Štěrba

Jindy může být překážkou jakýsi druh přijímacího pohovoru, kdy je zájemce podrobován šetření, zda odpovídá požadavkům na člena strany, a přitom je "schvalovací komise" sestavena z osob, které do veřejného života vstupovaly bez omezení, která sami zavádějí. Všichni víme, že se této praxe dopouštějí z primitivního pudu sebezáchovy, aby snad jejich, dnes už exkluzivní členství, nebylo ohroženo konkurenty. Není obvyklé, aby se případně odmítnutý zájemce obrátil na soud a požadoval zrušení záporného stanoviska k jeho přijetí. A přitom by uvedený občanský postoj víc než legitimizoval zájemce o vstup do veřejného dění.

Samostatnou kapitolou jsou existující politické strany. Necháme-li stranou politické kluby typu TOP 09 nebo Věci veřejné, má historicky zakotvená strana sociálně demokratická v současné době 22 000 členů a méně než 600 místních organizací. Podobně je na tom ODS. V menším Rakousku má sociální demokracie 300 000 členů ( r. 2005 ) a 3 589 místních organizací. ZDE ZDE

Až dosud se v české společnosti diskutuje především o potřebě přiblížit se západním demokraciím v objemu HDP, produktivitě práce, příjmech a spotřebě. Zcela stranou pozornosti médií zůstává zájem o angažovanost občanů, a samozřejmě že tou nejvyšší formou je členství v politických stranách. Alespoň v našich geografických podmínkách. Političtí lídři problematiku relativizují odkazem na historickou zkušenost občanů z dob vlády Národní fronty a KSČ, psychologickou bariérou vůči stranám. Nebo se zhlížejí v politickém systému v Americe, založeném na volebních stranách, bez důsledné evropské stranické angažovanosti.

Odpověď na otázku: Jak dál s politickými stranami? Můžeme najít ve veřejných projevech předních politiků, kterými v poslední době obohacují studenty politologie, když kladou rovnítko mezi politickou stranu a firmu. Naposledy jsme to slyšeli od Ivana Langera na kongresu ODS. To samé v jiném balení slyším ve svém okolí, a už jsem o tom psal v textu "Strana jako firma".

Propojení politiky s byznysem zůstává stálou výzvou pro veřejnost, aby nerezignovala na občanská práva otevírající možnost zapojit se do dění ve své obci, usilovat o členství v politické straně, která nejvíce přibližuje člověka k pozicím, z nichž lze vykonávat důležitou funkci hospodáře nebo pověřeného kontrolora. I proto je nepřijatelná praxe řady politických stran učinit členství ve straně jakousi exkluzivní záležitostí pro vybrané. V kontextu zmíněného propojení politiky a byznysu pak zcela zásadní.

Vytisknout