Stručné vyjádření ke krizové komunikaci ČEZ o zprávě DNV k Prunéřovu

22. 3. 2010

1) Podstatou zprávy DNV není, že ČEZ plánuje použít technologii s čistou účinností 40 % (mimochodem "zázračně" zvýšenou z původních 38 % bez jakékoliv úpravy projektu!), ale že tato účinnost není v souladu s požadavky na nejlepší dostupnou technologii tak, jak je definuje evropská a česká legislativa (tedy 42 %). Ani tato informace není samozřejmě nová (jak tvrdí ČEZ) - MŽP, státní agentura CENIA, Greenpeace i Ekologický právní servis na ní bezvýsledně upozorňují již déle než rok. Smutným faktem však je, že ČEZ až dosud tvrdil, že jím navržené řešení je s požadavky na nejlepší dostupnou technologii v souladu. Zpráva DNV potvrdila opak.

2) ČEZ zjevně lže, když tvrdí, že pro provoz tzv. nadkritického bloku splňujícího požadavky na nejlepší dostupnou technologii není v Prunéřově dostatek uhlí. Pokud by ČEZ v Prunéřově použil stejnou technologii, jako v současnosti staví v Ledvicích (tedy nadkritický blok s účinností 42 % a instalovaným výkonem 660 MW), stačilo by uhlí ze sousedního Dolu Nástup Tušimice na 36 let provozu elektrárny (viz přiloženou tabulku) i po odečtení uhlí potřebného na 25 provozu sousední rekonstruované elektrárny Tušimice (viz tabulku v příloze).

3) Zástupce DNV se na včerejší tiskové konferenci skutečně nezabýval otázkou teplárenství, jak mu ČEZ vyčítá. Je to patrně tím, že se nešlo o jednu ze tří hlavních otázek, které MŽP firmě DNV položilo. Nicméně DNV se problematikou teplárenství ve své zprávě zabývá dosti podrobně (viz str. 19), přičemž dochází k závěrům pro ČEZ veskrze nepříznivým: Experti, kteří zprávu pro DNV zpracovávali, explicitně odmítli argument společnosti ČEZ, že použití nejlepší dostupné technologie (tedy tzv. nadkritického bloku s účinností vyšší než 42 %) by ohrozilo zásobování teplem pro desítky tisíc lidí v Kadani a Klášterci. DNV poukázalo na skutečnost, že nadkritické bloky se běžně ve světě pro zásobování teplem používají. Ve zprávě je zmíněn i fakt, že v případě nyní rekonstruované elektrárny Tušimice nebyl pro ČEZ problém pojistit dodávky tepla výstavbou záložní plynové kotelny - a že by především mohla v budoucnu sloužit jako záložní zdroj tepla pro Kadaň a Klášterec právě elektrárna Tušimice, které je od Prunéřova vzdálená pouhých 8 km.

4) DNV upozornilo, že se ČEZ v dokumentaci vlivů na životní prostředí řádně nezabýval problematikou sanace nebezpečného azbestu. ČEZ tvrdí opak a obviňuje DNV, že vycházelo v této otázce z nesprávných informací. Je nicméně nezpochybnitelným faktem, že v celé dokumentaci vlivů na životní prostředí připravené ČEZem jsou o abestu jediné dvě zmínky: je zde výslovně potvrzeno, že odpad s obsahem azbestu v elektrárně vzniká (str. 133 a str. 135) a v doporučeních je holá věta "v případě práce s azbestem postupovat podle platné legislativy", tzn. odkazuje se na obecná pravidla nakládání s nebezpečnými odpady, která nijak explicitně nezohledňují mimořádně nebezpečné vlastnosti azbestu (str. 237). Opravdu si PR specialisté ČEZ představuje "řádné zhodnocení" právě takto? (Oficiální verze dokumentace je k dispozici ZDE, případným zájemcům doporučujeme použít funkci  CTRL+F v kombinaci s výrazem "azbest").

Jsme rádi, že experti z DNV se nebáli na nedostatky projektu ČEZ poukázat přesto, že ČEZ patří mezi jeho nejvýznamnější české zákazníky. Fakt, že se DNV podrobněji nezabývalo problematikou vlivů projektu na klima, nás sice trochu mrzí, nicméně na celkových závěrech zprávy to zjevně nic nemění.

Vytisknout